zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Stanovisko MŽP k vodním dílům na Labi

05.03.2002
Voda
Stanovisko MŽP k vodním dílům na Labi
V prosinci loňského roku přijala vláda České republiky usnesení k Návrhu řešení současné situace ve vnitrozemské a námořní plavbě. Návazně uložila ministrovi dopravy a spojů ve spolupráci s ministrem zemědělství urychlit přípravu staveb ke zlepšení plavebních podmínek na dolním toku Labe, aniž by se přihlédlo k neukončenému procesu posouzení vlivu tohoto záměru na životní prostředí.
Na základě dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí, vyjádření příslušných obcí, dotčených orgánů státní správy a veřejnosti, doplňujících informací, zpracovaného posudku a výsledků jeho veřejného projednání je zřejmé, že záměr představuje výrazný zásah do stávajícího ekosystému vodního toku, pobřežních pozemků, do území dvou chráněných krajinných oblastí a do míst výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů, jakož i do krajinného rázu říční nivy a celého údolí Labe v dotčeném úseku, který je i významným krajinným prvkem. Část těchto zásahů je přitom nevratná a nekompenzovatelná jakýmikoliv kompenzačními opatřeními. Na základě těchto skutečností vydalo dne 1.3.2002 Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 11 zákona ČNR č. 244/1992 Sb., z hlediska hodnocení vlivů posuzované stavby na životní prostředí NESOUHLASNÉ STANOVISKO. Z předložené dokumentace, z posouzení i z průběhu veřejného projednání vyplynulo, že nebyl správně a objektivně posouzen aktuálně předpokládaný vliv navrhovaných staveb na ekosystémy vodního toku Labe. Nedostatky ve znalostech zásadního charakteru se v projektu týkaly m.j. údajů o aktuálním stavu znečištění prostředí. Rovněž nebyl řešen dopad prohrábek a koncentračních staveb na životní prostředí, protože není znám jejich rozsah a lokalizace. Dále nelze stanovit nezbytný rozsah minimalizačních a kompenzačních opatření. Legislativa : Z legislativního hlediska se pozemky dotčené výše uvedeným stavebním záměrem nacházejí na území dvou chráněných krajinných území. Jedná se o CHKO Labské pískovce (vyhlášena v roce 1972) a CHKO České středohoří (vyhlášena v roce 1976). Záměr je v rozporu s ustanovením § 5, § 6 a § 11 zákona č. 17/92 Sb., o životním prostředí a s § 4 odst. 2, § 12 odst. 1, § 26 odst. 1 písm. i, § 49 a § 50 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Realizací záměru by došlo k likvidaci \"Dochovaných prvků přírodního prostředí\" schválených tzv. plánem péče a také by bylo dotčeno ustanovení § 12 zákona č. 114/1992, tedy krajinný ráz Labského kaňonu. Pro ilustraci připomínáme význam přírodních hodnot kaňonu řeky Labe, vlastního vodního toku a říční nivy : Jedná se o jeden z posledních úseků říčního fenoménu na území ČR se zachovanou dynamikou vodního toku a prostupností údolní nivy. Přes všechny dosavadní technické úpravy řeka Labe má vysokou hodnotu po všech stránkách. Již desítky let zde probíhá přirozená renaturalizace příbřežní zóny. Z tohoto faktu vyplývá vysoká diverzita biotopů i rostlinných a živočišných druhů. Spektrum biotopů umožňuje výskyt řady chráněných a ohrožených druhů, které nalezneme pouze na řece Labi. Technicky není možné nahradit stávající stav, zcela jistě by došlo k nevratnému poškození nejcennějších biotopů. Díky stávajícím přírodně ekologickým podmínkám je toto území obecně uznáváno jako jedinečné a unikátní v rámci celé Evropy. Kromě geomorfologických faktorů k tomuto hodnocení přispívá i skutečnost, že ekosystémy většiny vodních toků v Evropě (v obdobných úsecích) byly již nevratně změněny realizací vodohospodářských děl. Na území SRN byl podán návrh chránit významné části údolní nivy řeky Labe v rámci programu UNESCO (světové a přírodní dědictví). Je prokázáno, že realizací uvažovaného záměru by došlo k poškození biotopu 9 kriticky ohrožených, 6 silně ohrožených a 12 ohrožených druhů ve smyslu vyhlášky č. 395/92 Sb., vázaných na specifické podmínky tohoto území. V případě jednoho z kriticky ohrožených druhů, který se vyskytuje na území ČR pouze na daném území, by změna stanovištních podmínek mohla způsobit jeho vymizení z území ČR. Došlo by k zásadní změně přírodních podmínek v řece Ploučnici a Kamenici, které by vyvolalo ohrožení probíhající repatriace lososa a ohrožení funkčnosti již vložených nákladů na úpravu prostupnosti těchto dvou pravobřežních přítoků pro ryby včetně likvidace rybího trdliště. Pro svoji geologickou, krajinářskou a vegetační zachovalost je kaňon Labe na území CHKO Labské pískovce navržen k vyhlášení za národní přírodní rezervaci. Setkáme se zde s nejrozsáhlejším, nejzachovalejším souvislým území s přirozenou skladbou porostů a s druhově nejbohatšími rostlinnými a živočišnými společenstvy na území CHKO. Mezinárodní aspekty Další oblastí, kterou je nutné zohlednit, je vnímání ČR v mezinárodních souvislostech jako státu, který plní povinnosti a závazky vyplývající z mezinárodních úmluv (Úmluva o biodiverzitě a Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu). Podstatný je i rezervovaný postoj k výstavbě vyjádřený saským ministerstvem pro životní prostředí, i ekologickou sekcí Mezinárodní komise na ochranu Labe. V úvahu je nutné vzít i probíhající proces přistupování ČR do EU, resp. povinnosti vyplývající pro členské státy, které jsou ustanoveny směrnicemi Rady č. 92/43/EHS a č. 79/409/EHS. (V daném území byl potvrzen výskyt 8 typů přírodních stanovišť z přílohy I a stanovišť druhů z přílohy II směrnice č. 92/43/EHS, vyžadujících ochranu, u ptáků více než 80 druhů a je proto nutné respektovat i příslušná ustanovení směrnice č. 79/409/EHS). Navazující úseky na území SRN budou na základě doporučení Komise zařazeny do soustavy NATURA 2000. S ohledem na nutnost kontinuity a provázanost ekosystému říčního toku bude i v ČR kaňon Labe navržen k zařazení do soustavy NATURA 2000. Pro projekt výstavby vodních děl Malé Březno a Prostřední Žleb nebude možné využít prostředků fondu ISPA. Pro každý projekt, který je navrhován k financování z tohoto fondu, je nutné potvrdit, že jeho realizací nebude negativně ovlivněna ekologicky citlivá oblast, mezi které patří i území chráněná národní legislativou. Zdroj: MŽP
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí