zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak určit míru nebezpečnosti chemických látek a přípravků?

23.01.2002
Chemické látky
Jak určit  míru nebezpečnosti chemických látek a přípravků?
Pro tyto účely se rozumí nebezpečností látky jedna nebo více fyzikálně nebo chemicky určených nebezpečných vlastností látky neoddělitelně spjatých s jejich expozicí. Rizikem pro zdraví člověka je pravděpodobnost, že za definovaných podmínek expozice může dojít k projevu nepříznivého účinku látky na zdraví člověka v důsledku některé z jejích neoddělitelných vlastností. Zákon v § 2 odst. 8 stanovuje základní taxativní výčet nebezpečných vlastností chemických látek a přípravků, na jejichž omezováním se zákon zabývá. Na jiné typy nebezpečnosti (např. radioaktivita) se nevztahuje. Stručný výčet, uvedený ve § 2 odst. 8 zákona by sám o sobě nestačil k přesnému přiřazení nebezpečných vlastností. Z těchto důvodů bylo nutné popsat metody zkoušení chemických látek a přípravků. Ministerstvo zdravotnictví vydalo na základě zmocnění v § 4 odst. 1, pism. c) zákona č. 157/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášku č. 251/1998 Sb., kterou stanoví metody pro zjišťování nebezpečných vlastností chemických látek a chemických přípravků, které jsou vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ”toxicita chemických látek a přípravků”). Metody stanovené vyhláškou musí být použity vždy pro zkoušení nebezpečných chemických látek a přípravků pro účely jejich registrace podle § 6 zákona. V ostatních případech jsou považovány za doporučené a jejich rozsah může být stanoven podle konkrétní potřeby.Toxicita chemických látek a přípravků se zjišťuje zkouškami prováděnými metodami uvedenými v příloze této vyhlášky.Ke zjišťování toxicity chemických látek a přípravků lze použít i jiné metody, pokud jsou přinejmenším stejně citlivé, přesné a reprodukovatelné jako metody bez použití pokusných zvířat a metody doporučené Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ze základních pojmů důležitých pro tento účel patří akutní toxicita, která zahrnuje nepříznivé účinky, které se objeví během určité doby (většinou 14 dní) po podání jedné dávky nějaké látky. Zjevná toxicita je všeobecný termín popisující jasné příznaky toxicity po aplikaci testované látky. Jsou to příznaky dostačující pro posouzení rizika a měly by být takové, že po zvýšení podávané dávky může být očekáván vznik toxických příznaků a pravděpodobně i úmrtí. LD50 – střední smrtná dávka je statisticky vypočtená jednotlivá dávka látky, která pravděpodobně způsobí za definovanou dobu smrt 50% zvířat, kterým byla podána. Hodnota LD50 se udává jako hmotnost testované látky na jednotku hmotnosti pokusného zvířete (mg. kg-1) tělesné hmotnosti). LC50 – střední smrtná koncentrace je statisticky vypočtená koncentrace látky, která pravděpodobně způsobí smrt do určité doby po expozici u 50% pokusných zvířat, exponovaných po definovanou dobu. Hodnota LC50 se udává jako hmotnost testované látky ve standardním objemu vzduchu (mg.1E-1). NOAEL je zkratka pro ”no observed adverse effect level” (hladinu bez pozorovaného nepříznivého účinku) a je to nejvyšší v pokusu použitá dávka nebo expoziční koncentrace, při které nedochází k zjistitelným toxickým příznakům. Toxicita po opakované dávce/subchronická toxicita zahrnuje nepříznivé účinky, které se objeví u pokusných zvířat v důsledku opakovaného denního podávání nebo expozice chemické látce, po dobu představující krátký úsek očekávané délky života příslušného živočišného druhu. Nejvyšší tolerovaná dávka (MTD-maximum tolerated dose) je nejvyšší dávka, která u zvířat vyvolá zřetelné projevy toxicity, avšak bez podstatného vlivu na přežití s ohledem na účinek, který je testován. Pozornost by měla být věnována metodám, které využívají co nejmenší počet zvířat a minimalizují utrpení zvířete. V případě provádění testů na laboratorních zvířatech je nutné postupovat v souladu se zákonem č. 246/1992 na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Upravila: Ing. Jitka Pechová Zdroj: E-mailové noviny pro technický management
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí