Platforma Byznys & Zero Waste propojila dva rozdílné světy

Ta byla primárně určena zástupcům malých a středních podnikatelů, kterým není lhostejný osud planety a zodpovědným přístupem k výrobě či službám chtějí přispět k omezení produkce zbytečného odpadu a celkově k odpovědnějšímu podnikání. V jeden den se tak setkali odborníci z oblasti odpadového hospodářství, udržitelné ekonomiky i zástupci firem, které už s konceptem Zero Waste v podnikání mají zkušenosti.

Firmy, které to myslí s udržitelným fungováním opravdu vážně se vzájemně inspirovaly a předaly naději různorodých řešení, které ukazují, jak ven ze začarovaného kruhu nezodpovědného podnikání. Závěr konference byl jednoznačný. Pokud chceme dosáhnout změny, musíme převzít zodpovědnost za své konání a domýšlet následky vlastních činů. Předpokladem k tomu je vzájemný dialog a inspirace. Týká se to jednotlivců, malých i středních podnikatelů, neziskových organizací, ministerstev, vlád i korporací.

3P jako možné východisko

Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky se zamýšlela nad tím, jakým způsobem se Zero Waste dívá na byznys. Východiskem udržitelného fungování společnosti stejně jako podnikání je soulad takzvaných 3P (people, planet a profit). Společnosti by se měly už na začátku svého fungování zamyslet nad dopady svých kroků. ,,Cirkulární ekonomika přichází s konceptem založeným na lidech, kteří chtějí posouvat podnikání dál, chtějí podnikat jinak, v souladu s ochranou životního prostředí. Už to není buď anebo, už to není byznys a nakupování si odpustků, nebo nakupování si znalostí zelených organizací." Cirkulární ekonomika je o přenastavení systému, který máme tady a teď. Řeší dopady, které nám tu zanechala společnost. Zero Waste je koncept, který se dívá dopředu a pokouší se předcházet vzniku odpadů ať už na úrovni jednotlivce nebo na úrovni firem.

Slušná firma jako udržitelný koncept

U hostů konference silně zarezonovala kritika korporací a jejich modelu podnikání. ,,Korporace vznikly jako nástroj, který měl zamezit bohatnutí běžných lidí." Vysvětlil svůj pohled Tomáš Hajzler z hnutí Slušná firma, aktivní kritik korporací. Jejich hnacím motorem jsou podle něj hlavně zisky akcionářů, kterým nezáleží na environmentálních dopadech ani na tom, že přenáší zodpovědnost za své činy na spotřebitele. Problém vidí především v tom, že podnikům všech velikostí chybí zodpovědnost a tudíž je nutné přeprogramovat podnikání od základu. ,,Musíme předefinovat smysl organizace. Od jednostranné kumulace zisku je nutné pokročit k firmě, která existuje proto, aby řešila nějaký společenský problém. Podnik musí existovat proto, aby někomu prospěl. Na druhé straně musí přebrat zodpovědnost za důsledky svého podnikání." Velkým vzorem pro korporace jsou právě malí a střední podnikatelé, kteří si tento princip uvědomili a svoje podnikání změnili.

Přínos ekologického zemědělství

Dopady ekologického a průmyslového hospodaření na kvalitu života zhodnotila velmi jasně Barbora Hernychová ze společnosti Probio: ,,Zemědělství je oblast, která se týká každého z nás, protože díky němu máme k dispozici naší potravu. Každý z nás se může rozhodnout, co si dá na talíř. Svým nákupem můžeme rozhodnout, co podpoříme a jaký dopad to bude mít. Na jednu stranu tedy existuje obrovská svoboda, ale i zodpovědnost se všemi důsledky. Pro nás je ekologické zemědělství odpovědí na všechny kauzy, které se k vám dostávají. Že ubývá ptáků v zemědělské krajině, že je málo včel, že nemá kdo opilovat plodiny, a tím pádem nebude co sklízet a nebude, co jíst. Problémy s vodou, sucho, všechny možné zdravotní neduhy. Narušená imunita u dětí, alergie, ekzémy, to vše můžeme spojit s průmyslovým zemědělstvím a jeho dopadem na životní prostředí a i na nás jako lidstvo. Sklízíme už jen to, co jsme zasadili"

Bioplasty v pasti

V současnosti nastupuje trend nahrazovat klasické plastové obaly za biodegradabilní či kompostovatelné. ,,Trošku mě mrazí ze slova biodegradabilita a biokompostovatelnost. 99 % toho, co slyšíte, jsou klamná tvrzení. Řítíme se do takové katastrofy, že v dobré víře, vytvoříme takový odpad, se kterým si nikdo neporadí. Zhruba 99 % současných tzv. bioplastů se nedá zrecyklovat a už vůbec se nedají kompostovat ani rozložit." Tak popsala současnou situaci na trhu Lenka Mynářová ze společnosti Nafigate Corporation, která se už téměř 9 let věnuje technologii Hydal. Tato technologie vytváří skutečně rozložitelný biopolymer, který vzniká v buňkách přírodních bakterií, které požírají použitý fritovací olej. Technologie řeší efektivně problém s odpadovým materiálem, současně, protože je biopolymer čistě přírodní, je lehce stravitelný jinými bakteriemi, či organizmy. To je důvod, proč je rozložitelný na rozdíl od jiných bioplastů, které často vznikají genetickou modifikací. Polymer se dá použít v kosmetice nebo v uzavřených cyklech, aby nedošlo ke kontaminaci jiného recyklovaného materiálu. Důvod, proč se tato technologie prosazuje mezi podniky teprve pomalu, je především politický. My jako spotřebitelé máme díky svým nákupním návykům obrovskou moc tento systém změnit.