Na rychlé splnění ekologických norem nemáme
PORADCE MINISTRA PRŮMYSLU A OBCHODU JIŘÍ HANZLÍČEK ŘEKL PRÁVU: * Myslíte, že
současné zákony jsou v souladu se zájmy podnikatelů? Dnešní platné zákony
porušují nezbytnou ekonomickou i politickou rovnováhu mezi rozvojem podnikání a
ochranou přírody. Převažující ideologickou ochranu prostředí bude nezbytné
citlivou novelizací zákonů co nejdříve upravit. Zatím však pouze několik
politiků registruje, že balík těžkopádné a účelově prosazené legislativy začíná
svými chapadly ochromovat naše národní hospodářství. * Kdo je podle vás za tento
stav odpovědný? V posledních čtyřech letech podlehl český parlament zelenému
lobbingu, ne vždy pravdivému tvrzení o nezbytnosti zapracování všech směrnic EU
do právního řádu, a schválil řadu zákonů, aniž se zamyslel nad následky svého
počínání. Zákonodárci nedomysleli, že jednotlivými paragrafy je možné účelově
zastavit nebo donekonečna protahovat správními řízeními jakékoli průmyslové
projekty nebo rozvoj průmyslových zón. Zneužíván je i institut účasti
veřejnosti. K jednotlivým projektům se v budoucnu musí vyjadřovat pouze
\"dotčená\" veřejnost, tj. občané, kteří v příslušné zóně bydlí. Dnes se ke
všemu může vyjadřovat doslova každý včetně zahraničních iniciativ, což způsobuje
pravidelnou negaci předložených záměrů a je demonstrací síly jednotlivců nad
zájmy společnosti. Škoda že u nás neplatí princip odpovědnosti za špatně
odvedenou práci, neboť náprava škod bude trvat několik let. * Jaké může mít
tento stav dopady na systém investičních pobídek? Ministerstvo průmyslu a
obchodu zavedlo systém investičních pobídek ke zvýšení přílivu zahraničních
investic, snížení nezaměstnanosti a zlepšování životní úrovně obyvatel. Na
rozvoj průmyslových zón bylo již vyčerpáno 1,12 miliardy korun. Bylo schváleno
přes 100 projektů, kde za přislíbené pobídky se investoři zavázali do roku 2005
proinvestovat 160 miliard korun a vytvořit přes 33 000 nových pracovních míst.
Na žádnou strategickou zónu se nebudou vynakládat prostředky, dokud nebude
prověřena jejich reálnost. Investoři však musí předem splnit podmínky zákonů,
které nebudou blokovat rozumně předložené záměry. Naší vizitkou by neměly být
desetileté tahanice okolo obchvatu Plzně, šestiletý spor o plavební podmínky
Labe, protahování výstavby všech dálnic a další investiční projekty v celé ČR. *
A co finance? Kolik by uplatnění směrnic EU stálo? Z nedávného jednání vlády byl
tiše stažen materiál, který při použití směrnic EU do podniků požadoval
investovat do roku 2010 nepředstavitelnou částku 320 miliard korun. I při reálné
možnosti nadhodnocení částky je udivující, že byla vyjednána pouze dvě přechodná
období. Materiál přitom konstatuje, že 320 miliard, které představují čtyři sady
gripenů, investuje průmyslová, komunální a podnikatelská sféra a na státní
rozpočet připadne pouze malá finanční část. Okamžité splnění ekologických
zákonů, limitů a norem podniky, při nichž by bylo nutné vynaložit i redukované
částky, je naprosto nereálné a mohlo by vyústit až v blokaci hospodářství.
Posledním příkladem může být připravované nařízení vlády k zákonu na ochranu
ovzduší, které by mělo předpisovat národní a krajské emisní stropy. V praxi to
může znamenat, že nezavedení nových technologií v objemu až 320 miliard může
vést k překročení emisních stropů. Následně pak může nastat i pokus o redukci
počtů podniků a autodopravy v příslušném územním celku.
PORADCE MINISTRA PRŮMYSLU A OBCHODU JIŘÍ HANZLÍČEK ŘEKL PRÁVU:
* Myslíte, že současné zákony jsou v souladu se zájmy podnikatelů?
Dnešní platné zákony porušují nezbytnou ekonomickou i politickou rovnováhu mezi rozvojem podnikání a ochranou přírody. Převažující ideologickou ochranu prostředí bude nezbytné citlivou novelizací zákonů co nejdříve upravit. Zatím však pouze několik politiků registruje, že balík těžkopádné a účelově prosazené legislativy začíná svými chapadly ochromovat naše národní hospodářství.
* Kdo je podle vás za tento stav odpovědný?
V posledních čtyřech letech podlehl český parlament zelenému lobbingu, ne vždy pravdivému tvrzení o nezbytnosti zapracování všech směrnic EU do právního řádu, a schválil řadu zákonů, aniž se zamyslel nad následky svého počínání. Zákonodárci nedomysleli, že jednotlivými paragrafy je možné účelově zastavit nebo donekonečna protahovat správními řízeními jakékoli průmyslové projekty nebo rozvoj průmyslových zón. Zneužíván je i institut účasti veřejnosti. K jednotlivým projektům se v budoucnu musí vyjadřovat pouze \"dotčená\" veřejnost, tj. občané, kteří v příslušné zóně bydlí. Dnes se ke všemu může vyjadřovat doslova každý včetně zahraničních iniciativ, což způsobuje pravidelnou negaci předložených záměrů a je demonstrací síly jednotlivců nad zájmy společnosti. Škoda že u nás neplatí princip odpovědnosti za špatně odvedenou práci, neboť náprava škod bude trvat několik let.
* Jaké může mít tento stav dopady na systém investičních pobídek?
Ministerstvo průmyslu a obchodu zavedlo systém investičních pobídek ke zvýšení přílivu zahraničních investic, snížení nezaměstnanosti a zlepšování životní úrovně obyvatel. Na rozvoj průmyslových zón bylo již vyčerpáno 1,12 miliardy korun. Bylo schváleno přes 100 projektů, kde za přislíbené pobídky se investoři zavázali do roku 2005 proinvestovat 160 miliard korun a vytvořit přes 33 000 nových pracovních míst. Na žádnou strategickou zónu se nebudou vynakládat prostředky, dokud nebude prověřena jejich reálnost. Investoři však musí předem splnit podmínky zákonů, které nebudou blokovat rozumně předložené záměry. Naší vizitkou by neměly být desetileté tahanice okolo obchvatu Plzně, šestiletý spor o plavební podmínky Labe, protahování výstavby všech dálnic a další investiční projekty v celé ČR.
* A co finance? Kolik by uplatnění směrnic EU stálo?
Z nedávného jednání vlády byl tiše stažen materiál, který při použití směrnic EU do podniků požadoval investovat do roku 2010 nepředstavitelnou částku 320 miliard korun. I při reálné možnosti nadhodnocení částky je udivující, že byla vyjednána pouze dvě přechodná období. Materiál přitom konstatuje, že 320 miliard, které představují čtyři sady gripenů, investuje průmyslová, komunální a podnikatelská sféra a na státní rozpočet připadne pouze malá finanční část. Okamžité splnění ekologických zákonů, limitů a norem podniky, při nichž by bylo nutné vynaložit i redukované částky, je naprosto nereálné a mohlo by vyústit až v blokaci hospodářství. Posledním příkladem může být připravované nařízení vlády k zákonu na ochranu ovzduší, které by mělo předpisovat národní a krajské emisní stropy. V praxi to může znamenat, že nezavedení nových technologií v objemu až 320 miliard může vést k překročení emisních stropů. Následně pak může nastat i pokus o redukci počtů podniků a autodopravy v příslušném územním celku.
Sdílet článek na sociálních sítích