Kdo stojí za aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek?

Odbor půdní služby Státního pozemkového úřadu (SPÚ) v roce 2020 provedl aktualizaci BPEJ v 98 katastrálních území v celkovém rozsahu cca 29 500 ha a řešil téměř 300 žádostí vlastníků půdy o posouzení správnosti či doplnění BPEJ. V letošním roce plánuje aktualizovat podklady o bonitě půdy v rozsahu cca 31 000 ha.

Činnost Odboru půdní služby Státního pozemkového úřadu

Odbor půdní služby Státního pozemkového úřadu (SPÚ), poskytuje řadu služeb veřejnosti, státní správě i samosprávě. Jedná se především o činnosti spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), Monitoringem eroze zemědělské půdy, Monitoringem zemědělského sucha a dalšími činnostmi směřujícími k ochraně i racionálnímu využití české krajiny.

Aktualizace BPEJ

Při aktualizaci BPEJ se zjišťují změny půdních a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem a jejich vyhodnocením oproti podmínkám, jež charakterizují dosud stanovenou BPEJ. Prováděné aktualizace BPEJ využíváme např. při oceňování zemědělského majetku v pozemkových úpravách nebo reagujeme na požadavky vlastníků půdy o revizi daného kódu BPEJ. Celý tento systém je základním pilířem mnoha legislativních nástrojů i nastavení finančních podpor v rámci rezortů Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí i Ministerstva životního prostředí.

Tato činnost má tak dopady jak na vlastníky zemědělské půdy, tak na její uživatele. Změnou kódu BPEJ může dojít k poklesu či nárůstu ceny pozemků, opačně pak ke snížení či zvýšení daně z nemovitosti. Může také dojít k úpravě tříd ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) a tedy ke změně posuzování o vynětí či nevynětí pozemku ze ZPF či úpravě ceny v případě vynětí pozemku ze ZPF.

,,V roce 2020 jsme provedli aktualizaci BPEJ v 98 katastrálních území v celkovém rozsahu cca 29 500 ha a řešili jsme téměř 300 žádostí vlastníků půdy o posouzení správnosti či doplnění BPEJ. V letošním roce plánujeme aktualizovat podklady o bonitě půdy v rozsahu cca 31 000 ha," uvedl Ing. Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.

Celý systém BPEJ se snaží, ve spolupráci především s odborníky z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., i nadále rozvíjet a přizpůsobovat aktuálním potřebám. Do systému doplňují antropogenně ovlivněné půdy, řeší dopad vývoje klimatu a také nutnou vazbu na ekonomiku a legislativu.

Díky těmto datům, patří Česká republika k zemím s nejpodrobnějšími a nejpřesnějšími informacemi o půdách na celém světě. Navíc data BPEJ nabízí bezplatně ke stažení ve vektorovém formátu, nebo jsou také rychle dostupná v přehledném webovém prohlížeči (https://www.spucr.cz/bpej/celostatni-databaze-bpej).

Monitoring eroze zemědělské půdy

Odbor půdní služby dále zajišťuje metodické vedení Monitoringu eroze zemědělské půdy, který má za cíl zajišťovat informace o rozsahu eroze zemědělské půdy, příčinách tohoto stavu, správnosti zacílení stávajících politik v oblasti boje proti erozi a účinnosti protierozních opatření.

Za celé období provozu Monitoringu eroze zemědělské půdy bylo na území České republiky nahlášeno a zaevidováno celkem 2093 erozních událostí, přičemž na 186 lokalitách došlo k jejich opakování.

V roce 2020 bylo zaevidováno 399 erozních událostí, přičemž na 46 lokalitách došlo k jejich opakování.

Odbor půdní služby zajišťuje spolupráci při Monitoringu zemědělského sucha a spolupracuje na provozu portálu Intersucho (www.intersucho.cz). Účelem tohoto systému je zajišťovat kvalitní informace o aktuálním stavu sucha (1x týdně), o jeho dopadech na vegetaci či nejbližším vývoji (předpověď sucha). Pomáhá tak zajistit informace pro včasné a efektivní rozhodování především českým zemědělcům, ale i státní správě.

Působí také v oblasti tvorby a úprav legislativy, kde např. nyní intenzivně spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí na přípravě tzv. protierozní vyhlášky. Působí v řadě meziresortních či pracovních skupin, kde se podílí na přípravě strategických a koncepčních materiálů národní úrovně.

Aktivně spolupracuje s vědeckou a výzkumnou sférou, kde zpracovává odborné posudky k jednotlivým výsledkům výzkumu, či je certifikuje. Zapojuje se rovněž do některých výzkumných projektů, spolupracuje s vysokými školami, připravujeme workshopy pro studenty, či jim umožňuje absolvovat stáže. Pořádá či se aktivně účastní seminářů a konferencí, kde propaguje témata sobě vlastní.