zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vězeňské včely učí trestance trpělivosti

09.05.2019
Zemědělství
Vězeňské včely učí trestance trpělivosti

Mohamed sedí s ochrannou maskou a bílými rukavicemi soustředěně před nádobou z ušlechtilé oceli a opatrně zavírá sklenici s medem v barvě jantaru. Čtyřiadvacetiletý Němec s marockými kořeny si od loňského května odpykává ve věznici v Remscheidu v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko trest za ublížení na zdraví. Mladík, který působí plachým dojmem, se ve výkonu trestu účastní včelařského projektu, jehož cílem je zaměstnat vězně smysluplnou prací, která z nich udělá zodpovědné občany.

Autoři projektu ale chtějí přispět i k ochraně životního prostředí - ve spolupráci s téměř třemi miliony včel. Co by se trestanci měli při práci s medonosným hmyzem naučit? Že to bolí, když člověk nedodržuje pravidla, píše agentura DPA.

Ministr spravedlnosti spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Peter Biesenbach usiluje o to, aby se včelařský projekt prosadil i ve věznicích v jiných německých spolkových zemích. Už teď sice mají ojediněle i několik úlů i jinde, v Severním Porýní-Vestfálsku je ale projekt "vězeňských včel" mnohem propracovanější. Zapojilo se do něj už několik nápravných zařízení, která navíc spolupracují s místními zemědělci a obchody. Někteří trestanci docházejí přímo na zemědělské usedlosti v okolí věznic a se včelami pracují přímo v úlech v ovocných sadech.

Péče o včely je v čistě mužské věznici v Remscheidu, kde se místní osazenstvo zabývá spíše poměřováním svalů a machistickými poznámkami, neobvyklým projektem. Na svědomí jej má ředitel místního pracovního oddělení Jürgen Krämer, který ve vězeňství pracuje už 40 let.

Už dlouho dvaašedesátiletý Krämer uvažoval, jak vězně smysluplně připravit na život za zdmi věznice. "Práce venku se změnila," říká. Truhláři a zámečníci z vězení si podle něj mimo věznici jen těžko shánějí práci.

První úly se včelami do věznice v Remscheidu Krämer dovezl na jaře 2016. Od té doby se do projektu zapojila také nápravná zařízení v Castropu-Rauxelu, v Gelsenkirchenu a ve Schwerte. Dohromady tyto čtyři věznice pečují o 68 včelstev, které každý rok čítají mezi třemi a čtyřmi miliony kusů blanokřídlého hmyzu. S takovým množstvím se dá vyprodukovat až tuna medu. Věznice zapojené do projektu si mezi sebou práci dělí: výroba včelích úlů, péče o včely, sklízení medu, práce s medometem a pravidelná údržba všeho potřebného.

Muhammad ze Sýrie vyrábí dárkové krabičky na med z odpadového dřeva a starých palet. "Dříve jsem se k rodině choval agresivněji. To už je ale díky včelám pryč. Je třeba opravdu velká trpělivost," říká 48letý Syřan, který si odpykává trest za útok na svou bývalou manželku v Remscheidu od loňského srpna. Krämer se usmívá. "Kdo pracuje se včelami, musí dodržovat pravidla, jinak následuje okamžitý trest: chyba - bodnutí, a pak to bolí," říká.

Krämer je přesvědčen o účinnosti včelího projektu. "Je to integrační program pro každého: pro uprchlíky, pro trestance z Turecka, severní Afriky, Ruska, Blízkého a Dálného východu, kteří často neumějí německy, ale i pro všechny, kteří mají jen tuto jednu šanci. V jiných věznicích takoví lidé často hrají divadlo nebo se jen poflakují na cele," vysvětluje.

Mimo věznici, do sadů s kvetoucími ovocnými stromy a dřevěnými úly se ale dostanou jen vězni v mírnějším režimu s vycházkami. Majitelé zemědělské usedlosti Conrads v Leichlingenu severně od Kolína nad Rýnem dovolili věznici v Remscheidu, aby si na okrajích jejich sadů postavila úly, a nechává tam pracovat trestance. Z květu na květ tu létají tisíce včel, které si do svých příbytků pilně přinášejí pylová zrna. "Se včelami je člověk v přírodě. Zpomalí a získá jiný pohled na svět," říká Krämer při pohledu na venkovskou idylu v Leichlingenu. Mnoho jeho svěřenců to podle něj vůbec nezná.

"Do nápravného zařízení přichází lidé s mnoha deficity. Jsou zvyklí uspokojovat své potřeby prostřednictvím agrese. Tady ale ne," zdůrazňuje. Agresivní trestanci se podle něj do včelího projektu, o který je velký zájem, vůbec nedostanou. "Jsou lidé, na které žádná terapie nezabírá. Ti musejí být za mřížemi," dodává.

Krämer doufá, že se co nejvíce vězňů z včelího projektu po propuštění na svobodu stane členy včelařských spolků. Na rozdíl od hledání práce, což je často frustrující, se ve spolcích podle něj nikdo neptá, co adept dělal v minulých letech. Ve spolcích pak mohou bývalí vězni pokračovat v tom, co se ve vězení naučili. "Ví, že existuje ještě něco jiného než chlastání a povalování se v hospodě. Neznamená to ale, že včelaření samotné by mohlo zastavit trestnou činnost," dodává Krämer.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí