Analýza 300 evropských korporací: České firmy nesledují rizika vyplývající z proměny ekonomiky

Unikátní analýza 300 společností ze střední, východní a jižní Evropy, kterou dnes zveřejnila Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold, ukázala, že jejich reportování klimatických dopadů je nedostatečné. Reporting českých korporací je navíc ve srovnání s ostatními zeměmi podprůměrný ve sledování rizik a v nastavení cílů s ohledem na dekarbonizaci evropské ekonomiky. Z České republiky výzkumníci analyzovali 11 společností, jako je Kofola, ČEZ nebo ŠKODA AUTO. Využívání dlouhodobých strategií a vyhodnocování rizik přitom může firmám pomoct zvládnout i aktuální krizi související s pandemií COVID-19. Nefinanční reporting je navíc pro velké společnosti zákonnou povinností.

Výzkum například posuzoval, jestli se korporace zaměřují na konkrétní klimatické cíle, zda využívají k jejich dosažení dlouhodobé strategie a jak analyzují související rizika. Z výsledků na celoevropské úrovni vyplývá, že pouze 40 % korporací zmiňuje rizika, která klimatická změna a s ní spojená proměna ekonomiky představují pro jejich obchodní model. V Česku toto nevykazuje ani jedna z analyzovaných firem.

"Ani v současné době, kdy se v souvislosti se změnou klimatu mění struktura ekonomiky, nepracuje většina společností s daty kritickými pro management. Tyto údaje jsou přitom klíčové pro rozhodování investorů. Výrazné zlepšení jsme zaznamenali ve Španělsku, kde téměř polovina firem informuje o svých dlouhodobých cílech, které počítají s dekarbonizací ekonomiky. České firmy ale nezvažují rizika v dlouhodobém hledisku," popsal vedoucí sekce odpovědných firem ve Frank Bold Filip Gregor.

Zveřejňování výsledků v dosahování klimatických cílů se častěji objevuje ve středomořských státech - ve střední a východní Evropě je to téměř o polovinu méně. České firmy se sice v regionu ukazují jako mírně nadprůměrné v reportování svých klimatických strategií a cílů, ale jen jedna z nich uvádí, že její strategie odpovídá cílům Pařížské dohody udržet globální oteplení pod dvěma stupni Celsia, což vyžaduje dekarbonizaci hospodářství do roku 2050.

Stanovení dlouhodobých strategií k dosahování cílů a monitorování výsledků může korporacím pomoci i v aktuální situaci související s pandemií onemocnění COVID-19. Podle studií totiž podobné krize lépe zvládají společnosti, které pracují s daty, vyhodnocují rizika i příležitosti a dlouhodobě plánují. Firmy, které podporují udržitelnost a zabraňují negativním environmentálním následkům svého byznysu, budou mít navíc šanci získat více financí v rámci evropských programů proti dopadům pandemie COVID-19. "Transparentní zveřejňování cílů v nefinančních oblastech fungování společností, jako je ochrana životního prostředí, usnadňuje orientaci investorů na trhu. Pokud se evropské firmy naučí poskytovat informace o svých strategiích a cílech průhledně, mohou získat lepší finanční příležitosti," uvedl ředitel Frank Bold Pavel Franc.

Výzkumný tým analyzoval výroční zprávy a zprávy o udržitelnosti 11 velkých českých firem: Kofola, ČEZ, ŠKODA AUTO, Komerční banka, AIR BANK, Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Energetický a průmyslový holding, EQUA BANK, J&T FINANCE GROUP SE a Moneta Money Bank. Jde o společnosti ze sektorů, které jsou kritické v dopadech na změnu klimatu. Banky jsou zastoupené, protože hrají klíčovou roli ve financování obchodních aktivit v kritických odvětvích průmyslu, a kvůli rizikům, kterým čelí v důsledku svých investic do sektorů, které musí prodělat transformaci.

Podrobné výsledky za Českou republiku

• 36,4 % společností popisuje své strategie ohledně klimatických záležitosti dostatečně jasně (průměr ostatních zkoumaných států je 30,7 %)
• pět firem z 11 uvádí konkrétní klimatický cíl (např. redukci emisí), kterého chtějí dosáhnout, pouze jedna z nich však uvádí, že se jedná o cíl sladěný s cíli Pařížské dohody
• žádná společnost neposkytuje jasné informace ohledně rizik spojených s klimatem a transformací ekonomiky pro svůj obchodní model nebo o obchodních příležitostech a plánech na jejich využití, které tyto změny přináší
• jen jedna společnost zveřejňuje intenzitu vlastní uhlíkové stopy přepočtenou na jednotky výkonu nebo produkce - v přepočtu je to pouze 18,2 % společností oproti průměru ve sledovaných evropských zemích, který byl 28,7 %
• 27,3 % firem reportuje ohledně vlastního využívání vody
• 90,9 % českých společností nezveřejňuje strategii k zachování biodiverzity

Nefinanční reporting

V návaznosti na povinnosti zavedené směrnicí EU o nefinančním reportingu v roce 2018 mají velké společnosti, banky a pojišťovny povinnost zveřejňovat informace týkající se životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých otázek, lidských práv a boje proti korupci. Jak však ukázal předchozí výzkum Aliance For Corporate Transparency vedený Frank Bold, který se týkal výzkumu 1 000 evropských společností, kvalita a relevantnost informací ve výročních zprávách společností je stále kriticky nízká. Evropská komise proto předloží návrh reformy směrnice o nefinančním reportingu počátkem roku 2021. Evropský parlament bude o této otázce hlasovat v příštím roce na podzim.