zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Inspekce životního prostředí loni uložila pokuty za 87 mil. Kč, meziročně méně

13.08.2021
Šlendryján
Inspekce životního prostředí loni uložila pokuty za 87 mil. Kč, meziročně méně

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) loni uložila 2041 pravomocných pokut za 87,6 milionu korun. Meziročně je to o téměř 25 milionů korun méně. Inspektoři v roce 2020 provedli 11.784 kontrol, o 5112 méně než předloni. Informace vyplývají z výroční zprávy inspekce. Podle ředitele ČIŽP Erika Geusse zapříčinila nižší činnost inspekce opatření spjatá s pandemií covid-19.

Nejvíce pokut loni padlo opět za nezákonné nakládání s odpady - pravomocných pokut bylo 719 v celkové částce 40,6 milionu korun. Nejčastějším problémem podle inspekce zůstává nakládání se stavebními a demoličními odpady. Oproti roku 2019 došlo k nižšímu záchytu nezákonných přeshraničních přeprav odpadu.

V oblasti obchodu s ohroženými druhy rostlin a zvířat vedla loni inspekce 122 řízení. "Právní moci nabyly pokuty v celkové výši 737.800 Kč, z toho 565.700 Kč fyzickým osobám," stojí ve zprávě. "Nejvýznamnějším případem roku 2020 bylo zabavení celkem 21 exemplářů papoušků, u nichž držitel neprokázal jejich zákonný původ," konstatuje dokument. Nejzávažnější porušení předpisů v tomto úseku pak ČIŽP zjistila při kontrolách zásilek v případě vývozů a dovozů rostlin - kaktusů, orchidejí i masožravek. "U celkem 25 zásilek se jednalo o stovky zabavených exemplářů," uvádí zpráva.

Podle zprávy loni inspekce například řešila také 315 havárií a mimořádných událostí, předloni jich bylo 369. ČIŽP evidovala 194 havárií na vodách, původce byl zjištěn u 95 z nich. Jako významné případy ČIŽP uvedla havárie na Bečvě v úseku pod Valašským Meziřícím až po Přerov. Jedovaté látky tam do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Kvůli pochybnostem o postupu v tomto případu čelila inspekce kritice. Vyšetřovatel v červnu obvinil jednoho člověka a jednu firmu z oblasti Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku. Z vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi následně vyplynulo, že obviněnou je právě tato firma. Havelka ČT řekl, že firma podá proti trestnímu stíhání stížnost.

Inspekce ve zprávě zmiňuje také úhyn ryb v nádrži Farský na Mostecku, kde loni v září v důsledku propadu dna do staré šachty, a uniklého plynu uhynuly skoro dvě tuny ryb. Jako další významný případ inspekce uvedla únik fenolové vody s obsahem dehtu z areálu společnosti Sokolovská uhelná ve Vřesové na Sokolovsku. Únorová havárie zhoršila kvalitu vody v Chodovském potoce.

Ředitel inspekce Erik Geuss ve zprávě uvedl, že na pokles kontrol měla vliv opatření v důsledku pandemie covid-19. "Zjednodušeně lze říci, že po dobu nouzového stavu inspekce směla podle vládních regulací řešit v podstatě pouze problematiku, související s odstraňováním následků pandemie, typicky nakládání se zdravotnickým odpadem, a reagovat na podněty, týkající se ohrožení či vážného poškozování životního prostředí," uvedl Geuss. Konkrétně se podle něj jednalo právě o účasti inspekce při řešení havárií dle vodního zákona a omezování nezákonných činnost jako je například nepovolené kácení dřevin. Celkový loňský výkon inspekce pak podle Geuse činil 70 procent roku 2019. Průměrný počet kontrol na inspektora byl 29, meziročně o 12 méně.

Inspekce vydala také 5045 samostatných stanovisek a vyjádření, z toho 667 vyjádření k hodnocení vlivu procesů na životní prostředí (EIA). Přijala 2972 podnětů, předloni jich bylo zhruba o 500 více.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí