zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

IEA žádá kvůli ochraně klimatu radikální změnu energetické politiky

21.05.2021
Energie
Klimatické změny
IEA žádá kvůli ochraně klimatu radikální změnu energetické politiky

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) přichází s radikálními požadavky na změnu energetické politiky, aby svět do poloviny století dosáhl nulových emisí. V dnes zveřejněné zprávě navrhuje například okamžitě zastavit investice do ropných, plynových a uhelných projektů. Pokud vlády chtějí uhlíkovou neutralitu do roku 2050 zajistit, musí se nejpozději do roku 2035 zastavit prodej nových osobních aut se spalovacím motorem a globální odvětví elektřiny musí dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2040. Zpráva má být vodítkem pro další kolo globálních rozhovorů o klimatu, které se uskuteční v listopadu ve Skotsku.

V pařížské klimatické dohodě z roku 2015 se státy zavázaly ke snaze udržet oteplování globálního klimatu výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálními časy a pokud možno co nejblíže 1,5 stupně. Emise skleníkových plynů by proto měly být do roku 2050 nulové. I kdyby ale všechny státy, které se k nulovým emisím do poloviny století zavázaly, svůj slib splnily, stejně se v roce 2050 bude dostávat do vzduchu 22 miliard tun oxidu uhličitého. Teplota by proto do roku 2100 vzrostla zhruba o 2,1 stupně Celsia.

Dosavadní opatření nestačí, upozorňuje agentura. Pokud bude svět chtít globálnímu oteplování zabránit, bude potřeba od základu změnit způsob, jakým se na planetě energie vyrábí, distribuuje a používá. "Cesta k čisté nule je úzká, ale stále dosažitelná. Pokud se chceme do roku 2050 k čisté nule dostat, nepotřebujeme žádné další investice do nových ropných, plynových a uhelných projektů," řekl agentuře Reuters výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Podle něj stojí lidstvo možná před nejnáročnějším úkolem v historii.

Podle analytika české poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora je nutné zprávu chápat spíše jako výzvu k rychlejším změnám v energetickém sektoru než jako reálně proveditelný požadavek. "Přinejmenším investice do plynových a ropných projektů nelze okamžitě zastavit a ani by to nebylo vhodné. Plyn bude hrát přinejmenším deset až 20 let roli významného přechodového paliva umožňujícího rychlejší odchod od uhlí - na tom je postavena například německá politika Energiewende. A ropné produkty budou ještě celá desetiletí nezbytným vstupem pro chemickou výrobu, přičemž emise CO2 lze v těchto procesech minimalizovat," řekl dnes ČTK Gavor.

Zatímco nové investice do fosilních projektů nebudou nutné, bude do roku 2030 potřeba zvýšit globální investice v energetickém sektoru na pět bilionů dolarů (104 bilionů Kč) ročně, píší experti IEA. Nutné bude masivní nasazování obnovitelné energie. Téměř 90 procent výroby elektřiny by mělo do roku 2050 pocházet z obnovitelných zdrojů a většina zbytku z jaderné energie. Solární fotovoltaické zdroje by měly do roku 2030 přispívat 630 gigawatty (GW) ročně a větrná energie musí vzrůst na 390 GW, vypočítává IEA. To představuje dohromady čtyřnásobek objemu z loňského roku, který byl rekordní.

Zpráva vyzývá k odstavení nejméně efektivních uhelných elektráren do roku 2030. Ty, které budou ještě v roce 2040 v provozu, bude potřeba modernizovat. "Pro energetickou agenturu to je bod obratu," řekl listu Handelsblatt expert na energetiku John Feddersen z londýnské poradenské společnosti Aurora Energy.

Ekonom Capitaliked.com Radim Dohnal míní, že celá zpráva míří správným směrem a je velmi dobře, že existuje odvaha mluvit také o těchto nepříjemných tématech. "ČR podle mého soudu má velkou šanci v tomto úkolu obstát velmi dobře. Chybějící výkon uhelných a plynových elektráren by bylo třeba nahradit úsporami, obnovitelnými zdroji a modulárními jadernými reaktory. Současně je nutné snažit se o maximální prodlužování životnosti všech šesti stávajících tuzemských jaderných bloků až na 60 či 70 let," dodal.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí