Stará důlní díla

1. Stará důlní díla (SDD) – definice dle § 35 horního zákona, kompetence MŽP Starým důlním dílem se podle § 35 zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění (horní zákon) rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a vedením jejich registru je pověřen Geofond ČR. Zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru je upraveno vyhláškou MŽP č. 363/1992 Sb. Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, a to v nezbytně nutném rozsahu. 2. Stav registru starých důlních děl k 31.12.2000 Do “registru starých důlních děl” jsou zařazována všechna došlá ohlášení projevů na povrch. Šetřením Geofondu ČR je potom ohlášený objekt zařazen do příslušné kategorie (typ díla). Rozlišuje se: staré důlní dílo (SDD), opuštěné průzkumné důlní dílo (OPDD), opuštěné důlní dílo (ODD) a ostatní objekty (jiné). V rámci jednotlivých ohlášení může být uvedeno i více důlních děl (objektů). Hromadná ohlášení jsou evidována až od roku 1997 a neovlivňují počty v tabulce 1. Teprve v případě řešení nějakého starého důlního díla z hromadného ohlášení se dostane tento objekt do registru SDD pod samostatným číslem a je zahrnut i do statistického zpracování. Další informace naleznete na www.env.cz