Čtvrtek, 28. března 2024

Nestačí, aby byly uhlíkově neutrální jen ty nejmodernější budovy, o snížení emisí uhlíku musí usilovat celá města

Nestačí, aby byly uhlíkově neutrální jen ty nejmodernější budovy, o snížení emisí uhlíku musí usilovat celá města

Ve městech žije 55 procent všech lidí na světě. V Česku je to dokonce 70 procent obyvatel. ,,Pokud to se snižováním emisí uhlíku myslíme vážně, musí si celá města stanovit cíle, kdy chtějí dosáhnout uhlíkové neutrality a ty postupně naplňovat. Nestačí jen stavět ročně několik nejmodernějších uhlíkově neutrálních budov," řekla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Již tento čtvrtek 15. dubna se uskuteční další ze série přednášek Rethink Architecture, kterou Rada pořádá spolu s Centrem architektury a městského plánování. Tentokrát se zaměří právě na téma uhlíkové neutrality měst a ředitelka Planning & Architecture Rita Justesen z Kodaně zde odpoví na to, jak navrhnout uhlíkově neutrální čtvrť. Kodaňský příklad doplní s českými zkušenostmi Yvonna Gaillyová z Ekologického institutu Veronica, která představí jednu z nejudržitelnějších obcí ČR Hostětín a také starosta Židlochovic Jan Vitula s udržitelnou čtvrtí Chytré Líchy. Antonín Lupíšek, který se svými kolegy z ČVUT UCEEB pojem "uhlíková neutralita budov" dlouhodobě zkoumá, vysvětlí, jaké technologie a nástroje používat pro její dosažení v nové výstavbě i v rekonstrukcích. Debatu doplní František Vašek, ředitel Nano Green, s ukázkou konkrétních příkladů, jak integrovat obnovitelné zdroje energie do výstavby.

Freiburg rekonstruuje a staví v pasivním standardu

Na letošní první přednášce Rethink Architecture ukázala to, jaké cíle v uhlíkové neutralitě má Freiburg, ředitelka městské společnosti Freiburg Future Lab Astrid Mayer. Freiburg chce být uhlíkově neutrální v roce 2050 s tím, že do roku 2030 chce snížit emise z dopravy a energetiky na 50 procent původního stavu v roce 1992. Řešením, které město zvolilo, jsou například renovace celých čtvrtí udržitelným způsobem. Ve Freiburgu tak například město renovovalo celou čtvrť pro 7000 lidí a jako hlavní cíl si stanovilo snížení spotřeby energie na polovinu. Sídliště z 60. let po renovaci doplnily výškové budovy v pasivním standardu.

Město nyní realizuje nebo připravuje čtyři velké projekty čtvrtí, z nich například Dietenbach nabídne bydlení pro 15 tisíc lidí v uhlíkově neutrální a energeticky plusové čtvrti. Aby to bylo možné, je podle Astrid Mayer nezbytná podpora vedení města a politické nastavení radnice, která udržitelnost podporuje a vnímá hustotu zástavby jako kvalitu.

Pro dosažení udržitelnosti celých měst je podle urbanisty a architekta Davida Tichého z UNIT architekti nezbytné vyvážit všechny aspekty udržitelnosti, a to nejen environmentální, ale i ekonomické, sociální a kulturní. V měřítku města totiž již nejde jen o využívání kvalitních přírodních nebo recyklovatelných materiálů a moderních šetrných technologií v budovách, ale především o dohodu v území, kde jsou vyslyšeny všechny potřeby místa.

Koordinaci právě takových požadavků a potřeb různých stran, které se jinak jen stěží mohou dohodnout, může velmi napomoci komunitní koordinátor na radnici. Jeho pozici a možnosti pomoci právě v řešení potřeb občanů, spolků a radnice vidí jako podstatnou při plánování velkých projektů antropoložka se zkušenostmi z komunitní koordinace na Praze 10 Olga Srstková.

,,Proto, abychom byli schopni naplánovat udržitelná města budoucnosti, je musíme dnes velmi pečlivě sledovat a mít o nich dostatek dat," řekl ředitel Sekce prostorových informací IPR Praha Jiří Čtyroký. Výsledkem měření dat a modelů může pak podle něho být kvalitní podklad pro navrhování města. Z environmentálního hlediska IPR pro plánování udržitelných čtvrtí využívá například i data evropského satelitního projektu Kopernikus pro měření teploty povrchu celé Evropy nebo aktuálního zdravotního stavu vegetace.

Kompaktní městská zástavba a efektivní využití pozemku to jsou principy udržitelnosti, které ukázala na úspěšném projektu čtvrti Homolka v Berouně architektka a developerka Alena Korandová. Namísto 12 regulačním plánem navržených domů jich v první etapě autoři projektu postavili 41. Místa, kde s ohledem na územní plán nebylo možné stavět řadové domy developeři zkompaktnili tak, že vytvořili zřetězené domy a solitéry spojili garážemi s minimálními rozestupy mezi domy. Kromě rodinných domů s vlastními zahradami ale čtvrť má i velký společný pozemek, který patří všem majitelům a podporuje tak komunitu.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů