Další dvě Místa pro přírodu vznikají v Bílých Karpatech

V nejzápadnější části Bílých Karpat, jižně od Kněždubu, začal Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykupovat pozemky na dvou v současné době neudržovaných lokalitách s ohromným přírodním potenciálem - Léskovky a Vlčí. Výkup devíti pozemků o celkové výměře 0,67 ha bylo možné uskutečnit díky stovkám dárců veřejné sbírky Místo pro přírodu.

Bílé Karpaty jistě netřeba milovníkům přírody složitě představovat. Zdejší krajina je unikátní (ne nadarmo se staly Biosférickou rezervací UNESCO) a zdejší louky patří k druhově nejbohatším v Evropě. Přesto (anebo možná právě proto) se zde nachází řada míst, o která se již desetiletí nikdo nezajímá. Ani vlastníci, pro které jsou pozemky v různých údolíčkách a muldách obtížně obhospodařovatelné, ani státní ochrana přírody, která má dost práce s ochranou takových rozlehlých rezervací, jako jsou třeba Čertoryje. Nezájem zemědělců by se dal z hlediska přírody vnímat i pozitivně - pozemky nebyly rozorány, nebyly intenzivně hnojeny. Jenže bez pravidelného obhospodařování se louky a sady plné květin, motýlů a brouků začaly měnit v hustý, druhově chudý les. Proto již několik let podobná místa vyhledávají členové ČSOP Bílé Karpaty a tam, kde to má ještě smysl, se po domluvě s vlastníky ujímají péče o tyto pozemky. Někdy z jednání s vlastníky vyplyne, že nejlepší či jedinou možností, jak přírodě na daných pozemcích pomoci, je jejich výkup. Právě taková situace nyní nastala na dvou lokalitách jižně od Kněždubu - jedné místní říkají Léskovky a druhé Vlčí.

Vykoupené pozemky se stávají základem dalších dvou ,,soukromých rezervací" ČSOP (blíže viz www.mistoproprirodu.cz). Zkušenosti z dalších lokalit v okolí, kde byla obnova luk a sadů provedena jíž před několika lety, ukazují, že šance návratu vzácných druhů je velmi vysoká. Očekávat můžeme i některé druhy orchidejí - v nejbližším okolí se vyskytují například rudohlávek jehlancovitý či vstavač osmahlý. V místech, kde jsou již původní louky zcela zaniklé a je zde dnes v podstatě souvislý les, je cílem zavést tzv. pařezení. Tedy simulovat způsob, jak v lesích hospodařili kdysi místní sedláci. Výsledkem je řídký, světlý les, důležitý zas pro jiné vzácné druhy hmyzu, například našeho největšího brouka roháče. Tento typ lesa v naší krajině již téměř chybí a právě ,,les" na nelesní půdě je dobrou příležitostí ho zas alespoň v některých místech vrátit. ,,Soukromé rezervace" se tak stanou komplexní ukázkou původního hospodaření v Bílých Karpatech, díky němuž je tento kus naší republiky tak přírodně i krajinářsky cenný. Finanční prostředky na tyto poměrně náročné zásahy získal ČSOP Bílé Karpaty díky projektu LIFE Ze života hmyzu.