Ledovcový souvek s živočišnými stopami ze spodního kambria

Aleš Uhlíř

V článku Ledovcový souvek s pozůstatky trilobitů Paradoxides a baltský jantar publikovaném na Enviwebu 29. 4. 2017 byl zmíněn nález souvku s otisky částí trilobitů Paradoxides pocházejícího z okolí švédského ostrova Öland. Přesný název trilobita je Paradoxides paradoxissimus (Wahlenberg, 1821). Při pleistocenních zaledněních, která kromě Šluknovského a Frýdlantského výběžku významně zasáhla moravskoslezskou oblast, se k nám s ledovcem doslaly souvky. Někdy se v nich nacházejí neobvyklé fosilie.

V kvarcitovém souvku nalezeném v roce 2021 v Příboře u vrchu Písková jsou výrazné živočišné stopy. V moravskoslezské oblasti jde o nález unikátní. Kvarcit je v daném případě původem sedimentární hornina, pískovec, který silně zkřemeněl. Rozměry souvku 14, 1 x 7,8 x 6,7 cm. Souvek pochází z jižního nebo středního Švédska. Již na počátku kambria (před 545 miliony let) byly rozsáhlé oblasti Baltského štítu pokryty mořem, v němž se v průběhu kambria ukládal písek. Z těchto pískovců vznikly křemence. Vykytují se na nich různé ichnofosilie - stopy po činnosti organismů. Vznikaly tak, že stopy živočichů vytvořené na dně přikryl písek nebo písek vyplnil chodbičky po organismech. Živočišné stopy na souvku z Příbora jsou pravděpodobně Planolites Nicholson, 1873. Pocházejí ze spodního kambria.

V místě nálezu a jeho širším okolí se vyskytují pískovce s podobnými stopami. Jsou známé jako proudové mechanoglyfy a bioglyfy válečkovitých forem. Od skandinávských zkřemenělých pískovců se ale místní pískovce dají snadno rozlišit. V místních pískovcích lze lupou rozeznat jednotlivá zrna horniny. Průměrná objemová hmotnost místních pískovců je cca 2,5 a nemají tvrdost křemene. Hustota horniny souvku je 2,68 a tvrdost podle Mohsovy stupnice 7. Na detailní fotografii povrchu horniny jsou vidět nepravidelné shluky červeného živce a tmavé minerály roztroušené v mase křemene.

Hornina souvku pocházející nejspíše z jižního Švédska je pětkrát starší než pískovce v podhůří Beskyd. Nález severského kvarcitu s živočišnými stopami ze spodního kambria je na Ostravsku dosud jediným známým nálezem.

foto: autor

Popisy fotografií:

1 Kvarcitový souvek ze spodního kambria. Na povrchu pravděpodobně živočišné stopy Planolites.

2 Detail horniny s nepravidelnými shluky červeného živce a roztroušenými tmavými minerály v mase křemene.

3 Masa modrého křemene v hornině. Zvětšení 200x.