CESTA ZPÁTKY I.

• Konference OSN o Změně klimatu 2018 v Katowicích (1918)
• Tání v Antarktidě nabralo na tempu (25.1.2019)
• Katastrofa, s níž se počítalo až v roce 2050, dorazila dříve. Trpí už polovina Česka. (17.4.2019)
• BBC: Čelíme největší hrozbě za tisíce let, tvrdí vědci (19.4.2019)

Jak je možné, že k této situaci došlo? Odpověď je kupodivu jednoduchá: člověk, vládce této planety, si prostě myslel, že k ničemu takovému nemůže dojít. Pokud ojedinělé hlasy vědců říkaly něco jiného, nikdo je neposlouchal.

Jenže problém se začal rýsovat už před více než sto lety, už v polovici 19.století, kdy geologie (věda o Zemi) uzavřela poznání vývoje Země v jeho posledním období, čtvrtohorách, charakterizované střídavým výskytem ledových dob. Ty se projevují zejména zaledněním severní Evropy a Alpských hor. To probíhalo z počátku (asi před 1,800.000 lety) nepravidelně, a pak dostalo pravidelnější charakter, tj. objevily se cykly 100-150.000 let, kdy se začaly střídat zalednění (glaciály), s oteplením (interglaciály). Rozlišujeme dosud 4 doby zalednění (glaciály) a mezi nimi oteplení (interglaciály) (obr.1). V současné době žijeme ve čtvrtém interglaciálu, tzv.holocénu.

Toto období je pro nás důležité tím, že v něm asi před 10.000. lety vyvrcholil předchozí vývoj člověka, který začal asi před více než 1,000.000 let, a v příznivých podmínkách čtvrté doby meziledové umožnil nástup a rozvoj naší současné civilizace.

Dějiny tohoto období jsou v podstatě známé - je to historie Egypta, Persie, z doby pozdější Řecka, Izraele a dalších, existuje řada spisů s jejich popisem. V průběhu těchto ,,šťastných let,, života na naší planetě se rozvíjel život vcelku harmonicky, i když docházelo k různým místním konfliktům, počet obyvatel se pohyboval v únosných mezích a životní podmínky byly ustálené.

Asi v 16-17 století se rozvoj evropské kultury a životních podmínek začal měnit - nároky a potřeby počaly narůstat, nastalo období, kdy rostly vzájemné styky, lidé začali cestovat, došlo k objevování nových zemí a obyvatel začalo přibývat.

Nastal rozvoj zemědělství a řemesel, stávající síly a prostředky přestávaly stačit. Byla objevena elektřina, nastal rozvoj chemie a vznikl problém intenzifikace výroby a zemědělství. Bylo potřeba řešit otázky mechanizace prací a dopravy. K pohonu strojů a k dopravě už nestačil kůň ani vodní kolo, ani vítr na moři. Tak koncem 18. a počátkem 19. století se objevil vynález parního stroje a ovládl výrobu i dopravu. Současně začalo přibývat obyvatel, začala technická revoluce. (Obr.3).

Tohle všechno si musíme uvědomit, když chceme pochopit, jak je možné, že za 200 let vznikla na naší planetě situace, hrozící katastrofou naší civilizace a lidstva. Když chceme pochopit tuto situaci, musíme se vrátit k otázce výskytu glaciálů, ledových dob. Jejich vznik, existence a periodicita, byly z počátku nejasné až nepochopitelné. Od počátku 19.století se řada vědců pokoušela najít vysvětlení. To se dlouho nedařilo, až počátkem 20. století bělehradský profesor Milutin Milankovič publikoval výsledky své třicetileté práce, když provedl důkladný rozbor astronomických problémů oslunění naší planety. Přesvědčivě dokázal že existují tři druhy nepravidelností pohybů Země, v podstatě na sobě nezávislých, které oslunění Země ovlivňují.

• Za prvé je to výstřednost eliptické oběžné dráhy Země kolem Slunce v hodnotě 0%-6,9%,
• Za druhé je to sklon zemské osy otáčení v rozmezí 0°-3,6° kolem střední polohy 23,2°, měnící se s periodou 40.000 let,
• Za třetí je to změna polohy přísluní Země v důsledku přitažlivé síly Měsíce, s periodou 26.000 let, tzv. precese zemské osy.

Tyto tři druhy pohybů působí rozdíly v oslunění zemských oblastí blíže pólů, v důsledku čehož se mění jejich zalednění a tak vznikají glaciály a interglaciály. Všechny změny, s tím spojené, probíhají pozvolna v měřítku staletí a ž tisíciletí a je možné předpokládat, že při normálním průběhu těchto procesů sice bude docházet ke změnám zalednění blíže k pólům, i ke kolísání průměrné teploty na planetě, ale nebude to mít katastrofální charakter, o němž se jedná v současné době v souvislosti s oteplováním planety. Aby výrazné změny zalednění nastaly, k tomu je m.j. zapotřebí, aby alespoň dva z uvedených tří faktorů byly ve stejné fázi, aby jejich vliv byl podstatný. Odtud je pak okrouhlá hodnota zalednění kolem 100.000 let.

Z toho všeho vyplývá v podstatě jednoduchý závěr, že kdyby popsané změny podnebí probíhaly tak,jak tomu bylo až do počátku 20. století,pak by po určité době došlo např. k zalednění Alp a severních oblastí planety, ale život by probíhal stejně, i když s určitými změnami a omezeními.

Podobně to popisuje např. prof. Katharine Hayhoe, z fakulty Atmosferických věd, z univerzity v llinois v Urbana-Champaign, v USA. Jestli ale dochází k obrácenému vývoji - namísto ochlazení nastává oteplení - pak je zřejmé, že přirozený vývoj je narušen, polární led roztává, dochází k zátopám pobřežních oblastí, změnám v atmosférickém proudění. Důsledkem je výskyt různých nepravidelností, včetně bouřlivých jevů, jako jsou třeba hurikány, z oblastí mírného pásma vznikají suché stepi a tisíciletími ustálený vývoj je narušen.

V důsledku všech těchto změn pak dochází k pohybům obyvatelstva z oblastí, ohrožených např. suchem, do oblastí, které nejsou natolik ohroženy, aby se tam životní podmínky změnily natolik, že normální život tam není možný. Zásadní úlohu tu pak hraje mimořádný nárůst obyvatelstva, které za zmíněných 200 let z jedné miliardy narostlo už na sedm miliard lidí, s perspektivou do r. 2050-60 dosáhnout deseti miliard. (obr.6.)

Hrozí tak světová krize lidstva, pro které nebude dostatek kvalitní vody, potravin i životního prostoru. Je třeba si uvědomit, že zdaleka ne všechny oblasti Země jsou obyvatelné, značná část kontinentů je pustina bez vody, porostu. Důsledkem nastávajícího oteplení je také nárůst výšky hladiny moří a oceánů, což povede k zatopení nízkých oblastí pevniny, často hustě osídlených. To vyvolá další pohyb obyvatel do výše položených oblastí.

Nutným důsledkem popsaného vývoje budou z počátku místní války, které mohou přerůst ve válku světovou. Současně se mohou objevit - jako jeden z důsledků migrace obyvatel - masové epidemie nemocí, hladové bouře apod.

Popsaný vývoj je prostým následkem lidské činnosti za poslední dvě století, kdy docházelo - a stále dochází - k rabování ložisek surovin, k naprosto nehospodárnému nakládání s přírodou, lavinovitému nárůstu obyvatel, atd.

21.6.2019
Boris Valníček

Pokračování za týden...