Těžba vápenců v Českém krasu je velkým problémem
Těžba vápenců v Chráněné krajinné oblasti Český kras představuje největší
problém ochrany přírody v celé České republice. Vápence jsou zde těženy již od
druhé poloviny 19. století, to však neznamená, že by to bylo správně. Právě
naopak. V této lokalitě se nachází jeden z nejčistších vápenců na celém světě
(až 99 procent CaC03), proto toto ložisko můžeme nazývat světovým unikátem.
Český kras je navíc územím vysoké přírodovědné hodnoty, útočištěm velkého
množství ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jednou z největších hrozeb je
Velko-lom Čertovy schody ležící v blízkosti vzácných Koněpruských jeskyň.
\"Problém je v tom, že těžba nemá pro region žádný ekonomický ani sociální
přínos a bohužel je trpěna starosty vesnic, kterých se přímo týká,\" uvádí
Michal Stingl, místopředseda Dětí Země Beroun, jedné z ekologických organizací,
které volají po výrazném omezení či úplném zatavení těžby v Českém krasu. Nabízí
se tak otázka, proč ekologové chtějí zastavit těžbu vápenců, jejichž část se
používá na odsiřování elektráren. \"Ložisek vápence po České republice je dost,
a lak by se mohl těžit jinde. Zde těžba probíhá v chráněné krajinné oblasti a
vápenec je tu jeden z nejčistších a tím i nejvzácnějších. Má cenu i pro
paleontology, protože v něm lze najít mnoho zkamenělin,\" říká Michal Stingl.
Nejekologičtějším řešením problému by samozřejmě bylo uzavření vápenky a
následná retroduk-ce rostlinstva, ale jak by se tato možnost projevila na
poměrně nízké nezaměstnanosti Berounska, zůstává problémem dosud málo
zmiňovaným. \"Alternativou by mohl být například turistický ruch, ve kterém by
řada lidí našla uplatnění,\" říká Stingl. Pokud bude těžba pokračovat tak
rozsáhle jako dosud, bude to mít nezvratné následky na přírodní bohatství celé
České republiky, přitom najít viníka je tak snadné. \"Surovina u nás nepatří
těžaři, ale státu a stát určuje kolik a kde se bude těžit. Vina tak padá na
hlavu orgánů Správy chráněné krajinné oblasti, je proto důležité směřovat
požadavky právě tam,\" uvádí dále Stingl. \"Přibližujeme se ke standardům
Evropské unie a v jiných vyspělých zemích Evropy by takto rozsáhlá těžba v
chráněné krajinné oblasti nebyla možná,\" dodává. Nezbývá než doufat, že vzácná
příroda Českého krasu se zachová i pro další generace. PETRA BRAUNOVÁ Zdroj:
Mladá fronta Dnes
Těžba vápenců v Chráněné krajinné oblasti Český kras představuje největší problém ochrany přírody v celé České republice. Vápence jsou zde těženy již od druhé poloviny 19. století, to však neznamená, že by to bylo správně. Právě naopak.
V této lokalitě se nachází jeden z nejčistších vápenců na celém světě (až 99 procent CaC03), proto toto ložisko můžeme nazývat světovým unikátem. Český kras je navíc územím vysoké přírodovědné hodnoty, útočištěm velkého množství ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jednou z největších hrozeb je Velko-lom Čertovy schody ležící v blízkosti vzácných Koněpruských jeskyň.
\"Problém je v tom, že těžba nemá pro region žádný ekonomický ani sociální přínos a bohužel je trpěna starosty vesnic, kterých se přímo týká,\" uvádí Michal Stingl, místopředseda Dětí Země Beroun, jedné z ekologických organizací, které volají po výrazném omezení či úplném zatavení těžby v Českém krasu. Nabízí se tak otázka, proč ekologové chtějí zastavit těžbu vápenců, jejichž část se používá na odsiřování elektráren. \"Ložisek vápence po České republice je dost, a lak by se mohl těžit jinde. Zde těžba probíhá v chráněné krajinné oblasti a vápenec je tu jeden z nejčistších a tím i nejvzácnějších. Má cenu i pro paleontology, protože v něm lze najít
mnoho zkamenělin,\" říká Michal Stingl. Nejekologičtějším řešením problému by samozřejmě bylo uzavření vápenky a následná retroduk-ce rostlinstva, ale jak by se tato možnost projevila na poměrně nízké nezaměstnanosti Berounska, zůstává problémem dosud málo zmiňovaným. \"Alternativou by mohl být například turistický ruch, ve kterém by řada lidí našla uplatnění,\" říká Stingl.
Pokud bude těžba pokračovat tak rozsáhle jako dosud, bude to mít nezvratné následky na přírodní bohatství celé České republiky, přitom najít viníka je tak snadné. \"Surovina u
nás nepatří těžaři, ale státu a stát určuje kolik a kde se bude těžit. Vina tak padá na hlavu orgánů Správy chráněné krajinné oblasti, je proto důležité směřovat požadavky právě tam,\" uvádí dále Stingl. \"Přibližujeme se ke standardům Evropské unie a v jiných vyspělých zemích Evropy by takto rozsáhlá těžba v chráněné krajinné oblasti nebyla možná,\" dodává.
Nezbývá než doufat, že vzácná příroda Českého krasu se zachová i pro další generace.
PETRA BRAUNOVÁ
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích