zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Téměř 43 % zemědělské půdy v ČR patří do ohrožené oblasti

29.04.2002
Zemědělství
Téměř 43 % zemědělské půdy v ČR patří do ohrožené oblasti
24. 4. 2002 (Tiskové středisko BVV) - Druhý den ENVIKONGRESU, který proběhl na brněnském výstavišti společně s komplexem stavebních veletrhů, diskutovali mj. experti IPPC problematiku zemědělství a potravinářského průmyslu. V roce 1991 přijala Rada Evropského společenství směrnici č.91/676/EEC – tzv. nitrátovou směrnici, která měla za cíl zmírnit znečištění způsobené dusičnany ze zemědělských zdrojů a zabránit dalšímu znečištění vod tohoto druhu. Členské země EU aplikují tuto směrnici již několik období, tato období jsou vždy čtyřletá a po uplynutí probíhá vyhodnocení. „Celá řada členských zemí má s naplňováním směrnice řadu problémů“ uvedl ve svém vystoupení ing. Fantyš, ředitel odboru strukturální politiky a rozvoje venkova Ministerstva zemědělství ČR. „Nitrátová směrnice“ byla do českého řádu aplikována v rámci § 33 Zákona o vodách č. 254/91 Sb. a říká: Dojde – li k znečištění vod nad obsah 50 mg dusičnanů k poměru nad 1 l vody musí se jednak vymezit tzv. zranitelné oblasti ohrožené dusíkem a pak v takto vymezených oblastech stanovit akční programy. Směrnice EU umožňuje řešit problematiku ohrožení vod dusíkem dvěma způsoby: buď zařazením celé země do tzv. zranitelné oblasti dusíkem, nebo zařazení pouze vybraných ohrožených oblastí. V České republice patří do této zóny celkem 42,5 % zemědělské půdy, tj. 1.820.000 ha (celkem 36 % celkové půdy ČR). Těmito problémy se na MZE zabývá celkem 9 pracovních skupin, které vypracovávají akční programy a jsou vyčleněny dle jednotlivých povodí pro oblast Ohře, Vltavy, Labe, Odra, Dyje a Moravy. Jak akční program bude vypadat? Bude obsahovat 3 hlavní zásady, z nichž nejproblematičtější bude Zásada skladovacích prostor a kapacity zemědělských provozů pro druhotné suroviny (siláš, hnoje). „Ministerstvo zemědělství odhaduje, že během čtyř let vybudování těchto prostor mělo stát 28 – 30 miliard korun“, dodal ředitel Fantyš. Podle něj se tyto finanční prostředky budou hledat ve třech zdrojích: v rámci národních dotací, dotací z Evropské unie a nemalou část prostředků ponesou také samotní zemědělci. Fantyš přiznal, že se zabezpečením investic budou mít podnikatelé v zemědělství značné problémy. „ Očekáváme, že z dotací EU bychom mohli získat až 75 % financí. To však závisí na dalším vyjednávání, dodal na závěr svého vystoupení Fantyš. Garanci nad sekci ENVIKONGRESU „ Zemědělství a potravinářský průmysl“ převzal rektor MZLU Brno prof. Ing. Stanislav Procházka, DrSc. Ten ve svém vystoupení zdůraznil, že nové přístupy k tvorbě a ochraně životního prostředí musí být založeny na komplexnějším myšlení, v praktickém životě se pak bude jednat o změnu přístupu managementu podniků, zaměstnanců, státní správy a celé společnosti.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí