Pátek, 29. března 2024

V roce 2019 nejvíce znečišťovaly spalování uhlí a výroba plastů

V roce 2019 nejvíce znečišťovaly spalování uhlí a výroba plastů

O téměř půl tuny více rtuti vypustily loni do ovzduší hnědouhelné elektrárny Chvaletice a Počerady. Zvýšilo se i množství látek toxických pro vodní organismy, včetně kyanidů, vypouštěných do řek. Nejvíce rakovinotvorných látek stále vypouští Spolana Neratovice kvůli výrobě PVC a dalších surovin pro výrobu plastů. U ostatních škodlivých látek (1) průmyslové zdroje emise snížily. Je za tím především snížení emisí styrenu a formaldehydu z konkrétních průmyslových provozů v různých krajích. O znečištění ve svém okolí se lidé dozví na webu www.znecistovatele.cz.


"Snížení ohlášených emisí toxických látek není nic neobvyklého. V minulosti vždy následoval opět jejich nárůst. Zbavme se však emisí škodlivin trvale. Přestaňme proto spalovat uhlí a výrazně omezme spotřebu plastů nejen jednorázových, která vede k emisím obrovského množství toxických látek během výroby, používání i likvidace," shrnuje Jindřich Petrlík z Arniky.

Mezi největšími znečišťovately dominují velké průmyslové podniky z Moravskoslezského, Středočeského a Ústeckého kraje a z kraje Vysočina. Druhým rokem se však objevují provozy speciální průmyslové výroby z dalších krajů. To podtrhuje potřebu jejich přísnější kontroly a je otázka, zda to je možné jen vydáváním integrovaných povolení.

"Kvůli technologickým změnám průmysl vypouští celou řadu nových škodlivin, které se vůbec nesledují, například perfluorované látky (2) anebo bromované dioxiny (3). Seznam monitorovaných látek a ohlašovaných do IRZ je dvacet let starý a je nutné ho zrevidovat a rozšířit (4)," doplňuje Petrlík.

Rtuť (5)

Hlavními zdroji emisí rtuti do ovzduší zůstávají hnědouhelné elektrárny, především Chvaletice (nárůst ze 154 kg na 537 kg za rok) a Počerady (z 229 kg na 383 kg za rok). Vedle toho emise rtuti více jak zdvojnásobila také Teplárna Mělník. Tři roky poté, co vstoupila v platnost Minamatská úmluva o rtuti (6), která Českou republiku zavazuje ke snižování emisí rtuti, jdeme přesně opačným směrem. Na vině je mimo jiné benevolentní přístup Ministerstva životního prostředí k udělování výjimek z emisních limitů pro rtuť. Neexistuje žádný plán snižování emisí tohoto toxického kovu.

Množství rtuti v odpadech se naopak rapidně snížilo a to v důsledku ukončení výroby chloru za pomocí rtuti v obou chlorových chemičkách, tj. ve Spolchemii v Ústí nad Labem a ve Spolaně Neratovice.

Dioxiny v odpadech (7)

Velké množství dioxinů předaly v odpadech metalurgické provozy a spalovny odpadů, množství se meziročně snížilo o desetinu.

Na prvním místě jsou Třinecké železárny, které meziročně snížily množství dioxinů v předaných odpadech o 30 g TEQ (8). Následuje spalovna nebezpečných odpadů Suez Využití zdrojů, a.s. v Trmicích a malešická spalovna Pražských služeb, a.s. V obou posledně jmenovaných případech pochází dioxiny ze spalování PVC a dalších chlorovaných látek v odpadech.

Už třetím rok po sobě předávají průmyslové provozy v odpadech až desetkrát více dioxinů než vypouští v emisích do ovzduší celá Česká republika. Je velmi alarmující, že některé firmy odpady s vysokými koncentracemi dioxinů dokonce recyklují. Například směsi popelovin ze spaloven mohou končit ve stavebním materiálu. MŽP by mělo osudy takových odpadů sledovat.

Emise škodlivin do vod

Látky ohrožující vodní organismy (9)

Devítitunový nárůst množství látek nebezpečných pro vodní orgasmy vypuštěných do vod za loňský rok má na svědomí především galvanovna, lisovna a svařovna MS Technik v Rožnově pod Radhoštěm, která poprvé ohlásila přes 9 t zinku a jeho sloučenin v emisích do vody. Zinek je těžký kov a není sice nijak zvláště nebezpečný pro člověka, ale pro ryby a vodní organismy je to jed.

Na znečištění vod se významnou měrou také podílejí kyanidy, které způsobily nedávnou havárii na Bečvě, kde otrávily vše živé na téměř 40 km řeky (10). Nejvíce kyanidů loni vypustila ČOV v Ostravě, která pravděpodobně přijímá odpadní vody z místních metalurgických provozů. DEZA Valašské Meziříčí, pátý největší znečišťovatel vod kyanidy, vypustila loni do Bečvy o 30 kg kyanidů více oproti roku 2018.

Za uplynulých padesát let se kritické lokality kyanidových havárií víceméně nezměnily. Na Ostravsku je způsobují metalurgické a kovodělné provozy a na Labi pak Lučební závody Draslovka Kolín, kde se kyanovodík používá při výrobě.

Arnika na havárii na Bečvě reagovala výzvou Řeky bez jedů (11), kterou k dnešnímu dni podepsalo přes 4 tisíce lidí. K otravě řeky stačí několik desítek kilogramů kyanidů. Ohlašovací práh pro jejich přenosy v odpadech je ovšem hodně vysoký - 500 kg, proto ve výzvě Řeky bez jedů požadujeme jeho snížení. Výzva míří i na další nedostatky IRZ z hlediska ochrany vod před toxickými látkami.

Emise škodlivin do ovzduší

Potěšující je trvalý pokles emisí plynů způsobujících kyselé srážky. Jejich největšími zdroji zůstávají hnědouhelné elektrárny a Unipetrol Litvínov.

Skleníkové plyny (12)

Množství skleníkových plynů se v hlášeních do IRZ za poslední rok snížilo z téměř 67 milionů t na více jak 63 miliony t. Roční emise výrazně snížila například elektrárna Počerady.

Styren (13)

Celkové emise styrenu ohlášené do IRZ klesly o 3,4 t na 106,6 t. Zatímco Siemens Mohelnice emise o více než 2 t snížil, provozy Aco Industries v Táboře výrazně zvýšily o 3,5 t a v Přibyslavi o 0,5 t, vedle toho Polytec Composites Bohemia, s.r.o. v Chodové Plané zvýšil o 4,5 t.

Provozy v první desítce největších znečišťovatelů styrenem jsou zodpovědné za téměř 54 % emisí styrenu. Úroveň regulace emisí této látky je obecně nízká. Za rok 2019 ji do IRZ ohlásilo 52 průmyslových provozů, což je o dva méně proti roku 2018.

Formaldehyd (14)

Množství rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu kleslo meziročně o téměř 10 t na 18 t za rok 2019. Jihlavské provozy Kronospan OSB a Kronospan CR snížily emise z více než 14 t na méně než 5 t za rok 2019. V kraji Vysočina však vzrostly emise formaldehydu v Lukavci, konkrétně Dřevozpracující družstvo Lukavec je zvýšilo ze 3,6 na 5,5 t a provoz Lukaform tam ohlásil přes jednu tunu emisí této látky za rok 2019.

Arnika sestavuje žebříčky šestnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2019 data poskytlo celkem 1364 provozů, což je o 32 více oproti roku 2018.

Poznámky

1) Jde o látky rakovinotvorné, reprotoxické, mutagenní a narušující fungování hormonální soustavy.

2) Perfluorované sloučeniny PFOA: http://www.arnika.org/perfluorooktanova-kyselina-pfoa a PFOS: http://www.arnika.org/perfluorooktansulfonat-pfos

3) Bromované dioxiny: http://www.arnika.org/bromovane-dioxiny

4) Látky v IRZ: http://www.arnika.org/latky-v-irz

5) Rtuť: http://www.arnika.org/rtut

6) Minamatská úmluva o rtuti: http://www.arnika.org/mezinarodni-umluvy-o-rtuti

7) Dioxiny: http://arnika.org/dioxiny-pcdd-pcdf

8) TEQ - dioxiny mají rozličnou toxicitu. Proto se při uvádění množství uvádí tzv. toxický ekvivalent, který vyjadřuje míru toxicity konkrétního typu dioxinu ve vztahu k tomu nejtoxičtějšímu z nich (2,3,7,8 tetrachlordibenzo-p-dioxin, TCDD)

9) Látky ohrožující vodní organismy: https://arnika.org/hodnoceni-latek-v-irz#LNVO

10) Kyanidy v Bečvě: https://arnika.org/becva-kyanidy

11) Výzva Řeky bez jedů: https://arnika.org/becva-kyanidy

12) Skleníkové plyny: https://arnika.org/hodnoceni-latek-v-irz#SP

13) Styren: http://arnika.org/styren

14) Formaldehyd: https://arnika.org/formaldehyd

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů