Úterý, 19. března 2024

Česko jde do Bruselu na kobereček kvůli ovzduší. Evropa bojuje s prachem

11. ledna, jedou do Bruselu zástupci českého ministerstva životního prostředí. Musí tam prezentovat, jak se Česko snaží dosáhnout snížení emisí...

Česko jde do Bruselu na kobereček kvůli ovzduší. Evropa bojuje s prachem
V delegaci je i náměstek ministra Vladislav Smrž, který dlouhodobě bojuje s auty bez filtrů pevných částic a nově se švindlujícími kamionisty.

Opravdu máme tak špatné ovzduší?
Trápí nás všechny emise z dopravy, nejvíce prachové částice a oxidy dusíku, zejména tedy ve velkých městech, v aglomeracích, jako jsou Praha a Brno, kde se právě doprava majoritně podílí na špinavém ovzduší.

Vladislav Smrž, náměstek pro řízení sekce politiky životního prostředí a mezinárodních vztahů
Ono to ovšem není jen o spalování, prachové částice vznikají také z otěru pneumatik, brzd a z dalších zdrojů. Není to problém hlavně objemu dopravy?
Z aut, která jsou technicky v pořádku, ať už splňují emisní normu Euro 4, nebo 6, jdou prachové částice. Ty jsou u těch novějších aut poměrně jemné, je jich však hodně málo právě proto, že mají filtr pevných částic. V tomto malém rozsahu pak opravdu otěry z brzd a pneumatik mohou tvořit velkou část emisí prachových částic ve srovnání s tím, co jde z toho výfuku.
Nás ovšem z pohledu počtu a hmotnosti částic trápí primárně auta, která nejsou technicky v pořádku. A když vezmu ta novější, která mají vytlučený filtr pevných částic, tak ta bohužel vypouštějí mnohonásobně větší množství částic než auta, která jsou v pořádku, a dokonce i více částic než mnohem starší typy, třeba s emisní normou Euro 3. Ty částice jsou menší a je jich mnohem více a o to jsou nebezpečnější, protože se nezadrží v plicích, ale pronikají rovnou do krevního řečiště, přímo do buněk a to představuje obrovské ohrožení lidského zdraví.
Jaká je komunikace mezi vámi a ministerstvem dopravy?
Velmi intenzivní, díky tomu se nám podařilo domluvit s kolegy zásadní věc, kterou je zpřísnění limitů na STK. Od října loňského roku je vyhláškou snížena opacita, kterou se na stanicích měření emisí zkoumá kouřivost dieselů. To znamená, že většině aut, která nemají v pořádku filtr pevných částic, by to teď už nemělo projít. Vytlučený, nebo vymontovaný filtr, případně napodobeniny, které jsou nefunkční, přes nový limit neprojdou.
Teď je před námi další zásadní věc: začít měřit na silnicích. To znamená také ukázat, že když budete mít v nepořádku filtr, tak se může stát, že vás policie chytí na silnici, dostanete pokutu, zkrátí vám technickou na 30 dnů a vy budete muset na měření emisí, ale v systému už bude zaznamenáno, že vás policie chytila, že jste měl auto v nepořádku.
Abychom se stále posouvali dál, scházíme se s kolegy z ministerstva dopravy a s policií i ÚAMK opravdu pravidelně a vyvíjíme tlak na to, aby na silnicích jezdila pouze technicky způsobilá vozidla.
Protože vy jste v podstatě bezzubí, vy vždycky musíte chtít po nich, aby něco udělali.
Ano, nás to trápí, ale ty ruce a nástroje máme jinde, jsou u kolegů na ministerstvu dopravy a u policie. Třeba s prachovými částicemi se nám podařilo něco udělat, máme domluvené další kroky. Teď se začínáme bavit o oxidech dusíku. Nabízíme i proškolení policie lidmi z Německa, kteří mají zkušenosti s odhalováním podvodů a neoprávněnými zásahy do vozidla, která následně zvyšují emise oxidů dusíku.
A kolik takových aut s nefunkčními filtry je? Nejsou ty odhady občas nadsazené?
Chtěli jsme v reálném provozu odzkoušet právě měření pevných částic. Zkusili jsme to v Turnově a pak i v Praze, byli u toho experti ČVUT. Naměřili jsme, že zhruba 10 procent aut, která mají mít filtr, je problematických. A také to, že zhruba 5 až 10 procent aut, která nejsou technicky v pořádku, způsobuje 60 až 70 procent znečištění a dokonce za značnou část z nich mohou novější auta.
Nehledě na stáří vozu je naprosto klíčové, jestli je ve stavu, v jakém bylo schváleno pro provoz. Mnohdy ovšem lidé ani vědí, že jejich auto není v pořádku a jezdí s ním. A otravují nás tady všechny. Jeden kolega řekl, že je to taková neviditelná vražda, a ministr Brabec to dokonce označil za kolektivní sebevraždu. Něco na tom je.
Filtr pevných částic je docela drahá věc.
Rozsvícená oranžová kontrolka signalizuje, že je něco v nepořádku, ale neznamená to rovnou, že je filtr na výměnu. Jsme v poměrně úzkém kontaktu s dovozci aut a komunikujeme i přímo s techniky automobilek. A ti ze své zkušenosti potvrzují, že když vám auto hlásí, že máte špatný filtr, tak v mnoha případech za tím bývá spíš nějaké špatné čidlo, nebo něco jiného. A kromě toho dobrou zprávou také je, že v poslední době automobilky filtry jako náhradní díl výrazně zlevňovaly.
V Evropě se objevují nefunkční napodobeniny.
Těch je taky bohužel na trhu dost. Jsou certifikované například v Irsku, vyrábějí se v Polsku a v rámci volného trhu se dostaly k nám. Problém spočívá v tom, že nejsou funkční a mohou vám i poškodit motor. Běžný motorista se může bránit pouze tak, že si nechá auto zkontrolovat v autorizovaném servisu. Tam jsou technici schopni odhalit, zda se jedná o vadný filtr, zda je třeba ho vyměnit nebo jen zregenerovat, či zda jde o jinou závadu.
Česká obchodní inspekce se těmi napodobeninami na našem trhu už také zabývá. Nakoupila nějaké filtry a teď je dává do zkušebny, aby je otestovala. Pokud nebudou funkční, pak je nahlásí do varovného systému EU jako díly, které jsou nebezpečné, jako jsou např. nebezpečné hračky.
Takže si myslíte, že už se manipulace s filtry dnes neděje v takovém měřítku?
Pro nás je teď nejpodstatnější fakt, že pokud auto je v nepořádku, tak i téměř zanedbatelný počet aut nám tu působí velké znečištění. Když na ně zacílíme, mohli bychom problém s prachovými částicemi významně snížit. Můžete přijímat nejrůznější opatření, ale nejlepší je zaměřit se na to, kde je největší průšvih a ten řešit.
Policie už vozí s sebou nějaké mobilní měřiče?
Policie k tomu má speciální mobilní expertní jednotky, a když dělá nějaké technické úkony při silničních kontrolách, tak je k tomu přizve. Komunikujeme s kolegy z ministerstva dopravy, slíbili, že alespoň pro část těchto jednotek nakoupí přístroje, které by ani nemusely být drahé. Takže od letoška by se mělo začít měřit přímo v provozu.
Máte nějakou mapu, kde to je nejhorší?
Ve velkých městech, jako jsou Praha, Brno, Olomouc, tam velký podíl znečištění tvoří právě doprava. Většinou se v nich nejezdí moc plynule, a právě takové popojíždění a celkově přerušovaná jízda po městě vlastně emituje mnohem více pevných částic. A to je i jeden z důvodů, proč ve velkoměstech je to číslo tak velké.
Když se podíváte po okolí, po Evropě, tak je nějaká jiná země, kde se tímto tématem musí tak intenzivně zabývat?
Všechny! Každý to nepřizná, ale ten problém je úplně všude. Když pak jedete na jednání do Evropské komise a mluvíte s lidmi, kteří se tím zabývají, tak zjistíte, že filtry pevných částic řeší úplně všichni. Němci, Francouzi, Britové, Rakušané, Slováci, Poláci, všichni to řeší. A řekl bych, že my patříme k těm nejprogresivnějším.
S kolegy z ministerstva dopravy se teď bavíme o zavedení toho, co plánují Němci od 1. ledna 2020, tedy že nebudou měřit opacitu, ale počty prachových částic a zároveň i oxidy dusíku. Ty přístroje jsou poměrně nové, ale už jsou naštěstí i finančně dostupné. Jsme ve spojení s našimi kolegy v Německu, kteří na to dělají rozsáhlé studie, a slíbili nám, že až to dokončí, dají nám je k dispozici.
Na to se STK těší.
Máme tu především čtyři až pět tisíc předčasných úmrtí ročně z nekvalitního ovzduší v České republice. Pravda, ne vždy je to z dopravy, jsou tam samozřejmě i jiné vlivy, ale doprava se na tom podílí poměrně zásadně. Kromě domácností, které řešíme intenzivně například kotlíkovými dotacemi, nebo průmyslu, který je nucený po celé Evropě snižovat limity a investuje obrovské peníze do toho, aby odsířil, odprášil a ,,odnoxoval", tak doprava je další ,,pachatel", který navíc stále roste.
A kromě toho nás neustále bombarduje Evropská komise, že neplníme limity. Máme nad sebou dokonce Damoklův meč soudu a velkých pokut.
Jsme v tom jediní v Evropě, kdo neplní?
Patříme k osmnácti státům, které neplní a některé už jsou odsouzené. V lednu loňského roku bylo devět států na koberečku před komisařem Vellou; z těch devíti je šest už u soudu, My, Slováci a Španělé ještě ne, ale koncem loňského roku nám přišel nový dopis komise, kdy nám komise a komisař nařizují přijet 11. ledna do Bruselu reportovat o opatřeních, která děláme a jaký vliv mají na ovzduší. Pak se rozhodne, jestli nás dají k soudu. Ten tlak je obrovský.
To všechno se týká prostředí obecně, nebo z toho je vytažená ta složka dopravy?
To se týká ovzduší, pevných částic a oxidů dusíku (NOX). A NOXy jsou ve velkých městech zejména z dopravy a za prachovými částicemi stojí doprava a dále vytápění domácností, průmysl. Takže to tam taky hraje důležitou roli, ale doprava je co do volby opatření nejkomplikovanější.
S oxidy dusíku je problém v čem?
Naftové motory mají na jejich odbourávání systém selektivní katalytické redukce SCR, který potřebuje činidlo, vodný roztok močoviny prodávaný pod značkou AdBlue. No a na internetu najdete různé inzeráty, které nákladním autům zhruba za třicet tisíc korun nabízí jeho odpojení.
Němci se kvůli tomu čertí, že všichni z východní Evropy jsou podvodníci (čtěte podrobnosti). Máte nějaká čísla?
Rakouská studie z roku 2017 říká, že každý čtvrtý nákladní vůz registrovaný ve východní Evropě má vyšší emise NOXů, než by měl mít při správné funkci toho systému.
Takže pravděpodobně je tam nějaká manipulace, protože toto zařízení se neporouchává?
Může se samozřejmě porouchat, ale rozsvítila by se vám kontrolka, a tím pádem byste s tím měl něco dělat. Tady jde o záměrný zásah. Nevýhoda je v tom, že když někdo pak jede na technickou, tak si to vrátí zpátky, tou technickou projde, znovu systém deaktivuje a zase jede dál.
Když by to policie kontrolovala, je tu jistá šance, že podvod objeví a provozovatele nějakým způsobem může postihnout za to, že se provedl neoprávněný zásah. Nemusíte a vlastně ani nemůžete měřit, jaké jsou oxidy dusíku, protože na to limity nejsou nastavené, ale můžete se zaměřit na dané auto a zjistit, jestli je tam podezření na nějaký nelegální zásah, jestli k němu došlo, nebo ne.
Pokud nejsou stanoveny limity, proč tam tedy to zařízení je?
Je to paradox. Evropské předpisy pro homologaci jsou velmi přísné, ale jakmile je auto už jednou v provozu, tak pravidelné technické kontroly nebo inspekce na silnicích jsou velmi děravé. Snažíme se proto na Evropské komisi jednat o tom, aby se i toto změnilo. Nejlepší by bylo mít stanovené limity NOXů a ty pak měřit rovnou na silnici.
A to zase odchytávat až následně?
Ano, ale to je to stejné jako u prachu, jakmile budou lidé vědět o riziku, že je někdo může chytit na silnici, tak proč by to dělali? Proč by riskovali, že sice ušetří sto korun, ale zaplatí pokutu několik tisíc? Hrozba postihu bude silnější. Nota bene, každý moc dobře ví, že jeho auto bylo nějak schválené, a proto jakýkoli zásah do toho systému je nelegální.
Není důvod postihovat lidi za to, že si před dvěma lety koupili diesel a teď jim ho zakazovat. Spíš jde o to jim říct: udržujte si ho technicky v naprostém pořádku a to stačí.
Chceme se také s kolegy domluvit a začít kontrolovat auta na silnicích, zaměřit se zejména na podvody s AdBlue.
A kontroly tady už probíhají, nebo se to teprve rodí?
Neprobíhají. Ale už teď víme, jak se může podvádět a právě takové podvody odhalovat, respektive chtít mít doložené, že se AdBlue skutečně nakupuje.
Jak by to probíhalo?
Obdobně jako se kontrolují kotoučky do tachografu. Za rok nazpět budu mít účtenky a na nich prokážu, že jsem ho kupoval. Výhodou EU je, že můžete sdílet zkušenosti s kolegy ze zahraničí a pak realizovat opatření, která se již jinde osvědčila.
Proč jsou problém NOXy a ne něco jiného, když výfukové plyny mají v sobě spoustu dalších složek?
Problém jsou prachové částice a NOXy a další svízel je v tom, že tyto částice na sebe vážou jiné látky. Prach není něco neškodného, má v sobě uhlovodíky, které jsou karcinogenní. Jsou to opravdu jedy, které si pouštíme do těla.
Budou se v Česku vyhlašovat emisní zóny?
Máme v zákoně možnost, aby si to města vyhlásila. My je dokonce k tomu nabádáme, měli jsme na to i několik dotačních programů, ale rozhodnutí je na městech. Samozřejmě to není jen tak, město musí mít například objízdné trasy, aby když zakážu někomu vjezd, tak aby se ve finále nenajezdil víc a neměl emise vyšší. Některá města si udělala studie, ze kterých vyšlo, že to má smysl, někde ne a je na jejich politickém rozhodnutí, jestli to chtějí.
Ale zatím to k tomu nikde nesměřuje?
Nevím o tom, zatím máme i dohodu s Němci o vzájemném uznávání plaket. Němci uznávají naše, které ještě nejsou, a my německé, ale kde je uznávat, když tady žádná nízkoemisní zóna není. Takže my máme nějakou pravomoc a obce mají nějakou pravomoc, ale jde o to, jestli ji využijí.
Autor: František Dvořák
Zdroj: https://www.idnes.cz/
Uveřejněno se souhlasem p. náměstka Vladislava Smrže
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů