Žďárské vrchy jsou domovem vzácných druhů i rájem pro turisty

Žďárské vrchy a stejnojmennou Chráněnou krajinnou oblast (CHKO Žďárské vrchy) místní patrioti považují za jedno z posledních nedotčených míst v České republice. Jsou domovem řady vzácných druhů rostlin a živočichů. Romantickým duším nabízí toto území o celkové rozloze 709 kilometrů čtverečních hluboké lesy, pastviny, rybníky a malebné chaloupky, ale i kvalitní trasy pro cyklisty a běžkaře a stěny pro horolezce. CHKO Žďárské vrchy byla vyhlášena výnosem ministerstva kultury před 50 lety, 25. května 1970.

CHKO Žďárské vrchy zasahuje území Žďárska a Havlíčkobrodska z kraje Vysočina, ale také Chrudimska a Svitavska z Pardubického kraje. Chráněné území pokrývá nejvyšší, severovýchodní část Českomoravské vrchoviny, tedy Žďárské vrchy a přilehlé vrchoviny. Rozkládá se v nadmořských výškách od 490 do 836 metrů nad mořem, přičemž nejvyšší je vrchol Devíti skal. Tento rulový skalní útvar svou výškou jen nepatrně zaostává za nejvyšší horou Českomoravské vrchoviny Javořicí a v roce 1976 byl vyhlášen přírodní památkou.

Asi polovinu rozlohy CHKO zaujímají lesy, které byly původně jedlobukové, ale v minulosti byly většinou nahrazeny smrky. Druhou významnou částí je zemědělská půda, která je příznivá na pěstování nenáročných plodin, například brambor. Zemědělství se převážně soustřeďuje na živočišnou výrobu.

V oblasti se vyskytuje několik chráněných druhů živočichů, jako například mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, krkavec velký nebo hraboš mokřadní. Hlavními dvěma fenomény Žďárských vrchů jsou rulová skalní města a voda. K nejcennějším zdejším místům patří rašeliniště a další mokřadní společenstva. Na území CHKO, kterým prochází evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem, pramení pět řek - Sázava, Chrudimka, Doubrava, Svratka a Oslava. Na zdejší síti vodních toků byla od středověku vytvářena rozsáhlá rybniční soustava.

V minulosti měly Žďárské vrchy také významné postavení v těžbě nerostného bohatství, které bylo surovinovou základnou pro výrobu železa a skla. Těžil se zde kámen, písek, rašelina a hlína. Téměř 60 let, do dubna 2017, se v okolí Rožné na Žďársku, která však neleží na území CHKO, těžil také uran. Důl byl posledním hlubinným uranovým dolem ve střední Evropě.

CHKO nabízí 36 přírodních památek, devět přírodních rezervací a čtyři národní přírodní rezervace (NPR). K těm patří rašeliniště Dářko a Radostínské rašeliniště, lesní komplex Ransko a pralesní oblast Žákova hora s původním lesním porostem. Dále jsou v působnosti Správy CHKO Žďárské vrchy NPR Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a Rybník Zhejral a národní přírodní památky Hojkovské rašeliniště a Švařec.

K nejčastěji provozovaným rekreačním sportovním aktivitám v CHKO patří cykloturistika a lyžování. Tradici zde má hlavně běžecké lyžování. Nové Město na Moravě je od roku 1999 nedílnou součástí kalendáře prestižního seriálu Světového poháru, premiéru měly závody SP v tomto středisku již v roce 1985.

Na své si díky rulovým skalním útvarům přijdou i milovníci horolezectví. K nejvíce využívaným terénům patří Drátník a Čtyři palice, bez omezení je možno lézt podle Správy CHKO na Vávrově skalce, Rozštípené skále a na některých útvarech Devíti skal, Malínské skály a Milovských Perníčků. Skály se nacházejí severně od Nového Města na Moravě.

Nejslavnější památkou na území CHKO je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Toto vrcholné dílo stavitele Jana Blažeje Santiniho z 18. století, v němž se prolíná baroko s gotikou, bylo v roce 1994 zapsáno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

CHKO Žďárské vrchy je s 709 km2 šestou největší ze všech 26 CHKO zřízených na území České republiky (nejrozlehlejší jsou Beskydy). Na severozápadě na ní navíc navazuje 284 km2 velká CHKO Železné hory. Jako poslední byla zřízena v roce 2016 CHKO Brdy, před tím v roce 2005 CHKO Český les, která se stala vůbec první, která byla vyhlášena od vzniku samostatné ČR. Celkem CHKO zabírají 1,076.111 hektarů, to je 13,7 procenta území ČR.