Třídění odpadu na studentských kolejích
Na Jižním Městě je třídění odpadu na úrovni košů samozřejmostí, na Žižkově ne Na
to, jak se daří prosadit myšlenku třídění odpadu na VŠE, jsme si zeptali
Antonína Pavlíčka, studentského zástupce studentů Fakulty informatiky a
statistiky v Akademickém senátu VŠE. Jak jsi se ke třídění odpadů dostal?
Třídění odpadů jsem měl již ve volebním programu, protože si myslím, že je to
správné. Chtěl jsem využít vlivu, který mi moje funkce poskytuje, což se mi
myslím částečně daří. Jaká byla tvoje původní představa? Představoval jsem si,
že se zavede třídění až na úroveň jednotlivých košů, jak jsem to viděl na jiných
univerzitách (Berlín, Mnichov, Londýn, New York). Tam odpaďák na smíšený odpad
prakticky nenajdete. Jak jsi postupoval? Předložil jsem tuto ideu na
akademickému senátu, kde jsem pro ni získal podporu celého pléna a můj návrh byl
v plné šíři schválen. To bylo v roce 2000. Kontaktoval jsi předtím někoho z
vedení školy? Při přípravě návrhu jsem kontaktoval i Ing. Tomáše Horského z
Technicko-správního oddělení (TSO), který se se mnou odmítl bavit s tím, že tuto
problematiku už s někým ze senátu projednával. Řekl, ať si to vyřídíme v rámci
senátu mezi sebou. Jak to bylo dál? Věřil jsem tomu, že pokud byl můj záměr
schválen nejvyšším orgánem školy, je vlastní realizace už jenom otázkou čistě
technickou. Oč větší bylo mé překvapení, když jsem asi po dvou měsících obdržel
z TSO vyrozumění, které mi na dvou stránkách vysvětlovalo všechny myslitelné
technické obtíže, proč to nejde (ač bych spíše čekal návrhy, jak to udělat aby
to šlo). Celý elaborát končil slovy: \"TSO o zavedení recyklování odpadu
neuvažuje.\" Když jsem se na dalším zasedání senátu důrazně zeptal, jak může
výkonná složka vetovat rozhodnutí celého senátu, byl jsem odkázán na
protipožární předpisy a dosáhl jsem jen mírného pokroku v mezích zákona. Tedy
ekologického koutku. Než se rok s rokem sešel, po urgencích Jana Smolíka a za
podpory Jany Outratové, otevřeli jsme otázku znovu a o slepičí krok se
přiblížili mým vysněným ideálům. TSO souhlasilo s umístěním ekologického koutku
i na půdu staré budovy a po lítých bojích v senátu dokonce do každého patra
staré budovy. K ideálnímu stavu je však stále daleko. Že když se chce, tak to
jde, ukazuje příklad areálu Jižní Město, kde je Technická správa nezávislá na
žižkovské a třídění odpadu na úrovni košů je tam samozřejmostí. Zdroj:
Studentsky list - ilist.vse.cz [http://ilist.vse.cz]
Na Jižním Městě je třídění odpadu na úrovni košů samozřejmostí, na Žižkově ne
Na to, jak se daří prosadit myšlenku třídění odpadu na VŠE, jsme si zeptali Antonína Pavlíčka, studentského zástupce studentů Fakulty informatiky a statistiky v Akademickém senátu VŠE.
Jak jsi se ke třídění odpadů dostal?
Třídění odpadů jsem měl již ve volebním programu, protože si myslím, že je to správné. Chtěl jsem využít vlivu, který mi moje funkce poskytuje, což se mi myslím částečně daří.
Jaká byla tvoje původní představa?
Představoval jsem si, že se zavede třídění až na úroveň jednotlivých košů, jak jsem to viděl na jiných univerzitách (Berlín, Mnichov, Londýn, New York). Tam odpaďák na smíšený odpad prakticky nenajdete.
Jak jsi postupoval?
Předložil jsem tuto ideu na akademickému senátu, kde jsem pro ni získal podporu celého pléna a můj návrh byl v plné šíři schválen. To bylo v roce 2000.
Kontaktoval jsi předtím někoho z vedení školy?
Při přípravě návrhu jsem kontaktoval i Ing. Tomáše Horského z Technicko-správního oddělení (TSO), který se se mnou odmítl bavit s tím, že tuto problematiku už s někým ze senátu projednával. Řekl, ať si to vyřídíme v rámci senátu mezi sebou.
Jak to bylo dál?
Věřil jsem tomu, že pokud byl můj záměr schválen nejvyšším orgánem školy, je vlastní realizace už jenom otázkou čistě technickou. Oč větší bylo mé překvapení, když jsem asi po dvou měsících obdržel z TSO vyrozumění, které mi na dvou stránkách vysvětlovalo všechny myslitelné technické obtíže, proč to nejde (ač bych spíše čekal návrhy, jak to udělat aby to šlo). Celý elaborát končil slovy: \"TSO o zavedení recyklování odpadu neuvažuje.\"
Když jsem se na dalším zasedání senátu důrazně zeptal, jak může výkonná složka vetovat rozhodnutí celého senátu, byl jsem odkázán na protipožární předpisy a dosáhl jsem jen mírného pokroku v mezích zákona. Tedy ekologického koutku. Než se rok s rokem sešel, po urgencích Jana Smolíka a za podpory Jany Outratové, otevřeli jsme otázku znovu a o slepičí krok se přiblížili mým vysněným ideálům. TSO souhlasilo s umístěním ekologického koutku i na půdu staré budovy a po lítých bojích v senátu dokonce do každého patra staré budovy. K ideálnímu stavu je však stále daleko. Že když se chce, tak to jde, ukazuje příklad areálu Jižní Město, kde je Technická správa nezávislá na žižkovské a třídění odpadu na úrovni košů je tam samozřejmostí.
Zdroj: Studentsky list - ilist.vse.cz
Sdílet článek na sociálních sítích