zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česko vysychá a otepluje se, snižování skleníkových emisí se zaseklo, říká vládní zpráva

22.02.2021
Klimatické změny
Sucho
Česko vysychá a otepluje se, snižování skleníkových emisí se zaseklo, říká vládní zpráva

V roce 2019 byla průměrná teplota v ČR již o 1,6 stupně vyšší, než byl průměr v letech 1981-2010 a dlouhodobé sucho pokračuje - tak popisuje tuzemské dopady změny klimatu Zpráva o životním prostředí v ČR 2019, kterou dnes projedná vláda [1]. Zpráva dále uvádí, že posledních pět let neklesají tuzemské emise skleníkových plynů, vlivem odumírání a kácení lesů dokonce mírně vzrostly. Hnutí DUHA dříve upozornilo, že to může být velmi drahé [2]. V ČR máme 11 tun CO2 na hlavu a rok, přitom průměr v EU je jen necelých 7 tun, Čína má 7,5 tun, Německo 9 tun a Francie 5 tun [3].

Změna klimatu (zejména vyšší výskyt přívalových dešťů) také přispívá ke zvyšování rizika eroze půdy, které je vyšší než před deseti lety. Naopak setrvale roste podíl ekologického zemědělství, v roce 2019 dosáhl 15 % zemědělské půdy, velká většina jsou však trvalé travní porosty a nikoliv orná půda. Poprvé se také v lesích vysadilo více listnatých stromů než jehličnatých.

Po letech stagnace v roce 2019 konečně mírně vzrostla výroba elektřiny z čistých domácích obnovitelných zdrojů, a to díky podpoře střešních fotovoltaických elektráren. K naplnění cíle snižování emisí pro rok 2030 však nakročeno nemáme. Ten navíc bude zvýšen v souladu s ambicióznějšími závazky, které ČR odsouhlasila v rámci EU.

V ČR stále roste produkce odpadů, v případě komunálních odpadů to byl za posledních 10 let nárůst o 10 %. Odpady stále nejčastěji skončí na skládce (46 %), přesto materiálové využití komunálních odpadů vyšplhalo na 40 % (toto číslo však nezahrnuje jen skutečnou recyklaci, ale také například technické zabezpečení skládek atp.). Od roku 2000 vzrostly emise skleníkových plynů z odpadů o 47 % (hlavně v důsledku hromadění bioodpadu na skládkách) [4].

V roce 2019 se podařilo snížit emise znečišťujících látek, jako je například mikroskopický prach, díky slabší zimě (lepší rozptylové podmínky a méně spotřebovaných paliv na topení) a opatřením jako jsou kotlíkové dotace a půjčky. Stále však jsou v České republice překračovány zákonné limity pro ochranu ovzduší.

Ekologické organizace proto vládě doporučují zejména:

  • Stanovit termín pro odklon od uhlí nejpozději na rok 2033.
  • Umožnit přirozenou obnovu lesů namísto vytváření holin a vyvážení suchých stromů z lesa.
  • Nastavit zemědělské dotace tak, aby podporovaly udržitelné zemědělství, snižování eroze a zastavení úbytku biodiverzity krajiny.
  • Prosadit fungující podporu rozvoje obnovitelných zdrojů elektřiny.
  • Nastavit zálohování obalů a další formy omezování vzniku odpadů, zejména skrze zvýšení odpovědnosti výrobců.


Anna Kárníková. ředitelka Hnutí DUHA, členské organizace Klimatické koalice a Zeleného kruhu, řekla:
"Zpráva o životním prostředí v České republice opět jasně ukazuje, že klimatická změna čím dál více zasahuje i Českou republiku. Adekvátní reakce státu však stále nepřichází. Za posledních pět let dokonce mírně vzrostly celkové emise skleníkových plynů a Česká republika je stále bohužel vysoko nad průměrem EU. Velké zemědělské podniky stále nakládají s půdou, jako by nebyly stále častější přívalové deště na jedné straně a dlouhá období sucha na straně druhé. Přitom schválení pravidel, vyžadujících větší zastoupení přírodě odpovídajících dřevin v lesích či zavedení kotlíkových dotací a kotlíkových půjček, jsou malé ukázky, že účinná řešení lze najít a prosadit."

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl:
"Plýtváme surovinami, když recyklujeme výrazně méně komunálního odpadu, než je evropský průměr. Plýtváme zemědělskou půdou mizející pod betonem a splachovanou do řek. Plýtváme zdravím lidí, kteří musí dýchat emise ze spalování uhlí a nafty. Plýtváme starostí lidí o stav životního prostředí, protože jim nedovolíme, aby se směli vyjadřovat k dopadům staveb ve svém okolí. Další plýtvání už si nemůžeme dovolit."

Michaela Pixová, komunikační koordinátorka Klimatické koalice, řekla:
"Vládní zpráva o životním prostředí je víc než cokoliv jiného dalším v řadě důkazů, že stát a jeho představitelé dosud nepochopili důležitost zachování podmínek, díky nimž je naše společnost vůbec schopná fungovat a dlouhodobě prosperovat. Už dávno snad nikdo nevěří zcestnému argumentu, že péče o životní prostředí je luxus, který si zatím nemůžeme dovolit. Je to přesně naopak. Rychle spějeme k tomu, že nám zbyde jen zdevastovaná půda, zamořené řeky, prázdné studny, uschlé lesy, skládky, nedýchatelný vzduch a stále extrémnější zvraty počasí. Pokud se vládní přístup rychle nezmění, celá země na to doplatí velmi tvrdě."

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
1
2. 2021
1.2-1.11.2021 - Seminář, školení
Litomyšl, Plzeň, Žďár nad Sázavou, Karlovy Vary, Znojmo, Liberec, Modrá, Tábor, Olomouc, Kutná Hora
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí