Teplárny loni investovaly do snížení emisí další miliardu korun
V minulém roce investovaly teplárny do ekologizace provozů další více než 1 miliardu korun. Od roku 2013 si modernizační investice v teplárenství vyžádaly již přes 21 miliard korun a budou pokračovat. Emise z tepláren zásadně klesly, k vyčištění ovzduší to ale stačit nebude, dokud si stát neposvítí na lokální topeniště.
,,Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší v uplynulých šesti letech přesáhly 21 miliard korun a výrazně se projevily ve snížení znečištění," komentuje aktuální statistická data z tepláren, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR předseda jeho výkonné rady Tomáš Drápela.
Výsledkem miliardových investic je zásadní snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. V případě oxidů dusíku klesly emise v roce 2017 oproti roku 2013 o 29 %, v případě prachu o 41 % a v případě oxidu siřičitého dokonce o 42 %.
,,Modernizace tepláren bude pokračovat až do roku 2022, kdy končí přechodné období pro některé menší teplárny. Dodatečné investice budou muset provést i některé již modernizované teplárny, aby splnily zpřísněné požadavky na nejlepší dostupné technologie, které začnou platit v roce 2021," vysvětluje Tomáš Drápela.
Jakkoli razantní snižování emisí z tepláren ale čistý vzduch zajistit nedokáže, podíl tepláren na celkových emisích je dnes již marginální a emisím klíčových polutatnů dominují lokální topeniště.
,,Naprosto dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště. V roce 2016 jich vypustila 74 %, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,6 %. Podíl domácích topenišť na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrénu činil dokonce 98 %," upozrňuje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.
S ekologickým přínosem tepláren ostře kontrastuje jejich pokračující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších ,,ekologických" daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco ,,čistší" teplárny, a s nimi i jejich odběratelé, je platit musí.
Příloha
V porovnání s rokem 1990 dnes při výrobě 1 GJ tepla vypustí komíny tepláren do ovzduší méně než desetinu původního množství emisí síry, dusíku, oxidu uhličitého a prachu. Za uplynulé čtvrtstoletí tak klesla ekologická emisní zátěž dálkového zásobování teplem při vytápění z tepláren i vzhledem k výrazným úsporám tepla pro vytápění a ohřev vody v domácnostech téměř dvacetkrát. Rozdíl vypouštěných emisí v případě výroby tepla v teplárnách a lokálních kotlích na pevná paliva je obrovský.
Vývoj emisí oxidů dusíku, oxidů síry a prachu za období 2013-2017
Polutant |
Emise polutantu v letech [t/rok] |
Snížení emisí mezi roky 2013 a 2017 |
|||||
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
t/rok |
% |
|
NOx |
20 059 |
17 917 |
16 139 |
14 928 |
14 197 |
-5 862 |
-29,2 % |
SO2 |
41 278 |
36 600 |
34 832 |
24 923 |
23 960 |
-17 317 |
-42,0 % |
Prach |
1 089 |
865 |
688 |
569 |
644 |
-445 |
-40,8 % |
Zdroj: Data z teplárenských zdrojů členů Teplárenského sdružení ČR, které teplem zásobují více než 1,1 milionu domácností.
Na rozdíl od tepláren se emise prachových částic z domácích topenišť snižovat nedaří. I kdyby velká energetika včetně tepláren snížila emise na nulu, čistý vzduch to v Česku nezajistí, jeho největším nepřítelem jsou totiž domácí topeniště.