Podporuje sběr a třídění odpadu

Úkolem neziskové akciové společnosti EKO-KOM je zabezpečit zpětný odběr a využití obalových odpadů. O dosavadních zkušenostech a spolupráci s městy a obcemi hovoříme s generálním ředitelem společnosti Ing. Zbyňkem Kozlem. [*] Jaké základní údaje můžete uvést o odpadech vytříděných v obcích? Například fakt, že v ČR se nashromáždí na 35 mil. tun odpadů ročně, z toho komunálního je 4,2 mil. tun. Ze sběru v obcích je možné předat k dalšímu zpracování 20 % - 30 % odpadu. Platí to především o obalových odpadech. Poptávka je kromě skla hlavně po PET lahvích, které mají na trhu poměrně vysokou hodnotu. Platí se za ně až 6000 Kč za tunu. Hodnota ostatních plastů se blíží k nule, někdy je až záporná. [*] Je ekonomické využívání komunálního odpadu u nás uspokojivé? V obcích, kde není veškerý odpad ukládán na skládku, ale po jeho tříděném sběru probíhá ještě následné dotřídění, představuje tento podíl z celkového množství odpadu zatím jen 10 % - 12 %. V západní Evropě, kde se tak děje již více let, se jedná průměrně o 20 %. Co se týče obalů, legislativa Evropské unie požaduje hospodárně využít až 45 % tohoto odpadu. U nás, v přepočtu na obce, je to zatím méně, pouze kolem 10 % až 15 %. Pokud jde o plasty, vytřídíme jich z domovního odpadu dvakrát více než je evropský průměr, nespokojeni můžeme být s množstvím odpadového skla a papíru z komunálního sběru. [*] Pomáhá k nápravě zákon č. 125/1997Sb., o odpadech? Ten ukládá výrobcům povinnost zajišťovat využití obalového odpadu, ale již se nezmiňuje o tom, jakým způsobem. Ani nerozlišuje jednotlivé typy obalů, spotřební obaly se totiž stávají součástí domovního odpadu, zatímco obchodní a přepravní balení nikoliv. Zákon je vágní a vymahatelnost dost obtížná, neboť nedává žádné systémové prostředky, jak jeho naplňování realizovat. Ke zlepšení přispěla Implementační dohoda uzavřená mezi Ministerstvem životního prostředí a Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí. Sdružení se zavázalo, že vytvoří systém podobný těm, které již několik let fungují ve členských zemích EU a podporují třídění komunálního odpadu. Výrobci a další povinné firmy sdružují peněžní prostředky a obcím pomáhají financovat sběr. Tak se stalo i u nás a v současnosti je již ve 40 % všech obalů na domácím trhu zabudovaná určitá peněžní částka. Je to příspěvek výrobců k účinnějšímu sběru a třídění tohoto odpadu. [*] Kolik výrobců zastupujete a jaký je počet obcí zapojených ve vašem systému? Větších i menších firem je kolem 600 a obcí a měst na 3000. Výstižnější je podíl na trhu, neboť náš systém zahrnuje již 40 % všech obalů a finančně přispíváme na jejich sběr a třídění obcím, které představují celkem 6,3 mil. obyvatel. [*] Jste spokojen s dosavadní spoluprací? S výrobci podílejícími se na našem systému je spolupráce dobrá. Už proto, že tak učinili dobrovolně a berou na sebe určitý peněžní závazek přispívat k účelnému zhodnocení obalů. Rovněž většina obcí a měst má zájem podporovat kvalitní třídění odpadů. Jen se liší ve finančních možnostech, kolik mohou investovat do této činnosti. Pro ilustraci, v obcích, které jsou začleněny do našeho systému, připadá přibližně 14 kilogramů vytříděného a dále využitelného odpadu na jednoho obyvatele ročně, což není špatný výsledek. To odpovídá zhruba polovině normy požadované EU, která bude pro ČR závazná od roku 2005. Připomenu, že normu zatím plní jen 8 členských zemí z 15. Přitom jejich systémy třídění odpadu v obcích, za finanční podpory průmyslu běží sedm, osm let, zatímco u nás teprve třetí rok. [*] Co by mělo další obce motivovat k tomu, aby se účastnily vašeho systému? Obce neprodávají vytříděné odpady za ceny, které by pokryly celkové náklady na jejich sběr a třídění. Tyto náklady jim pouze z poloviny hradí prodej vytříděných složek odpadu, zatímco zbývající polovinu musí obec zaplatit ze svého, často napjatého rozpočtu. EKO-KOM poskytuje účastníkům - obcím v rámci smlouvy určité finanční plnění, částečnou úhradu této ztráty. Náš peněžní příspěvek se postupně zvyšuje. V posledních dvou letech se celkem zvýšil z 23 mil. Kč na 85 mil. Kč a dále roste. Výše tohoto příspěvku je rozlišena podle jednotlivých komodit, velikosti obce a výtěžnosti tříděného sběru odpadů (viz tabulky). Pokud tedy obec uzavře s naší akciovou společností smlouvu, jsou to pro ni vítané peníze, neboť je dostává za sběr a třídění odpadů, který je ze zákona stejně povinna sama zajišťovat. Zejména menším obcím naše poradenské středisko poskytuje bezplatně různé služby, informace, expertízy, kdy jim doporučujeme nejvýhodnější řešení, jak nakládat s odpadem. K tomu rovněž školám nabízíme vzdělávací program včetně učebních pomůcek pro učitele. Loni se tohoto výchovného programu zúčastnilo na 120 tisíc žáků. [*] Jak se finanční příspěvky, které poskytujete, podílejí na snižování nákladů na sběr odpadu? Zhruba třetinu veškerých nákladů, které obec vydává na sběr a třídění odpadů, hradí z jeho následného prodeje. Připočteme-li k tomu naši finanční odměnu, je nyní kryto asi 75 % nákladů. Přitom firmy, které jsou zapojeny do našeho systému, jsou ochotny přispívat větší částkou na třídění sběru, ale tyto další náklady by musely zahrnout do ceny svého zboží. Potom by jejich výrobek byl dražší a také hůře prodejný. V současné době tvoří příspěvek do systému EKO-KOM průměrně 0,1 % ceny výrobku. Dokud nebude přijat zákon o obalech, jenž má platit od ledna příštího roku a který jednoznačně vymezí povinnosti všech výrobců se na sběru podílet, nelze více saturovat náklady na účinnější zhodnocení obalového odpadu. [*] Jsou spotřebitelé ochotni lépe nakládat s domovním odpadem? Podle našich výzkumů například 96 % obyvatelů obcí a měst uvádí, že třídění odpadu je důležité, přitom tak skutečně činí polovina našich občanů. Je tedy ještě co zlepšovat. Lidé jsou ochotni odpady třídit, ale očekávají více informací také od obcí: co se odpadem dále děje a co při jeho třídění v domácnostech nemusí dělat navíc. Požadavek na širší informovanost může obec zakotvit i do smlouvy se svozovou firmou. Jan Bednařík Zdroj: ihned