Globální klimatické modely budou přesnější díky archeologickým datům
Modelování klimatu je běžnou součástí vědeckých výzkumů různých směrů. Ukazuje, jak může naše planeta vypadat v nadcházejícím období a je schopné naznačit, na jaké výzvy životního prostředí se lidstvo musí do budoucna připravit. Modely klimatu často zahrnují rekonstrukci vegetace a její srovnání s minulostí, protože vegetace ovlivňuje podnebí. ,,Tyto modely jsou však někdy příliš zjednodušené, vynechávají některé oblasti nebo jsou postavené na nepřesných rekonstrukcích lidského vlivu na Zemi v minulosti, a to samozřejmě může výrazně ovlivnit naše představy o tom, jaká nás čeká budoucnost," říká spoluautor studie a archeolog Jan Kolář z Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR.
Právě na zpřesnění znalostí o minulém lidském vlivu na Zemi a na její klima se posledních 6 let zaměřovala i výzkumná skupina LandCover6K, sdružující přes 200 expertů a expertek z oborů archeologie, historie, geografie, paleoekologie a klimatologie z celého světa. Výzkumná skupina věří, že nový systém nabídne všem vědeckým pracovníkům účinný nástroj k předpovědi budoucího vývoje a zaplní mezery ve znalostech o vývoji minulém.
Český výzkum je zastoupen v archeologické skupině, která si klade za cíl posbírat archeologická a historická data o využití krajiny v posledních 12 tisících letech, a to do jednoduché, široce použitelné databáze. ,,Taková databáze archeologických a historických údajů nám umožňuje lépe pochopit, jak například intenzita zemědělství před šesti tisíci lety ovlivňovala tehdejší vegetaci, koloběh uhlíku, vodní režim v krajině, a tedy klima v minulosti obecně", doplňuje Jan Kolář.
Zásadním prvkem vytvořeného systému je nastavení společné terminologie využití krajiny na globální úrovni. Archeologie a historie v různých oblastech světa totiž běžně využívá termíny, které jsou specifické a srozumitelné pouze v regionálním kontextu. Regionálně specifické terminologie využití krajiny nejsou globálně platné a nemohly tak ani být využity ke srovnání s klimatickými modely. Právě to se snaží napravit nový systém, na kterém se podíleli vědci ze všech světadílů kromě Antarktidy, a který jasně definuje význam používaných výrazů na mezinárodní úrovni.
Dalším krokem mezinárodní skupiny bude naplnit vytvořenou databázi a vytvořit modely využití krajiny na základě archeologických dat pro jednotlivé kontinenty a následně i pro celou Zemi. Jak kontinentální, tak globální modely využití krajiny v minulosti již budou následně jednodušeji srovnatelné s klimatickými modely.
Zdroj: