zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Za přemnožení hrabošů i jiných škůdců může také špatná detekce. S mapováním přitom mohou pomoci satelity

09.09.2019
Zemědělství
Za přemnožení hrabošů i jiných škůdců může také špatná detekce. S mapováním přitom mohou pomoci satelity

Letošní hrabošová kalamita mimo jiné poukazuje na zajímavou skutečnost. V českém zemědělství se stále nedostatečně využívají moderní technologie - a to včetně prevence přemnožení škůdců. Největší dodavatel digitalizačních systémů pro české zemědělství Agdata upozorňuje, že v některých lokalitách se dalo kalamitě předejít - chyběl však monitoring, který by na přítomnost hraboše včas upozornil. Senzory nebo satelitní sledování pozemků jsou přitom běžně dostupnou službou.

Škody, které hraboši zatím způsobili, mohou jít do miliard. Hraboši likvidují v podstatě všechny plodiny, od obilí po brambory a cukrovou řepu, nebezpeční jsou však také pro ovocné stromy nebo vinnou révu. Ve spojitosti s extrémním suchem se mohou v některých oblastech zásadněji podepsat na trendu klesající úrody, která je pro Česko v posledních letech typická.

Problém s výskytem hrabošů tkví mimo jiné v obtížné detekci. Do určité velikosti hraboší kolonie jsou totiž takřka nezjistitelní. Počet jedinců v kolonii se přitom může během jediného měsíce asi zpětinásobit, takže ve chvíli, kdy se objeví první výraznější známky přítomnosti, bývá již většinou pozdě.

Zásadním pomocníkem pro včasnou detekci hrabošů je pravidelný monitoring pozemků. Jenže na ten kvůli chybějící lidské síle v zemědělství nezbývá čas. Stále více zemědělců si proto vypomáhá dostupnými technologiemi a celá řada z nich začíná využívat pravidelné satelitní mapování. To umožní identifikovat škůdce takřka ihned, navíc i tam, kde by při běžných obchůzkách unikli zakrytí vegetací pozornosti.

,,Pokud zemědělec využívá naši digitální platformu, má možnost pravidelného satelitního screeningu svých pozemků. V závislosti na počasí získá zhruba každých pět dnů snímek, který zachytí aktuální podobu vegetačního cyklu. Na základě toho může jednoduše posuzovat zdravotní stav a kvalitu porostu," uvádí Lukáš Musil, zemědělský konzultant společnosti Agdata. ,,Z dat tak jednoduše vyčte, která část pozemku může být napadena hraboši, a situaci pak může řešit okamžitě, dřívnež dojde k jejich populační explozi."

Podle Musila je pouze otázkou času, kdy se automatizovaný monitoring škůdců pomocí senzorických dat a satelitních snímků stane standardem. Provoz služby si na sebe již dnes hravě vydělá prevencí škod a tlak na její zavádění vytváří také zmiňovaný nedostatek pracovníků.

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Společnost Agdata v současné době pomocí svých senzorů hlídá, vyhodnocuje a spravuje přes 650 000 hektarů zemědělské půdy. Využívá ji skoro 1500 zemědělských podniků a farmářů. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
16
10. 2019
16.10.2019 - Přednáška, diskuse
Praha 6 - Střešovice
17
10. 2019
17.10.2019 - Seminář, školení
Praha 7
19
10. 2019
19-20.10.2019 - Seminář, školení
Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí