zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Před deseti lety zasáhlo Maďarsko rudé cunami

04.10.2020
Havárie
Šlendryján
Před deseti lety zasáhlo Maďarsko rudé cunami

Očití svědkové hovořili o rudém cunami, skutečnost ale byla mnohem horší. Před deseti lety, 4. října 2010, se u hliníkárny u západomaďarského města Ajka protrhla nádrž s toxickým kalem a nebezpečná rudě zabarvená tekutina připravila o život deset osob a zamořila plochu o rozloze asi 40 kilometrů čtverečních. Byla to jedna z nejhorších průmyslových havárii v dějinách Maďarska.

Do uměle vytvořených lagun v okolí továrny byl už v dobách komunismu ukládán tekutý odpad vznikající při zpracování bauxitu. Byl to kal tvořený řadou sloučenin včetně oxidů železa, jež mu dodávaly charakteristickou oranžovorudou barvu. Ačkoliv odpad obsahoval určité množství nebezpečných těžkých kovů, hlavní riziko pro životní prostředí představovala jeho vysoká zásaditost. Hodnotou pH se rudá břečka vyrovnala louhu a při styku s kůží působila chemické popáleniny.

Nakolik se majitel továrny, společnost MAL, zajímal o stav nádrží není dosud jisté. Podle některých svědectví se už několik měsíců před tragickou událostí objevil v hrázi průsak, který svědčil o hrozícím nebezpečí. Hliněný val odolával tlaku uskladněného materiálu až do 4. října 2010, kdy se protrhl.

Na 800.000 kubíků žíravého bahna vyteklo po svahu do okolí, a při tom pohlcovalo vše, co mu stálo v cestě. Očití svědkové později hovořili o rudém cunami, které během několika okamžiků zaplavilo blízkou obec Kolontár až do výšky dvou metrů. Nábytek a dokonce některá auta vlna odnesla i dva kilometry daleko. Zaplaveny byly stovky domů a hektary polí. Krajina získala vzhled marsovského povrchu - rudého a bez života.

Několik lidí se v přívalu bahna utopilo, jiní po několika dnech podlehli následkům zranění. Celkem si katastrofa vyžádala deset lidských životů a 150 lidem způsobila zranění, převážně popáleniny kůže. Hmota zamořila oblast o rozloze asi 40 kilometrů čtverečních. Vedle Kolontáru utrpělo největší škody nedaleké městečko Devecser a v menší míře i několik dalších obcí v okolí. Stovky domů se staly neobyvatelnými a 8000 lidí muselo být evakuováno.

Rozsah katastrofy přiměl vládu premiéra Viktora Orbána k vyhlášení stavu nouze ve třech postižených župách a k povolání armády s těžkou technikou a vrtulníky. Obyvatelům zdevastovaných obcí vláda slíbila zaplatit veškeré škody. Velkorysá nabídka ale později vyvolala nespokojenost mezi postiženými, kterým se nelíbil příliš pomalý postup při vyplácení kompenzací.

Původní spekulace hovořící o tom, že kal obsahuje prudce jedovatý kyanid a je radioaktivní, se naštěstí nepotvrdily. I přesto panovala obava z možných důsledků jeho průniku do vod Dunaje. Černé scénáře se naštěstí nevyplnily. Alkalická nečistota sice vyhubila život v řece Marcal, do evropského veletoku ale kal přitekl už zneutralizovaný a naředěný, takže větší škody nenapáchal.

Maďarské úřady uložily v roce 2012 hliníkárenské společnosti MAL za způsobené ekologické škody pokutu 135,1 miliardy forintů (takřka 12 miliard korun). Stát nad firmou krátce po nehodě převzal kontrolu, aby dohlédl na bezpečnost dalšího provozu a odstraňování škod.

V roce 2012 začal v západomaďarském Veszprému proces s 15 lidmi, kteří byli obviněni z podílu na katastrofě. Mezi obviněnými se ocitli tehdejší vysocí představitelé hliníkárny, včetně někdejšího generálního manažera Zoltána Bakonyiho. Obvinění mělo několik bodů, mimo jiné nedbalost s následkem smrti, hrubé porušení předpisů pro nakládání s odpadem nebo ekologické škody z nedbalosti. Státní žalobce požádal pro všechny obviněné nepodmíněný trest v délce pět až deset let, v roce 2016 ale bylo vedení firmy viny zproštěno.

V roce 2018 ale odvolací soud nařídil nový proces, ve kterém nakonec loni padlo několik podmíněných i nepodmíněných trestů. Někdejší ředitel firmy Mal Zoltán Bakonyi byl loni v prosinci nově odsouzen ke čtyřem letům vězení místo původních dvou a půl roku, které mu uložil soud nižší instance loni v únoru. Jeho náměstka odvolací soud poslal za mříže na tři roky vězení namísto dvou, k nimž ho rovněž loni v únoru odsoudil soud nižší instance. Jinému odsouzenému prosincový soud změnil podmínku na bezpodmínečný dvouapůlletý trest odnětí svobody.

David Preisler

Foto: Autor: Ministry of Public Administration and Justice, Ministry for Government Communication - Ministry of Public Administration and Justice, Ministry for Government Communication, Copyrighted free use, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=11879238

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
1
2. 2021
1.2-1.11.2021 - Seminář, školení
Litomyšl, Plzeň, Žďár nad Sázavou, Karlovy Vary, Znojmo, Liberec, Modrá, Tábor, Olomouc, Kutná Hora
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí