V Srbsku není Dunaj vůbec krásný a modrý

Nedaleko historického srdce Bělehradu se zvedají závory, aby mohl projet kamion s cisternou. Zamíří až k břehům majestátní řeky Dunaje, kam vyklopí svůj náklad odpadní vody, píše agentura AFP.

Nejde o žádnou tajnou operaci. Je to jen cosi, o čem nikdo rád nemluví. Bělehrad je jedinou evropskou metropolí, která vypouští nevyčištěnou vodu do druhé nejdelší řeky světadílu.

Z hnědé tekutiny plné výkalů, která mizí ve vlnách, se šíří nechutný zápach. Daleko jsou časy, kdy řeka inspirovala rakouského skladatele Johanna Strausse k napsání valčíku Na krásném modrém Dunaji.

Podle rybářů žijících z Dunaje a Sávy, které se v Bělehradu stékají, je toto každodenní vypouštění znečištěné vody do řek katastrofální praxí.

"Chtěl bych plakat, ale nikdo si z toho nic nedělá," říká devětapadesátiletý rybář Dragoljub Ristić.

Asi třetina z 1,6 milionu obyvatel srbské metropole není napojena na kanalizaci a má septik, jehož obsah se vylévá přímo do řek.

Ale na stejném místě končí i znečištěné vody těch, kdo jsou na kanalizaci napojeni.

Srbská ministryně infrastruktury Zorana Mihajlovićová odhaduje, že ve vodních tocích v Bělehradu končí každoročně 190 milionů metrů krychlových znečištěné vody, které by naplnily 60.000 olympijských bazénů.

"Žádné jiné velkoměsto v Evropě se nedopouští takového zločinu na svých řekách," prohlašuje zástupce bělehradského starosty Goran Vesić, který žádá vznik skutečného systému zpracování použité vody.

Dunaj začíná v Německu, na soutoku říček Breg a Brigach. Pak teče na východ přes devět dalších zemí a ústí do Černého moře. Je dlouhý 2850 kilometrů.

Rakouští vědci loni upozorňovali na kritickou úroveň bakterie Escherichia coli v srbské části Dunaje, která podle místních expertů signalizuje silné organické znečištění. V případě konzumace může tato bakterie vyvolat infekce močových cest nebo pneumonii, uvádí Igor Jezdimirović z nevládní organizace Environment Engineering.

Díky své mohutnosti se Dunaj dokáže sám poměrně dobře čistit od organického odpadu. Bakteriologické částečky nedosahují kritického prahu 500 mikrogramů na mililitr, uvádí profesor chemie Bozo Dalmacija, který řídí výzkum kvality vody v Srbsku.

Avšak ti, kdo tráví život na Dunaji, tvrdí, že se kvalita vody zhoršila. Vědeckých studií není mnoho, ale podle rybářů se mění rozmanitost ryb, z vody mizí druhy považované za ušlechtilé a roste počet těch, které se živí odpadky, jako je sumeček americký.

"Zničili všechny naše řeky, zničí i tuhle. Dunaj je velmi silná a mocná řeka, která zatím znečištění zvládá, ale nebude to tak navždy," říká rybář Mladen Jović.

Srbsko je kandidátem na vstup do Evropské unie a doufá, že členem bloku bude do roku 2025. Překážkou je však jeho ekologická bilance. Země potřebuje investice ve výši pěti miliard eur (133,6 miliardy Kč), aby vybudovala k přírodě šetrnější infrastrukturu.

Chudá balkánská země prohlašuje, že to je nemožné a žádá přechodné období 11 let.

Prezident Aleksandar Vučić koncem července oznámil, že 70 srbských měst bude vybaveno čistírnami vod a kanalizací.

"To se nedá udělat s nynějším rozpočtem, Možná má Vučić jiné informace," říká profesor Dalmacija.

Nejde o první takové prohlášení. Zástupce bělehradského starosty před pěti lety slíbil, že metropole bude mít v roce 2020 kanalizaci, ale pak tento termín posunul na rok 2025. Nedávno řekl, že problém bude vyřešen v roce 2029.

Letos v lednu bělehradské úřady podepsaly smlouvu s čínskou společností CMEC (China Machinery Engineering Corporation), která měla stavět čistírnu vod. Nic se však neděje, protože Srbsko na tento projekt dosud nevyčlenilo finance.