Modifikované organismy musí být bezpečné, žádají experti
HAAG - Rostlinné i živočišné organismy, do jejichž genetické výbavy věda vkládá
cizí geny za účelem vytvoření nových vlastností a které jsou označovány zkratkou
GMO, se stávají běžnou součástí našeho života. Dosud však chybějí záruky, že se
tento experiment nevymkne kontrole. Konstatovala to konference biotechnologů a
ekologů z téměř všech zemí světa, která v minulých dnech skončila v nizozemském
Haagu. Ačkoli různé studie uvádějí, že např. u rostlin je bezpečná vzdálenost,
na kterou se již GMO nemohou přirozenou cestou zkřížit s botanickými druhy,
pouhých 100 metrů, zkušenosti některých zemědělců pěstujících tradiční rostliny
to vyvracejí. Haagské setkání upozornilo, že řada biotechnologických firem se
necítí být vázána tzv. Protokolem z Cartageny z roku 1999. Ten doporučil zásady
pro dopravu a užití GMO, které by vyloučily možnost náhodného přenosu
modifikovaných vlastností na \"čisté\" organismy. Protokol vychází z toho, že
biotechnologické firmy chrlí genově upravené plodiny a řadu z nich vyrobeného
potravinářského zboží, zatímco světové zemědělství zdaleka není připraveno na
případná rizika. Velká část ekologů a biologů je přesvědčena, že GMO mohou
narušit citlivé části dílčích ekosystémů a tím nepřímo ohrozit zdraví lidstva.
Zatím se k protokolu přiklonila asi stovka zemí, v platnost ale vstoupí až po
ratifikaci v alespoň 50 z nich. Konference proto navrhla dočasné moratorium na
pěstování GM rostlin v běžných zemědělských oblastech a vyzvala k důkladné
izolaci již existujících produkčních i pokusných ploch s GMO do té doby, než se
cartagenský protokol stane závazným. Návrh má být jednou z otázek, kterými se
bude zabývat na přelomu srpna a září v jihoafrickém Johannesburgu 2. Summit
Země. Zdroj: Právo
HAAG - Rostlinné i živočišné organismy, do jejichž genetické výbavy věda vkládá cizí geny za účelem vytvoření nových vlastností a které jsou označovány zkratkou GMO, se stávají běžnou součástí našeho života. Dosud však chybějí záruky, že se tento experiment nevymkne kontrole.
Konstatovala to konference biotechnologů a ekologů z téměř všech zemí světa, která v minulých dnech skončila v nizozemském Haagu. Ačkoli různé studie uvádějí, že např. u rostlin je bezpečná vzdálenost, na kterou se již GMO nemohou přirozenou cestou zkřížit s botanickými druhy, pouhých 100 metrů, zkušenosti některých zemědělců pěstujících tradiční rostliny to vyvracejí. Haagské setkání upozornilo, že řada biotechnologických firem se necítí být vázána tzv. Protokolem z Cartageny z roku 1999. Ten doporučil zásady pro dopravu a užití GMO, které by vyloučily možnost náhodného přenosu modifikovaných vlastností na \"čisté\" organismy. Protokol vychází z toho, že biotechnologické firmy chrlí genově upravené plodiny a řadu z nich vyrobeného potravinářského zboží, zatímco světové zemědělství zdaleka není připraveno na případná rizika. Velká část ekologů a biologů je přesvědčena, že GMO mohou narušit citlivé části dílčích ekosystémů a tím nepřímo ohrozit zdraví lidstva. Zatím se k protokolu přiklonila asi stovka zemí, v platnost ale vstoupí až po ratifikaci v alespoň 50 z nich. Konference proto navrhla dočasné moratorium na pěstování GM rostlin v běžných zemědělských oblastech a vyzvala k důkladné izolaci již existujících produkčních i pokusných ploch s GMO do té doby, než se cartagenský protokol stane závazným. Návrh má být jednou z otázek, kterými se bude zabývat na přelomu srpna a září v jihoafrickém Johannesburgu 2. Summit Země.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích