Obnova původní skladby lesů na Šumavě a v Bavorském lese se řídí podle map přírodní potenciální vegetace, které nezahrnují jejich dlouhodobou dynamiku. A výzkumy ukazují, že minulost byla poněkud jiná, než se dnes domníváme...
Původní skladba lesů na Šumavě a v Bavorském lese
Pylové diagramy nám dávají informaci o tom, jak se dlouhodobě vyvíjela vegetace na určitém území. První diagram ze Šumavy a Bavorského lesa byl publikován v roce 1927 a představoval jeden z prvních kvalitativních pohledů na vývoj vegetace v této oblasti. Dnes existují kvantitativní modely rekonstrukce vegetace založené na pylových nálezech, které jsou už metodologicky pokročilé a představují základ pro konzervační ekologii a ekologii obnovy vegetace.
Dlouhodobou dynamiku skladby lesa se jala zkoumat rovněž skupina vědců z katedry botaniky PřF UK, Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity a jejich kolegů z Velké Británie a Švýcarska.
Rachelsee, foto Petr ZnachorVědci se zaměřili na dynamiku druhové skladby lesa ve vysokých (nad 900 m) a středních polohách (700 - 900 m) během holocénu, tzn. asi posledních deseti tisíc let. K rekonstrukci minulé vegetace využili model, který zahrnuje proměnné jako míru produkce pylu jednotlivými typy rostlin, kapacitu šíření pylu a faktory, které jeho šíření ovlivňují - velikost a typ sedimentační nádrže. Kromě toho použili i data o pylovém spadu. Nově analyzovaná pylová data pocházela z Prášilského jezera a Rachelsee, doplněná o data z již dříve zkoumaných rašelinišť a jezer.
Prášilské jezero, foto Petr ZnachorVýsledky studie ukázaly, že v dané lokalitě ve středních polohách, kde byla dosud předpokládána převaha buku a jedle, dominoval smrk, a to po celý holocén. Buk a jedle byly zastoupeny nejhojněji asi před 2000 lety a to společnými 37 %, zatímco smrk byl zastoupen ze 40 %. V současnosti tamní management cílí na bukový les se smrkem jako druhotnou dřevinou. Autoři navrhují, že by v lesním porostu středních poloh měl být smrk zastoupen ze 45 %. Zároveň zdůrazňují možný vliv klimatické změny, která by mohla způsobit budoucí zmenšení areálu výskytu smrku, a proto by se měly již teď podstoupit kroky k jeho ochraně.
Doufejme, že paleoekologický výzkum nebude nadále konzervačními ekology přehlížen jako dosud, ale bude zohledňován v managementu významných přírodních lokalit jako je i Šumava a Bavorský les.
Použité zdroje
Článek byl přejat z rubriky Přírodověda populárně.
Sdílet článek na sociálních sítích
