zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čína se ujímá vedení v soutěži mocností na evropském energetickém trhu

07.11.2020
Energie
Čína se ujímá vedení v soutěži mocností na evropském energetickém trhu

Čína díky svým technologickým znalostem a investičním možnostem hraje podle analýzy mezinárodní energetické poradenské společnosti Enerdata stále významnější roli nejen ve světové, ale i v evropské energetice. Rusko se v soutěži o evropský energetický trh omezuje na jadernou expanzi, a to zejména ve střední a východní Evropě. Za americkými investicemi v Evropě pak většinou stojí úspěšné technologické společnosti, které hledají příležitosti k investování do bezemisní energetiky.

Čína ovládá více než 70 % světového trhu s fotovoltaickými panely, čínské společnosti dosáhly více než poloviny trhu větrných elektráren na pevnině a v mořských projektech jen mírně zaostávají za Vestas, General Electric a Siemens. Čína dominuje také v topných, chladících a klimatizačních zařízeních a v tepelných čerpadlech. Úplnou převahu má v recyklaci lithium-iontových baterií a kontroluje 98 % trhu s elektrickými autobusy. Ve třech skutečně klíčových odvětvích energetického přechodu, solární energii, skladování elektřiny a přístupu k surovinám, se zdá být nadvláda Číny ve srovnání s pozicí Evropy ohromující, konstatuje analýza společnosti Enerdata.

Čína, která v letech 2005 až 2017 celosvětově investovala do energetiky 700 miliard dolarů, se v Evropě masivně zaměřuje na řadu technologií, ale nejvíc se angažuje ve fotovoltaice, větrné a jaderné energetice, skladování energií, rozvoji sítí a elektromobilitě.

Ačkoliv v minulosti klíčové energetické společnosti několika členů Evropské unie čínské investice odmítly (například španělský TSO REE, belgický distributor Eandis, německý TSO 50 Hertz nebo Energias de Portugal), v jedenácti evropských zemích jsou v současné době čínské firmy velmi aktivní.

V jaderné energetice Čína v Evropě spolupracuje s francouzskou EDF na projektech Hinkley Point C a Sizewell C ve Velké Británii a firma China General Nuclear nabízí svůj pokročilý reaktor Hualong One i pro další blok elektrárny Bradwell.

Do Evropy míří také čínští výrobci elektromobilů a baterií, kteří ovládají 61 % světového trhu v těchto oborech. Gigant CATL postaví továrnu na baterie v Německu, kde už s BMW podepsal smlouvu ve výši 4 miliard EUR. Na dohled od evropských břehů, v marockém Tangeru, plánuje závod na výrobu elektromobilů jiný čínský velkovýrobce BYD.

Další významní energetičtí hráči

Rusko se v Evropě zaměřuje především na jaderné projekty na jejím východě včetně Turecka a Běloruska. Společnost Rosatom ale vytvořila i fond ve výši 40 milionů EUR pro evropské projekty obnovitelné energie, nových materiálů nebo zařízení pro inteligentní města.

Z amerických firem se na evropském energetickém trhu nejvíc angažují společnosti skupiny GAFAM (Google, Amazon, Facebook, Apple, Microsoft), pro které se v poslední době stává zelená značka klíčovým prvkem image. Zaměřují se proto zejména na projekty produkující bezemisní elektřinu pro datová centra, která jsou největším spotřebitelem elektřiny v digitálním sektoru.

Microsoft oznámil, že svá datová centra v Holandsku bude po dobu 15 let napájet z větrných elektráren Borssele a udržitelná datová centra začíná budovat také ve Švédsku. Google chce v Evropě do datových center investovat 3 miliardy EUR a ohlásil 18 nových projektů o objemu 1,5 GW, například offshore projekt v Belgii, 5 solárních projektů v Dánsku, 2 větrné projekty ve Švédsku a 2 větrné projekty ve Finsku. Amazon hodlá 100 % obnovitelné energie dosáhnout do roku 2030 a Facebook investoval téměř 1 miliardu USD do dvou datových center ve švédské Lulea.

Investice největších světových států a firem do evropské energetiky pokračují i přes pokles způsobený pandemií koronaviru. Na začátku roku 2020 analytici očekávali, že celosvětové investice do energetického sektoru porostou o 2 %, současné odhady počítají s až pětinovým propadem oproti roku 2019, což představuje asi 400 miliard dolarů. Mezinárodní energetická agentura očekává v zemích EU pokles přibližně o 17 %, přičemž nejlépe se drží investice do elektrických sítí a větrných elektráren následované fotovoltaikou. Prudký pokles naopak zasáhla energetika založená na ropě a plynu.

Zdroj: Hejl Servis, s.r.o.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí