Češi se víc bojí hrozeb spojených se životním prostředím než třetí světové války

Budoucnost planety nevidíme nijak růžově. Na demonstrace ani petice za klima nás neužije. Zato ale poměrně poctivě třídíme odpad, šetříme doma vodou a omezujeme igelitové tašky. Češi mají k ekologii svérázný vztah, který odhalují nová data výzkumné společnosti Behavio.

Češi nehledí do blízké budoucnosti planety s velkou nadějí, pouze 17 % má z toho, co nás čeká dobrý pocit. Většina se přiklání k názoru, že za třicet let bude existence na Zemi obtížnější. Tomu, že nás čeká v roce 2050 lepší život, věří jen 12 % Čechů, přičemž muži v této otázce projevují optimismus dvakrát častěji než ženy.

Data z výzkumu jsou nahraná do online nástroje Atlas Čechů. Tam najdete další informace:

Víc o skupině "bude to lepší".

Víc o skupině "stejně jako dneska".

Víc o skupině "bude to obtížnější".

Víc o skupině "život už nebude."

Co bude v roce 2050 horší? (Spontánně se lidem vybaví v otevřené otázce.)

ZMĚNA KLIMATU JE PROBLÉM, NEBO BUBLINA?

Tři čtvrtiny Čechů se kloní k tomu, že změna klimatu je reálným a závažným problémem dneška. Mezi pohlavími je ale patrný velký rozdíl - muži jsou ke změně klimatu celkově skeptičtější. Téměř dvakrát častěji než ženy uvádí, že globální oteplování je jen nafouklá bublina.

Víc o skupině "Změna klimatu je nafouklá bublina".

Víc o skupině "Změna klimatu je problém."

Názory na změnu klimatu se mění s věkem. Nejmladší lidé ve výzkumu (18-24 let) spíše vnímají změnu klimatu jako důležité téma, postupně s věkem pocit závažnosti klesá a naopak roste přesvědčení, že je to celé nafouklá bublina. To ale nutně neznamená, že by se starší generace projevovaly ve svém životě nešetrně a naopak mladší lidé výrazněji "zachraňovali planetu". V konkrétních projevech denního života se projevuje spíš tendence různých věkových skupin upřednostňovat jiné kroky.

ZPŮSOBILA ZMĚNU KLIMATU LIDSKÁ ČINNOST, NEBO PŘIROZENÉ PROCESY?

Většina (60 %) těch, kdo si myslí, že téma klimatické změny je nafouklá bublina, ji považují za důsledek přirozených procesů, tedy spontánně se dějící fenomén, se kterým jako lidstvo nemáme co do činění. A naopak většina (84 %) těch, kdo ji považují za problém, ji přičítají na vrub lidské činnosti.

CO ČEŠI REÁLNĚ (NE)DĚLAJÍ PRO PLANETU

Nadpoloviční většina Čechů tvrdí, že následující kroky patří do jejich běžné rutiny: vyhýbání se balené vodě a igelitkám, nošení vlastní lahve na vodu, upřednostnění MHD před autem, šetření vodou v domácnosti, nákupy z druhé ruky, třídění odpadu, vyhýbání se nadbytečným obalům, celkové omezení spotřeby a nákup lokálních potravin. "Odpadkové koše jsme nikomu nekontrolovali, lidé tak spíš vyjadřují to, že občas recyklují, nebo že třídí nějaké materiály, než že by recyklovali dokonale a vždy. Podobně je třeba chápat i další zkoumané aktivity," vysvětlil sociolog Vojtěch Prokeš.

V ostatních krocích vidí smysl minimálně pětina Čechů, aktuálně je ale neuvádí do praxe, ač by v budoucnu rádi. Sem patří vyhýbání se nadbytečným obalům a balené vodě, celkové omezení spotřeby, nákup lokálních potravin a přírodní kosmetiky a vzdělávání o ekologii.

V čem jsme jako národ poměrně za jedno, je názor na demonstrace za klima. 82 % Čechů se jich neúčastní a nehodlá na tom nic měnit. Podobný nezájem vyvolávají ještě petice prosazující ekologická témata. A pochopitelně v zemi, kde českou kuchyni preferuje 49 % populace, není nijak populární omezení spotřeby masa, jeho podíl striktně odmítá ve svých jídelníčcích snížit víc než polovina strávníků.

O výzkumu

Kvantitativní výzkum, reprezentativní vzorek české online populace 1000. Sběr dat 22.-23.7. 2020.

Celý výzkum ke stažení ve formátu .pdf