zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vědci zjišťovali obsah živin v asimilačních orgánech jedle a smrku

12.12.2020
Les
Vědci zjišťovali obsah živin v asimilačních orgánech jedle a smrku

Dobrý stav lesů je podmíněn množstvím a dostupností živin v půdě. K odhadu úrovně výživy porostů se proto dlouhodobě zjišťují a užívají koncentrace živin v asimilačních orgánech dřevin. Vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu lesů je tak důležité znát, jak v koloběhu živin v lesním prostředí fungují jednotlivé dřeviny.

Jedle bělokorá je řazena mezi meliorační a zpevňující dřeviny. Zpevňující funkce jedle je spatřována v lepším zakotvení v půdě, spojeným s tvorbou v mládí kůlovitého a později srdčitého kořenového systému. Dobrá meliorační funkce jedle, spočívající v návratu části živin zpět do půdy ve formě opadu, je však doložena mnohem méně.

Jedle bělokorá v současné době zaujímá jen 1,2 % porostní plochy lesů v České republice. Na mnoha stanovištích byla jedle v minulosti nahrazena smrkem ztepilým, takže se s oběma dřevinami setkáváme v podobných růstových podmínkách nebo i ve stejných porostech. Jedle i smrk v minulosti negativně reagovaly žloutnutím a ztrátou jehlic na epizody sucha nebo antropogenní znečištění ovzduší; tyto symptomy chřadnutí reflektovaly také deficitní obsahy základních živin v jehlicích.

V jednom ze svých výzkumů vědci z Výzkumné stanice Opočno proto zjišťovali obsah živin ve dvou nejmladších ročnících jehlic smrku ztepilého a jedle bělokoré pocházející z přirozené obnovy. Před realizací experimentu předpokládali příznivější, tedy vyšší koncentrace živin v živých jehlicích jedle ve srovnání se smrkem, a tím i odlišnou schopnost jedle přijímat živiny ve srovnatelných podmínkách a následně také pravděpodobně příznivěji ovlivňovat půdní vlastnosti opadem. Vyhodnocovali koncentraci základních živin: dusíku (N), fosforu (P), draslíku (K), vápníku (Ca) a hořčíku (Mg) ve dvou nejmladších ročnících jehlic jedle a porovnali ji se srovnatelně výškově a věkově vyspělým smrkem na témže stanovišti.

Lesní porost, který vědci použili pro své šetření, se nachází v Nízkém Jeseníku, 637 m n. m., na stanovišti svěží jedlové bučiny (5S). Mateřský porost nad přirozenou obnovou tvořil smrko-jedlovou ředinu v mýtním věku (ca 120 let), kde byl smrk v důsledku nahodilých těžeb již téměř zcela odstraněn. Přirozená obnova pod proředěným porostem se skládala převážně z výškově diferencovaného zmlazení smrku a jedle se sporadickou příměsí dalších dřevin. Jedinci přirozené obnovy nevykazovali příznaky žloutnutí ani jiných barevných změn, přestože se porost nalézá v oblasti, kde dochází k chřadnutí (žloutnutí) smrkových porostů již od stadia mlazin a nárostů.

Na podzim 2017 vědci odebrali asimilační aparát jedinců přirozené obnovy smrku a jedle. Z odrůstajícího zmlazení o výšce 1-4 m odebrali z horního 2.-3. přeslenu vzorek dvou nejmladších ročníků jehlic. Výběr provedli párově, kdy ke každému náhodně zvolenému smrku vybrali nejbližší jedli srovnatelného vzrůstu. Laboratorně stanovili obsah a poměr živin: dusíku (N), fosforu (P), draslíku (K), vápníku (Ca) a hořčíku (K).

Koncentrace živin v prvním ročníku jehlic smrku a jedle byly víceméně srovnatelné, s výjimkou vyšší koncentrace dusíku v jehlicích smrku. Více než jedna čtvrtina jedinců jedle vykazovala v prvním ročníku jehlic deficit v obsahu dusíku. Část jedinců jedle také vykazovala deficit v obsahu vápníku a hořčíku.

V druhém ročníku jehlic byly zaznamenány především rozdíly v koncentraci draslíku a hořčíku. Koncentrace draslíku však byla dostatečná u obou dřevin.

Značné procento jedle vykazovalo nedostatek hořčíku na rozdíl od smrku, kde žádný z analyzovaných vzorků nebyl pod hranicí nedostatku. Část vzorků jedle také vykazovala nedostatek dusíku a vápníku. Nedostatek dusíku byl zjištěn i u části vzorků smrku.

Poměry koncentrací živin byly v prvním ročníku jehlic smrku a jedle podobné. Ve druhém ročníku jehlic byly rozdíly v poměru koncentrací mezi smrkem a jedlí patrnější. Test ukázal průkazně vyšší poměr N/K u smrku. Dále byl zjištěn průkazně vyšší poměr N/Mg a K/Mg u jedle.

Vědci ve své studii nezjistili případy barevných změn asimilačního aparátu, které by svědčily o výrazném nedostatku v příjmu hořčíku nebo vápníku.

Pro posuzování úrovně výživy jsou důležité také vzájemné poměry živin. Při porovnání optimálních poměrů živin zaznamenali vědci mimo interval optima vyšší poměry N/Ca a K/Ca u smrku i jedle, dále vyšší poměr N/Mg a K/Mg u jedle. Poměry N/P a N/K lze u obou dřevin považovat za optimální.

Úroveň výživy v asimilačních orgánech obecně nemusí korespondovat s úrovní obsahu živin v opadu. Vlivem retranslokace živin dochází k úbytku koncentrací hořčíku, draslíku, fosforu a dusíku ve starších ročnících jehlic a opad je o tyto živiny chudší. Koncentrace vápníku naopak roste se stářím jehlic. Starší ročníky jehlic neopadávají najednou, ale ztrácí olistění postupně. Životnost jehlic je druhově specifická a je ovlivněna i stanovištními podmínkami. Při hodnocení melioračního účinku je pravděpodobně nutné zohlednit i rozdílnou rychlost rozkladu jehlic smrku a jedle.

Ve svých závěrech vědci konstatovali:

? Odvozovat meliorační účinek dřeviny pouze na základě stavu výživy nejmladších jehlic je možné jen v omezené míře.

? Koncentrace živin a jejich vzájemné poměry v nejmladším ročníku jehlic zmlazení smrku a jedle byly u obou dřevin velmi podobné. U smrku byla zjištěna vyšší koncentrace dusíku.

? Porovnáním druhého nejmladšího ročníku jehlic smrku a jedle byly zjištěny vyšší koncentrace draslíku a nižší koncentrace hořčíku u jedle. Byl zjištěn vyšší poměr N/K u smrku a vyšší poměr N/Mg a K/Mg u jedle.

? Zjištěné obsahy vápníku a hořčíku byly pod stadiem optima obou sledovaných dřevin, přesto nebyly pozorovány symptomy spojené s deficitem zmíněných prvků.

? Zjištěné výsledky nepotvrdily příznivější koncentraci živin v jehlicích jedle ve srovnání se smrkem, a tím i odlišnou schopnost jedle přijímat živiny ve srovnatelných podmínkách.

? Meliorační účinky je třeba posuzovat v širším kontextu z pohledu odlišné rychlosti rozkladu jehličí, prokořenění půdního profilu apod.

Výzkum byl realizován v rámci institucionální podpory Ministerstva zemědělství České republiky MZE-RO0118 a během řešení projektu QK1910292 ,,Postupy pro podporu jedle bělokoré v les. hospodářství ČR".

Celý článek je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/09/598.pdf

Ilustrační foto: přirozená obnova jedle v českých lesích, archiv VÚLHM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí