zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nejčastější otázky a odpovědi k případu otrávené Bečvy, včetně reakcí na dezinformace šířené některými politiky a médii

16.12.2020
Havárie
Šlendryján
Nejčastější otázky a odpovědi k případu otrávené Bečvy, včetně reakcí na dezinformace šířené některými politiky a médii

Postupovaly úřady špatně nebo nestandardně při vyšetřování havárie na Bečvě?

Dosavadní informace, kterými MŽP k postupu úřadů disponuje, nic takového - z pohledu vodního zákona - nenaznačují. Podle vodního zákona (§ 41 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb.), je k řízení prací při zneškodňování havárie na vodách příslušný vodoprávní úřad (ORP) na jehož území k havárii došlo, nebo činí opatření podle § 107 vodního zákona krajský úřad. Byť se kraje do zmáhání havárie aktivněji nezapojily, tím, že zásah na místě řídil vodoprávní úřad Valašské Meziříčí, nedošlo podle MŽP k porušení zákona. Nutno zdůraznit, že všechny složky zmáhající havárii byly navzájem informovány a spolupracovaly, přesně podle znění zákona o vodách. Přesto se MŽP rozhodlo zpřesnit současnou legislativu, kde přesněji vymezí práva a povinnosti všech zasahujících složek a lépe ji prováže také se zákonem o integrovaném záchranném systému. Současně se MŽP již dříve pro média vyjádřilo, že Ministerstvo, jako vykonavatel vrchního státního dozoru v oblasti ochrany vod (a podle paragrafu 108 vodního zákona), bezprostřední postupy jednotlivých institucí v tomto případě prověří.

Existuje nějaká metodika, jak mají úřady postupovat při šetření a zmáhání havárie?

Žádná taková metodika neexistuje, postup je vymezený zákonem. ,,Metodika postupu vyhlašování havarijních stavů na tocích" z dílny VÚV TGM, se kterou některá média operují, není návodem na to, jak mají úřady postupovat při řešení havárií. Odkazovaná metodika a postupy v ní navržené předně nejsou zcela v souladu se současným zněním zákona o vodách. Popisuje možné nástroje potřebné pro dlouhodobý kontinuální monitoring vod a navrhuje aplikaci prvků včasného varování, které diskutují odborníci v mezinárodních havarijních skupinách (tedy není určená k řešení jednorázových havárií typu Bečva, to ostatně uvádí sami autoři metodiky v jejím textu). Na základě této metodiky vznikl následně testovací projekt VÚV NAVAROSO, který byl aplikován v Povodí Odry. Jednalo se o pilotní zkušební projekt, který skončil v roce 2018. Monitorovací přístroj, se kterým projekt pracoval, umístí rezort MŽP nyní v pilotním projektu na Bečvu, v posledních týdnech jsme rozjednali s Povodím Moravy i Výzkumným ústavem vodohospodářským jeho umístění i odpovědnost za provoz a dispečink.

Na základě čeho vyloučila inspekce a později i ministr Brabec společnost DEZA jako možného původce havárie?

Ministr životního prostředí Richard Brabec na tiskové konferenci 1. 10. upozornil na skutečnost, že se od počátku řeší na sociálních sítích pouze společnost DEZA, aniž by pro její vinu byly důkazy. Na té samé tiskové konferenci zopakoval fakta, která byla k tomuto dni dostupná - na základě místního šetření vyloučila jako možného původce ČIŽP na 19 společností, včetně společnosti DEZA, 29. 9. nasměrovala pozornost na výusť z areálu Tesla i policie, když zveřejnila informaci, že výusť, ze které se kyanid dostal do řeky leží v katastru obce Juřinka (informace tak poukazuje na kanál vedoucí z Tesly Rožnov viz zde), starosta Valašského Meziříčí pro Seznamzpravy.cz ve středu 30. 9. potvrdil, že nadlimitní množství kyanidů se potvrdilo u výusti vedoucí z areálu Tesla Rožnov viz zde. Záznam celé tiskové konference ministra Brabce z 1. října 2020 najdete zde.

Proč ministr Brabec nepřijel na místo hned v den havárie, ale až 29. 9.?

Havárie jsou zcela standardně zmáhány místními úřady a případně ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí, pokud to situace a orgány IZS vyžadují. Ministr životního prostředí měl průběžné informace o havárii od vedení ČIŽP a celou situaci sledoval. Na Ministerstvo životního prostředí se s jediným dotazem média neobrátila až do 25. září, a to až poté, kdy se na sociálních sítích začala havárie politizovat v souvislosti se společností DEZA. Ministr životního prostředí se na místo vypravil hned poté, co byl případ předán policii, znečištění řeky bylo pod kontrolou a bylo možné zahájit diskuzi o nápravných opatřeních. Tisková zpráva MŽP zde.

Jak to bylo s informačním embargem?

Vyšetřovatel vyzval Ministerstvo životního prostředí i Českou inspekci životního prostředí, aby nezveřejňovaly informace, jež jsou součástí trestního řízení či informace, které by mohly mít vztah k trestnímu řízení, nebo vedly k zahájení trestního řízení. To se samozřejmě týká právě kroků Inspekce, popř. jiných orgánů, které operovaly na místě havárie a v rámci šetření došly k určitým zjištěním, jež následně vedla k zahájení trestního řízení ve věci havárie na Bečvě - což jsme si opakovaně s Policií ČR i potvrdili, a to i po vydání tiskové zprávy policie k ,,informačnímu embargu" zde. Ministr, MŽP i ČIŽP jsou ve svých vyjádřeních směrem k médiím konstantní a poskytují průběžně informace, které poskytnout mohou, a řídí se přitom příslušnými paragrafy trestního řádu.

Podle informací MŽP navíc dostala některá média opakovaně od policie jasnou informaci, že ČIŽP (a tak ani MŽP) samozřejmě nemůže sdělovat některé konkrétní skutečnosti z případu, včetně například informace kde, kdy, kdo a jaké hodnoty látek ve vodě či výustích naměřil, neboť se jedná o informace, jež jsou podkladem pro práci soudního znalce. To jen potvrzuje povinnost inspekce zachovat o některých skutečnostech mlčenlivost nebo médii používané ,,informační embargo". Fakt, že Česká inspekce i MŽP komunikují informace směrem k médiím i veřejnosti dokazuje několikeré vystoupení ministra Brabce v Poslanecké sněmovně PČR i mnohá doložitelná vyjádření inspekce i MŽP v médiích. Soubor vyjádření ČIŽP směrem k médiím najdete zde.

Věděli jste o havárii, která se stala 20. 9. ve společnosti DEZA?

Česká inspekce životního prostředí ani Ministerstvo životního prostředí neměly o události ve společnosti DEZA žádnou informaci až do chvíle, kdy se tato informace objevila v médiích 30. listopadu. Na zjištění bude ČIŽP reagovat v rámci kontroly, která v souvislosti s havárií na Bečvě (nejen ve společnosti DEZA) probíhá.

Jaké má ministerstvo nebo ministr kompetence při řešení takto závažných havárií?

Ministerstvo životního prostředí nemá ve vztahu k akutnímu/bezprostřednímu řešení havárií žádnou kompetenci danou zákonem. Ve vztahu ke správním řízením ČIŽP figuruje jako odvolací orgán, proto ani nemůže do jejich šetření nijak zasahovat do doby případného vydání správního rozhodnutí. Ministerstvo má ve vztahu k haváriím především kompetenci legislativní, tedy primárně navrhuje změnu zákonů a předpisů, jako ústřední vodoprávní úřad ve vztahu haváriím má pak také kompetenci metodickou a kontrolní - může tedy zkontrolovat postupy úřadů při řešení havárie. V souvislosti s otravou Bečvy již MŽP příslušné legislativní i nelegislativní změny a opatření oznámilo.

Ministr Brabec slíbil, že bude viník odhalen v řádu hodin? Proč vyšetřování trvá tak dlouho?

Ministr životního prostředí nikdy nic takového neslíbil. Je to jedna z nejčastějších nepravd, která se v médiích objevuje, posilovaná vyjádřeními některých poslanců. Ministr Brabec se k této věci vyjádřil opakovaně, například zde. 25. 9. sdílel ministr životního prostředí na Twitteru dva tweety, ten druhý je vláknem toho prvního. Tweety ministra říkají přesně toto: "Ekologické katastrofě, kterou otrava kyanidy v řece Bečvě bezpochyby je, se intenzivně věnuje ČIŽP, s níž jsem v neustálém kontaktu. Nyní s PolicieCZ pátráme po původci znečištění. Věřím, že policie viníka brzy odhalí a ten bude exemplárně potrestán."

A druhý tweet ve vláknu prvního:

"V podobných situacích je klíčové zjistit, jaká látka znečištění způsobila. To se v případě Bečvy podařilo až včera. Pracovalo na tom souběžně několik různých laboratoří po celé ČR. Teď, když víme, že šlo o kyanidy, věříme, že najít zdroj znečištění bude otázkou hodin."

Stejné citace byly odeslány do ČTK, jako oficiální vyjádření ministra. Je zřejmé, že v prvním tweetu ministr hovoří o viníkovi, kde věří, že jej policie odhalí co nejdříve, ve druhém ministr prokazatelně hovoří o zdroji znečištění kyanidy - tedy výusti - kde opět věří, tentokrát v hodiny. Upozorňujeme, že v řádu 24 hodin policie zveřejňuje na Twitteru, že našla výusť, ze které kyanidy do řekly unikly, viz zde, tímto se ministrova víra v odhalení zdroje znečištění naplnila. Ministr Brabec nikdy neslíbil, že viník bude odhalen v řádu hodin.

Dotaz na délku vyšetřování je potřeba směřovat na Policii ČR, která případ vyšetřuje v trestním řízení.

Ministr Brabec oznámil ve svém vyjádření ze dne 2. prosince uvedl, že případ úniku niklu a dusitanů šetří ve správním řízení úřad v Rožnově pod Radhoštěm. Tisková mluvčí tohoto úřadu to popřela. Jak to tedy je?

Ministr Brabec ve svém vyjádření komentoval telefonickou informaci přímo od pana starosty Rožnova pod Radhoštěm, kterou dostal dne 2. prosince 2020 cestou do Valašského Meziříčí, a které nebyl důvod nevěřit. Tato informace se však nakonec ukázala jako nepřesná. Na webu MŽP byl text opraven, a to v duchu vyjádření mluvčí městského úřadu v Rožnově, která médiím sdělila, že úřad v souvislosti s říjnovým únikem niklu šetří podnět na porušení kanalizačního řádu.

Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí