Návrat vlka nejistý. Má moc nepřátel

V Jeseníkách se s jarem objevil vlk. Po sto letech. Už osm let se snaží tato šelma zabydlet i v Beskydech. Zatím neúspěšně. U sousedů v Německu, na jednom vojenském cvičišti v Sasku, se v březnu objevila celá smečka vlků. Po přestávce dlouhé sto padesát let. Jakou má vlk šanci znovu osídlit místa, kde byl dávno vyhuben? Jsou Česká republika a Německo na vlka zralé? V Německu je z vlka pozdvižení - vrátil se po přestávce dlouhé sto padesát let. Jeho odhalení bylo velkým překvapením - objevili je nic netušící pohranič-níci, když termovizemi kontrolovali hladinu Nisy a Odry kvůli nelegálním běžencům z Polska. Už od poloviny 90. let nachytávají vlky, jak se plaví z polského břehu na německý. Ale tentokrát se vlci rozhodli na německé straně zůstat. Osmičlenná smečka si vybrala za nový domov rozsáhlý vojenský prostor v Dolní Lužici. V Polsku, odkud připlavali, žiji vlci od poloviny 80. let. Tam teď naopak dělají starosti Mezinárodnímu fondu ochrany zvířat. Fond zjistil v západním Polsku dramatický pokles jejich stavu. Vedle nemocí a odstřelů je podle nich důvodem i mohutná výstavba silnic -zvířata jsou odříznuta od styku s jinými smečkami. Během dvaceti let se podle zprávy Fondu počet vlků zde zredukoval ze čtyřiceti na dvanáct. Polským přeběhlíkem bude nejspíš i vlk spatřený v Jeseníkách. Odborníci však zatím nečekají, že by se tu usadil natrvalo. Svou chvilku vlčí slávy teď prožívala i Šumava - již poněkolikáté si její území zvolili k úprku vlci ze zoologické zahrady v Bavorsku. Zatím pokaždé o vlky zase přišla -buď byli odchyceni a vráceni do zoo, nebo bídně zastřeleni. Horkou novinkou vlk není ani v Beskydech - bez povolení přechází česko-slovenské hranice už dobrých osm let. Stejnou dobu se pokoušejí ochránci přírody tu vlka udržet - a myslivci zlikvidovat. Zatím vlk prohrává, i když to zkouší rok co rok znovu. Dvacet upytlačených Když se dotazovala v německých mysliveckých, loveckých a ochranářských spolcích, setkala se bioložka Gesa Kluthová, koordinátorka německo-polské spolupráce ve věci vlka, s převážně kladným postojem vůči této šelmě. Je to podle ní proto, že se vrátili přirozenou cestou. Vlci samotáři se toulali pohraničním územím již několik let, lidé proto měli čas si na nové sousedy zvyknout. A jak jsou na tom vlci v Cechách a na Moravě? Tam je jejich přijetí horši, i když se o ně vlci snaží už dlouho. Výsledky průzkumu veřejného mínění k dispozici nejsou, ale za všechno hovoří odhad ochránců přírody: dvacet upytlačených vlků během posledních čtyř let. V letech 1995-1997 se po Beskydech pohybovalo asi sedm vlků, patrně se na jaře rozmnožili. Část smečky místní obyvatelé zabili, část se stáhla zpět na Slovensko. Jaké bude toto jaro? Letos v Beskydech proběhlo mapování šelem. Výsledek ochránce přírody potěšil: \"Vlci tu jsou zase. Z jedné části Beskyd byl hlášen jeden vlk, z druhé rovněž. Nevíme sice, zda to náhodou není tentýž, ale doufáme, že je to pár. Znovu vzniká naděje na mláďata,\" říká Dana Bartošová z Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Podaří se nově příchozí vlky uchránit před nepřítelem - člověkem? \"Je těžké to ovlivnit, myslivců je moc a vlků málo,\" dodává s povzdechem Dana Bartošová. Odstřel je sice protiprávní, neboť vlk je na seznamu ohrožených druhů a zákon jej chrání, ale kde není žalobce... A kde vzít důkazy? Vlci na odstřel Dana Bartošová z CHKO Beskydy by si stejně jako všichni milovnici divoké přírody přála v našich lesích více vlků, a aby konečně zůstali. Ale situace se spíš zhoršuje: od roku 1999 je totiž povolený odstřel vlků u našich slovenských sousedů, byť jen dva a půl měsíce v roce. Na jejich stavech se to hned projevilo. Hlášení o počtech slovenských vlků se různí až o sto procent. Zjistit skutečnost je obtížné. Ale zatímco ochránci přírody napočítali asi sto padesát vlků, myslivci tvrdí, že jich je tři sta. A že je třeba střílet. Mezi jejich úlovky jsou pak nejspíš i vlci, kteří měli namířeno k nám. Nedávno proto proběhlo na podnět české strany jednání obou států. S cílem přesvědčit slovenskou stranu, aby chránila vlky alespoň v pohraničí. Aby měli vlci, kterým se chce žít u nás, šanci. Dořešeno však ještě není. Ochránci přírody na obou stranách hranice jsou pro. \"Je zázrak, že se ta hrstka vlků v německo-polském pohraničí vůbec udrží,\" podotýká i Gesa Kluthová. \"Mají-li mít v Německu nějakou šanci, musí být přísně chráněni.\" Vlk a pštros Vlk je šelma a živí se masem. Právě proto je tolik nenáviděn chovateli ovcí a myslivci, jimž v lese užírá zvěř (i když převážně slabé a nemocné kusy). Stát ovšem návrat vlka podporuje. A tak se od loňského roku již podle nového zákona za ovce či jiná domácí zvířata stržená vlkem vyplácejí náhrady. Nedávno si však jeden vlk v Beskydech, nejspíš poprvé v životě, pochutnal i na pštrosovi. Majitel náhradu nedostal, na exotického ptáka autoři zákona nepomysleli... Vlk užírá člověku i jeleny a srnce. Za zabité kusy myslivcům nikdo náhradu nevyplatí - lesní zvěř není majetkem majitele ani nájemce honitby, ale státu. Proto je tak těžké doufat, že naši myslivci svůj postoj k vlkovi změní. I saské úřady hodlají smečku chránit. Tamní ministr životního prostředí Steffen Flath soudí, že nejlepší ochranou je zvířat si prostě nevšímat. Důležitá je i osvěta mezi obyvatelstvem, aby nepropadlo panice. Lužický region si dokonce slibuje, že vlci budou patřičným impulzem pro cestovní ruch. Strach z šelmy Proti vlku stojí odvěký strach člověka. Podle odborníků se však netřeba bát: přes šedesát let nedošlo v Evropě ani k jednomu spolehlivě doloženému útoku divoce žijícího vlka na člověka. A to i v zemích s jeho vysokou populací, jako je Rumunsko (asi 3000 kusů, za celé Karpaty je uváděno 5000 vlků) a Rusko (dosud se uvádělo téměř 20 000 vlků, podle posledních zpráv se vlci v oblastech opouštěných člověkem přemnožili na 50 000). \"Vlci získali v posledních pěti stech letech špatnou zkušenost s lidmi,\" chlácholí veřejnost švédský specialista na vlky Erik Zimen, \"přežili jen ti jedinci, u kterých se vyvinula dostatečná hrůza před člověkem.\" Kde ještě přežívá vlk Vlk se původně vyskytoval v téměř celé Eurasii a Severní Americe, od tundry po polopouště. Člověk jej však vytlačil do nepřístupných hor. Dnes je celosvětově kriticky ohrožen. Teritorium jeho souvislého rozšíření v Evropě tvoří pás od severní Skandinávie přes Finsko, Rusko a Karpaty až na Balkán, vlci se vyskytují ještě podél norsko-švédské hranice, na Pyrenejském a Apeninském poloostrově a v Alpách. (V Norsku a Švýcarsku je povolen i jejich odstřel.) Ve střední Evropě obývá vlk severovýchod Polska, další významné území má v Západních Karpatech - na severu Slovenska a jihu Polska. Toto teritorium vlci v posledních letech rozšiřují směrem na západ a dostávají se tak až do Beskyd. Některé prameny hovoří o 450 vlcích v Polsku a kolem 150 na Slovensku. Na našem území se objevily známky přítomnosti vlků v roce 1994. Vždy však došlo k nelegálnímu odstřelu, takže velikost jejich populace patrně nikdy nepřesáhla desítku. Pokud by se vlkům podařilo trvale usídlit v Beskydech, dá se předpokládat, že by se mohli dostat i do Jeseníků a dalších našich pohoří. EVA BOBŮRKOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes