Vrátit vodu do přírody. Cestu k jejímu udržení nabízejí kamenné koberce

Voda, nejdůležitější tekutina a zároveň nejrozšířenější chemická sloučenina na světě. Během posledních let se stává předmětem diskusí, bohužel v nepříliš pozitivních souvislostech. Řada odborníků a studií je přesvědčena, že voda z přírody postupně mizí. Avizují sucho, které promění Zemi v pustinu.

Budoucnost naší planety se dlouhodobě nejeví v modrých odstínech a především v létě se proto na mnoha místech České republiky setkáváme se zákazem zalévání a vůbec šetřením s vodou ve všech směrech. Klesá objem spodních vod, hladina řek a přehrad na periferiích i ve městech. Například loni v červenci se na úrovni mimořádného sucha ocitlo až 70 procent mělkých vrtů. Řešením celé situace je trend snižování odtoku dešťové vody a její navrácení zpět do přírody, čehož lze docílit pomocí vodopropustných povrchů.

Půda ztrácí schopnost absorbovat déšť

Změna klimatu s sebou přináší nejen častější sucha, ale též větší podíl přívalových dešťů, které nestihne půda vsáknout, což proces ubývání podzemní vody příliš nezlepšuje. Dešťovou vodu neumíme v dostatečné míře zachytit a téměř všechna ve finále zbytečně odteče kanalizační sítí pryč a zatěžuje tak navíc čističky odpadních vod. Ať už je důvodem napřimování vodních toků, neustále se rozšiřující zástavba krajiny či nevhodné hospodaření s půdou.

Ačkoliv příroda si v mnoha situacích dokáže poradit sama, je dnes jasné, že nad koncepcí hospodaření se srážkovou vodou je potřeba se zamyslet a aspoň částečně ji změnit tak, aby se odtok dešťové vody zpomalil. Městská i průmyslová výstavba zabere ročně až 230 hektarů kvalitní orné půdy, což se nenávratně podepisuje na krajině a jejím lokálním mikroklimatu.

Unikátní řešení pro zpomalení odtoku dešťové vody

Rozšiřování sídel a tím pádem také zastavěných ploch, jako jsou parkoviště, logistická centra, městská infrastruktura a další nepropustné plochy, pravděpodobně úplně zastavit nepůjde. Dílčí způsoby, jak srážkovou vodu ze zastavěných území vrátit zpět do krajiny a tak vyjít vstříc kvalitní půdě, přesto existují. S ekologickým řešením přišla tuzemská společnost Topstone, která se od roku 1996 specializuje na tvorbu kamínkových povrchů.

Firma vyvíjí takzvané samodrenážní kamenné koberce pro exteriér a jinak nezpevněné plochy, které jsou vodopropustné a umožňují tak vodě přirozeně se vsakovat do podloží a udržovat lokální ekosystém v jeho přirozené podobě. ,,Kamenný koberec má o 420 % vyšší propustnost než malopropustná zemina a za hodinu propustí až 1 852 milimetrů srážek - podobně jako středně zrnitý štěrk. Dokáže tak zamezit odtoku vody i při přívalových deštích a srážky z nich vstřebat do hloubky. Navíc díky využití moderních materiálů přitom nedochází k podmáčení," popisuje Marek Ondra, technický ředitel ze společnosti TopStone. Využití kamenného koberce pro municipální povrchy je tak plně v souladu s pátým bodem Koncepce před následky sucha na území České republiky, vydaného Ministerstvem životního prostředí, jenž podporuje principy šetrného hospodaření s vodou.

Vodopropustný povrch nepodléhá výměře srážkové daně

Kamenný koberec navíc spojuje ekologické řešení s ekonomickým. Příznivá je především skutečnost, že kamenné koberce nepodléhají výměře srážkové daně a díky tomu ušetří svým majitelům náklady na stočné - není tedy potřeba svádět dešťovou vodu do kanalizační sítě. Povinnost platit za odvod srážkových vod do kanalizace mají totiž až na pár výjimek všichni majitelé nemovitostí, kde je prováděna podnikatelská činnost.

Zkusme se tedy nad výstavbou dalších stezek, chodníků, parkovišť či odpočinkových zón víc zamyslet a k vodě i půdě přistupovat šetrněji. Budoucnost Země tak možná získá zase o trochu modřejší odstín.