Déšť v posledních pěti letech nestíhá dorovnat odtok v řekách

V hydrologických dopadech v podobě nízkých průtoků v tocích dosáhl rok 2018 zatím nejhoršího stavu, kdy se projevila dlouhodobá kumulace deficitu vody v krajině z předešlých let.

,,V povodí Lužické Nisy za roky 2014-2018 chybí 778 mm srážek. Důsledkem je, že např. na řece Smědé v profilu Předlánce byla hladina v průběhu roku 2018 celkem 304 dní pod limitem hydrologického sucha" popisuje Radek Čekal.

Krátké shrnutí prvních výsledků ,,Srážkové a odtokové poměry na území České republiky za období 2014-2018" hodnotí srážkové úhrny a odtok vody za posledních pět let, shrnuje deficit vody v jednotlivých krajích a sledovaných povodích a ukazuje, ve kterých letech byla situace nejhorší.

Ve sledovaném období let 2014-2018 deficit srážek odpovídá 68 % průměrného ročního úhrnu srážek. V celém sledovaném období si nejhůře stojí Liberecký kraj, ve kterém velký srážkový deficit způsobilo málo sněhu v horských oblastech. Ze shrnutí vyplývá, že nejnižší úhrn srážek byl zaznamenán v hydrologickém roce 2015 (72 % normálu) a v roce 2018 (75 % normálu). Relativně více srážek spadlo v roce 2016 a 2017 (96 % normálu).

V obou nejsušších letech 2015 a 2018 vykazovaly všechny kraje ČR srážkový deficit. V roce 2015 jsme zaznamenali největší deficit v kraji Libereckém a Královehradeckém a na severu Moravy. V roce 2018 ke zmiňovaným krajům z roku 2015 přibyl ještě kraj Pardubický.

Pro rok 2016 byly charakteristické velké regionální rozdíly. Zatímco v Českobudějovickém kraji spadlo o 25 mm více srážek než je dlouhodobý průměr, tak v Královehradeckém kraji napadlo o 139 mm srážek méně.

Při vyhodnocení jednotlivých povodí nejvyšší deficit srážek vykazují povodí v severní polovině České republiky (česká část povodí Odra-Lužická Nisa - 778 mm; povodí Odry - 500 mm). Naopak relativně menší deficit srážek vykazují povodí v jižní polovině České republiky (povodí Dyje - 399 mm a povodí Vltavy - 418 mm).

Tisková zpráva s podrobnějším hodnocením.