Jak funguje soda a ocet při změkčování vody?
Běžná pitná voda obsahuje řadu rozpuštěných iontů, které v určitých kombinacích mohou vytvářet nerozpustné soli - jedná se hlavně o uhličitan a síran vápenatý, případně o uhličitan hořečnatý.
Vysrážené soli (tzv. kotelní kámen) mohou způsobit řadu problémů - např. ucpávat potrubí nebo pokrývat ohřevné prvky různých spotřebičů, čímž komplikují přenos tepla -, je vhodné (zvláště před zahříváním) vodu některých iontů zbavit - tedy vápníku a hořčíku.
Ve studené vodě nasycené oxidem uhličitým jsou totiž vápenaté ionty poměrně dobře rozpustné (formálně se jedná o hydrogenuhličitan vápenatý, Ca(HCO3)2), ohřevem ale dojde k vyvaření oxidu uhličitého a díky jeho snížené koncentraci se vysráží CaCO3. Z tohoto důvodu se voda občas změkčuje přidáním sody - předem dojde k vysrážení uhličitanu vápenatého (ten buď sedimentuje, nebo zůstává jemně dispergovaný) a změkčená voda pak při zahřívání již kotelní kámen netvoří.
Použití octa funguje obráceně - ocet rozpouští již vyloučený kotelní kámen (např. při vyvaření rychlovarné konvice s várkou zředěného octa se vnitřek konvice významně vyčistí, funguje však pouze pro uhličitanový kotelní kámen, sírany se nerozpouští). Nicméně v některých spotřebičích (hlavně u myček nádobí) je přiváděná voda změkčována průchodem přes sloupec iontoměniče, který obsahuje ionty Na+ a Cl-. V iontoměniči se vápenaté ionty vychytají, a po mycím cyklu se pak ionex zregeneruje studeným roztokem NaCl (proto je nutné do většiny myček přidávat do patřičného zásobníku pevný NaCl).
Autor: doc. RNDr. Jan Kotek, Ph.D., katedra anorganické chemie
Zdroj: https://www.prirodovedci.cz/