zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ocelová konstrukce popnutá rostlinami má zlepšit klima tam, kde stromy nepřežijí

01.07.2021
Urbánní ekologie
Ocelová konstrukce popnutá rostlinami má zlepšit klima tam, kde stromy nepřežijí

Místa, kde by se stromům s jejich rozsáhlými kořeny a nároky na živiny nedařilo, mohou v budoucnu ozelenit ocelové konstrukce obalené popínavými rostlinami. Takzvané chytré stromy, u kterých jedna větev může sloužit i jako lampa a další část koruny jako mlžítko, představila brněnská firma Asio, jež se zaměřuje na hospodaření s vodou. V jejím areálu již stojí první prototyp, který slouží i jako nabíječka pro hybridní auta. Zhruba do výšky dvou metrů jej obrůstá vistárie. Bohatou korunu čeká obchodní ředitel společnosti Ondřej Prax příští rok. Řekl to ČTK.

Vzrostlé stromy kromě estetické stránky zlepšují mikroklima ve městech. Často však pod povrchem naráží na inženýrské sítě. "Cílem není nahrazovat živé stromy, ale umisťovat zeleň i tam, kde to z dispozičních důvodů není možné. Pokud má koruna vyrůst do několika metrů, aby tvořila stín, musí k tomu mít adekvátní prostor i pod zemí, což často nelze. V lednu nás napadla tahle koncepce, jelikož popínavé rostliny vyžadují daleko menší zemní lože a nejsou tak náročné jako stromy," popsal Prax.

V areálu firmy zatím stojí první z plánovaných dvou typů. Jmenuje se Singapur, jelikož se vývojáři inspirovali singapurskými stromovými věžemi. Projede pod ním i nákladní auto, a tak se hodí spíše do ulic. Druhý typ, Malibu, má kopulovitý tvar koruny a je určený třeba na náměstí.

Ocelová konstrukce může kromě podpěry pro zeleň sloužit i jako veřejné osvětlení, nést vodní mlhu nebo nabíječku na elektrokola. "Měří pět metrů a je osazená v betonové skruži o rozměru asi jednoho metru čtverečního, která rovněž tvoří půdní základ pro popínavky. V zemi lze propojit potřebné sítě a následně kabely povedou konstrukcí, takže nepůjdou vidět. V případě mlžítka se napojíme na vodovodní řad a jednou větví povede přívod vody. Z dálky bude konstrukce pořád vypadat jako strom," uvedl Prax. Pokud nebude možné betonovou skruž vsadit do země, může stát i na povrchu.

Náklady na pořízení základní konstrukce jsou 100.000 až 250.000 korun. "Ceny jsou srovnatelné s výsadbou stromů v problémových uzlech. Jednáme s představiteli Prahy, Brna a dalších velkých měst, zatím jsme předdomluvení, ale v Praze bychom první stromy mohli instalovat již začátkem příštího roku. Máme záměr strom představit i v zahraničí, a to v zemích, kde bojují s klimatickými změnami, jako například v Dubaji či na Floridě," doplnil ředitel.

Alexandra Koutná z podniku Veřejná zeleň města Brna nápad hodnotí vesměs pozitivně. "Je to zajímavá alternativa. Popínavé rostliny však musí být opravdu masivní, musí mít hlínu a musí se k nim dostat srážková voda. Ne, aby to fungovalo jako vyvýšený záhon. Dokážu si takové stromy představit třeba na širokých bulvárech nebo v prostředním pásu čtyřproudových silnic. Je pravdou, že popínavky jsou méně náročné a mohou vydržet desítky let," řekla.

Letošní počasí podle ní svědčí nově vysazeným stromům ve městě. Stromy, které ale v minulosti čelily nepříznivým okolnostem, například se blízko nich stavělo, i přes deštivé jaro umírají.

Klára Vašíčková

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí