Oživení evropské ekonomiky po pandemii koronaviru bude zelené. Brusel nabídne stovky miliard eur

Evropská komise minulý týden představila podrobnosti masivního programu na podporu oživení ekonomiky po pandemii koronaviru. Podpora obnovitelných zdrojů, renovace budov nebo čisté mobility patří mezi základní pilíře fondu obnovy, který bude disponovat 750 miliardami EUR. Státy se k prostředkům dostanou, pokud nabídnou projekty, které budou v souladu s prioritami EU a doporučeními pro jednotlivé členské státy. S návrhem Evropské komise musí souhlasit 27 členských států a Evropský parlament. Pro českou vládu však jde o jednoznačný vzkaz, že musí přestat otálet a otevřít naši ekonomiku investicím do obnovitelných zdrojů, shodují se Svaz moderní energetiky, Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace.

"Vláda Andreje Babiše musí přestat přešlapovat na místě a otevřít naši ekonomiku impulsům pro nové investice do energetické budoucnosti. Ta je založená na obnovitelných zdrojích, bateriích pro ukládání energie, čisté mobilitě nebo energeticky efektivních budovách. Právě obnovitelné zdroje energie jsou nejlevnějším opatřením, které má nejvíce výhod. Přinášejí nová pracovní místa, pomáhají redukovat spotřebu uhlí a prostředky za energie zůstávají v lokální ekonomice," komentuje očekávání Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. ,,Stojí před námi obrovský balík práce, Česko potřebuje aktualizovat svou legislativu, odstranit bariéry limitující výstavbu větrných a solárních elektráren. Jen pak může naplno těžit z připravovaných evropských grantů a půjček," dodává Martin Sedlák.

Cílem navrhovaného fondu obnovy je restartovat evropskou ekonomiku po krizi způsobené virem COVID-19 a současně posílit investice do opatření, která redukují emise: obnovitelné zdroje energie - zejména solární a větrné energetiky, renovace budov, čistá mobilita, pokročilé systémy ukládání energie, mezi které patří produkce vodíku pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů či opatření z oblasti cirkulární ekonomiky. Komise upozorňuje jen splnění stávajících cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 může přidat 1 % HDP, vytvořit téměř milion nových zelených pracovních míst a posílit soběstačnost Evropy v rámci dodavatelských řetězců.

Svaz moderní energetiky, Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace upozorňují, že kroky, které aktuálně česká vláda v oblasti udržitelné energetiky podniká, jsou však jen polovičaté a část z nich dokonce ohrožuje existenci již realizovaných projektů obnovitelných zdrojů. Vládou schválená novela zákona o podporovaných zdrojích, která nyní míří k projednání ve sněmovně, totiž vylučuje solární energetiku z nového schématu podpory, založeného na tržním principu aukcí. V nich zájemci soutěží o podporu a získávají ji ti s nejvýhodnější nabídkou. Jde tak o nejlevnější řešení pro spotřebitele elektřiny.

Ve společné pozici minulý týden vládě doporučily změnit zákon tak, aby umožňoval technologicky neutrální přístup k jednotlivým typům obnovitelných zdrojů. "Aukce se s úspěchem osvědčily v řadě evropských zemí. V Německu snížila soutěž zájemců o výstavbu solárních parků za pět let ceny sluneční elektřiny o polovinu. S úspěchem fungují také v Polsku, zavedlo je také Maďarsko a Slovensko. Česko je tak poslední stát ve V4, který rozvoj obnovitelných zdrojů brzdí. Přitom by nové projekty pomohly při transformaci uhelných regionů, ale také v boji proti suchu využitím inovativních řešení, ve kterých lze spojit zemědělskou produkci i sklízení solární energie umístěné nad rostlinami," říká Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost.

Jen hnědouhelná pánev v Podkrušnohoří nabízí 20 tisíc hektarů brownfieldů využitelných pro fotovoltaiku na zemi i na hladině budoucích umělých jezer. Další stovky až tisíce hektarů se již nyní uvolňují v bývalé těžební krajině na Karvinsku. Pro budoucí projekty v českých a moravských regionech je důležitým signálem posílení rozpočtu plánovaného Fondu pro spravedlivou transformaci.

Komise očekává, že evropský balíček pro oživení ekonomiky otevře prostor pro potřebné soukromé investice. Klíčové však podle Komise je udržení dlouhodobé jistoty a předvídatelnosti. To zdůrazňuje význam klimatického zákona a připravovaných návrhů na ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí do roku 2030. Právě nestabilita prostředí je kamenem úrazu rozvoje moderní energetiky v Česku. Solární asociace dlouhodobě upozorňuje na zásahy do garantované podpory pro obnovitelné zdroje.

"Novela zákona o podporovaných zdrojích v současné podobě má spíše potenciál sektor obnovitelných zdrojů zcela zničit. Vláda chce skrze novelu snížit podporu pro stávající solární elektrárny o další desítky procent, a to na takovou úroveň, že firmy nebudou schopné splácet úvěry. Hrozí, že tisíce firem, které před deseti lety investovaly do zelené energetiky na základě vládní pobídky, zkrachují. Zahraniční firmy spustí vlnu arbitráží a reputace Česka jako země pro investice bude poškozena," komentuje možná rizika pro solární sektor Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.

V čem spočívá Zelený plán pro oživení ekonomiky v EU

? Fond obnovy bude disponovat 750 miliardami EUR. Prostřednictvím grantů bude možné získat 500 mld. EUR, pomocí zvýhodněných půjček 250 mld. EUR.

? V oblasti obnovitelných zdrojů chce EU podpořit udržení růstu zejména solárních a větrných elektráren.

? V oblasti renovaci budov chce podpořit zateplení domů nebo instalace solárních panelů na střechy.

? Prostředky budou investovány také do produkce zeleného vodíku produkovaného pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů. Čistý vodík má pomoci dekarbonizovat evropský průmysl.

? Čistou mobilitu má podpořit výstavba milionu dobíjecích míst, investice do zkvalitnění železniční dopravy a udržitelné mobility ve městech a regionech.

Očekávané přínosy zelené energetiky v Česku:

? Do roku 2030 lze ekonomicky smysluplně zvýšit instalovaný výkon solárních elektráren na čtyřnásobek dnešního stavu zejména novými projekty na střechách budov nebo v průmyslově znečištěných lokalitách.

? Rozvoj obnovitelných zdrojů může přinést investice ve výši 400 miliard korun, pro které by stačila státní podpora ve výši 10 až 14 miliard korun ročně do roku 2030," uvádí přínosy rozvoje obnovitelných zdrojů Martin Sedlák s odkazem na stále aktuální studii Deloitte. Ta propočítává zvýšení podílu obnovitelných ze současných zhruba 15 % na 23 % do roku 2030 a to na základě ekonomického posouzení výhodnosti investic. Jako nejvhodnější řešení se jeví právě solární elektrárny.

? Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie by podle této studie mělo pozitivní efekt pro zaměstnanost a růst HDP: vytvořily by až 33 tisíc pracovních příležitostí a zvýšily HDP až o 7 %.