zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci

05.06.2021
Příroda
Chráněná území
Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci

Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci a úřady budou moci zakázat nebo omezit odpalování ohňostrojů nebo zábavní pyrotechniky také na zvláště chráněných územích nebo ve významných ptačích oblastech. Změny dnes schválila Sněmovna ve vládní předloze proti invazivním druhům zvířat a rostlin. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.

Stráž přírody by mohla zastavovat vozidla ve zvláště chráněných územích nebo významných ptačích oblastech při podezření, že porušila zákaz vjezdu. Sněmovna podpořila snahu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uzákonit obdobnou pravomoc také lesní stráži při podezření, že osádka automobilu porušila lesní zákon. Lesní stráž by navíc mohla vyžadovat například souhlas vlastníka lesa s vjezdem, pořizovat zvukový a obrazovaný záznam a dokonce zadržet člověka, který porušuje lesní zákon.

Sněmovna naopak odmítla pozměňovací návrh zemědělského výboru, který by podle kritiků z organizace Hnutí Duha zrušil ochranu silně ohrožených druhů živočichů při zemědělském, lesnickém a vodním hospodaření. Úprava pojednává o mimořádných rostlinolékařských opatřeních. Ochrana by zůstala kriticky ohroženým druhům. Sněmovna neschválila například ani zrušení předkupního práva státu na nezastavěné pozemky ležící mimo zastavěná území obcí v národních parcích, přírodních rezervacích a přírodních památkách, jak chtěl Jan Zahradník (ODS). Poslanec ANO Josef Kott neuspěl se spornou úpravou, jež měla usnadnit kácení dřevin v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací.

Cílem vládní předlohy je omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. Reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily. Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody.

V Evropské unii je více než 12.000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. V Česku se eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývalové severní, psíci mývalovití nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.

Sněmovna zamítla snahu Pirátky Dany Balcarové uzákonit i národní seznam invazivních druhů. Poslankyně poukazovala na to, že v evropský seznam nezahrnuje například norka amerického a šťovík alpský. Poslanec za KDU-ČSL Jan Čižinský neuspěl s úpravami proti nadměrnému vysazování nepůvodní douglasky tisolisté místo smrků v lesích a proti chovu jelena siky v honitbách mimo obory, když podle autora může vytlačit původního jelena evropského.

Poslanci předlohou zrušili dosud neúčinnou změnu mysliveckého zákona, podle níž by mimo jiné úřady rozhodovaly každý rok jednotlivě zhruba o 5800 plánech mysliveckého hospodaření.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí