Cesta k ekologičtějšímu bydlení: co změní rok 2020?

Změny se dotýkají nejen zpřísnění požadavků součinitele prostupů tepla obálky domu (obvodové zdi, okna, izolace podlahy a střechy), ale i využití obnovitelných zdrojů energie. Co to znamená v praxi a jak je na to český stavební trh připraven?

Budova s téměř nulovou spotřebou energie musí mít nižší spotřebu energie o 20 % v porovnání s rokem 1990 a splnit požadavek snížené hodnoty neobnovitelné primární energie - v případě rodinných domů o 25 %, u bytových domů o 20 % a u ostatních budov o 10 %. Cílem nových norem je zvýšit ekologičnost budov, neboť podle údajů Evropské komise zhruba 40 procent z celkové produkce oxidu uhličitého připadá právě na provoz budov.

Výstava domů po roce 2020

V případě rodinných domů platí, že by měly mít maximální spotřebu zhruba kolem 70-80 kWh na m2 ročně, což odpovídá standardům nízkoenergetických staveb. V souvislosti s tím se objevují informace o možném zvyšování nákladů na stavbu domu. David Mencl, ředitel společnosti Ekonomické stavby, která staví domy v těchto standardech již pět let ale uklidňuje: "Kdo stavěl domy odpovědně, ten vlivem nové normy zdražovat nemusí. Nové materiály umožňují stavět nízkoenergetické budovy dokonce i bez použití zateplení."

Co se týče dodržení parametru na neobnovitelnou primární energii, klíčový je výběr vhodného zdroje vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. Univerzální řešení v tomto případě neexistuje, každý si tak může vybrat, jaké technické řešení využije - ať již jde o fotovoltaické systémy, rekuperační jednotky či tepelná čerpadla apod. Při dobrém návrhu lze parametru dosáhnout i bez využívání obnovitelných zdrojů. Podle Mencla je tak systém dobře nastaven, neboť nestraní konkrétním dodavatelům. Nové normy podle něj navíc pomohou ochránit konečné zákazníky, kteří si jinak výhodnost domu neuměli správně a komplexně spočítat.

Rekonstrukce bytových domů

Požadavky téměř nulové spotřeby se týkají též budov procházejících rozsáhlejší renovací. I v tomto ohledu nicméně platí, že k radikálním změnám nedojde. U panelových domů dobíhá takzvaná druhá etapa oprav a modernizací započatá v roce 2014. Nejdále jsou v tomto ohledu procesy zateplování plášťů bytových domů. "Zateplování má největší tradici, což znamená, že u nejstarších realizací bylo nutné provést kontrolu stavu a funkčnosti. V řadě případů bylo kvůli nedostatečné tloušťce tepelné izolace nutné provést dodatečné zateplení, aby jeho stav odpovídal současným požadavkům," popisuje Jan Vysloužil ze Svazu českých a moravských bytových družstev. Dle něj již revizí prošlo, respektive do roku 2020 projde celkem 600 tisíc bytů.

Další výraznou etapou je snižování energetické náročnosti domů, mezi které se řadí snižování nákladů na zásobování teplem a ohřev teplé vody či instalace systémů řízeného větrání s využitím rekuperace vzduchu. "Právě po těchto opatřeních čekáme v následujících letech značnou poptávku. Ostatně již ve druhé etapě oprav za období 2014-2020 se odhaduje, že se do nich investuje třikrát více peněz než do zateplení, které již má zkrátka většina domů provedené," doplňuje Vysloužil. Tomuto rozvoji podle něj dále nahrávají dotační programy a klesající ceny systémů a s tím související rychlejší návratnost investic. Přechod k udržitelnějšímu bydlení se tak zdá být na dobré cestě.