Ekozemědělců je nejvíce v Olomouckém kraji
Ekologické zemědělství se v České republice ujalo nejvíce na střední Moravě a ve
Slezsku, především ale v Olomouckém kraji. Vůbec nejvíc je farem produkujících
biopotraviny [https://www.kamsnim.cz/categories/food] v oblasti Jeseníků. Na
několik otázek nám odpověděl Radomil Hradil z PRO- BIO - Svazu ekologických
zemědělců. - Co se tedy v Jeseníkách produkuje? Především hovězí maso, které se
zpracovává na jatkách v Klopině. Kravské biomléko odebírá mlékárna Olma. Dále se
dodává pšenice špalda a dvouzrnka, ječmen, žito, oves nahý, zelenina, ovoce a
různé druhy bylin. - Jaké jsou v ekologickém zemědělství největší problémy?
Produkuje se nadbytek hovězího masa, ale málo jiných druhů, a také málo mléka a
mléčných výrobků. Zájem je o drůbeží a jehněčí maso, ale v malovýrobních
podmínkách nelze zabezpečit velké a nepřetržité dodávky. Chybou je dosavadní
struktura dotací z ministerstva zemědělství, protože motivuje hlavně zemědělce v
horách, kteří mají pastviny a chovají masný skot, polní produkce je bez dotací.
Bylo by dobré stimulovat i zemědělce z nížin. - Kde je v Česku nejvíce
ekorolníků? V okresech Bruntál, Šumperk a Jeseník, kde je obhospodařována
ekologicky téměř čtvrtina zemědělské půdy, což je unikát, a vyrovnává se
evropským regionům s největším zastoupením ekologických ploch - což jsou Tyroly
a Salcbursko. V celé ČR je obděláváno pět procent zemědělské půdy ekologicky,
tedy nejvíce v kandidátských zemích EU. Čechům chybí hlavně podpora marketingu
biopotravin. - Kolik je ekologických zemědělců v olomouckém regionu Vyplatí se
jim tento systém hospodaření? Svaz Pro- Bio nesdružuje všechny ekozemědělce, v
Olomouckém kraji je jich ovšem nejvíc - šedesát, v Moravskoslezském a Zlínském
dohromady čtyřicet. V čemž nejsou zahrnuti zpracovatelé, obchodníci, školy a
podobně. A jestli se to vyplatí? Musí! Jinak by rolníci zkrachovali. Větší firmy
někdy biovýrobu dotují, protože jde o perspektivní záležitost. - Jaká je vlastně
budoucnost těchto farem? Ekozemědělství je v Evropské unii podporováno, existují
jasné plány kolik ploch bude do roku 2005 a 2010 obhospodařováno tímto způsobem.
Jde nejen o šetrný vztah k přírodě, ale o produkci zdravých a chutných potravin.
Naši spotřebitelé mají o takové potraviny
[https://www.kamsnim.cz/categories/food] zájem, což se např. nepodařilo na
Slovensku nebo v Maďarsku, kde se orientují hlavně na vývoz. - Spolupracujete i
s jinými evropskými společnostmi? Blízký je nám švýcarský spolek pro spolupráci
v ekologickém zemědělství mezi Východem a Západem. Pokud jde o vzdělávání, máme
dobré styky s rakouským spolkem EUPRI Geras, s německým vzdělávacím institutem
Grüner Zweig z Kolína nad Rýnem a agenturou Equalita, se svazy ekozemědělců
Ernte v Rakousku, Bioland či Gäa v Německu... Dlouholetým partnerem i
podporovatelem je i nadace německé Strany zelených Heinrich Böll Stiftung. S
její pomocí se v Praze uskutečnila beseda našich ekozemědělců s německou
ministryní Renate Künastovou. Rolníci v EU cítí větší morální podporu svých
vlád. Zdroj: Olomoucký den
Ekologické zemědělství se v České republice ujalo nejvíce na střední Moravě a ve Slezsku, především ale v Olomouckém kraji. Vůbec nejvíc je farem produkujících biopotraviny v oblasti Jeseníků. Na několik otázek nám odpověděl Radomil Hradil z PRO- BIO - Svazu ekologických zemědělců.
- Co se tedy v Jeseníkách produkuje?
Především hovězí maso, které se zpracovává na jatkách v Klopině. Kravské biomléko odebírá mlékárna Olma. Dále se dodává pšenice špalda a dvouzrnka, ječmen, žito, oves nahý, zelenina, ovoce a různé druhy bylin.
- Jaké jsou v ekologickém zemědělství největší problémy?
Produkuje se nadbytek hovězího masa, ale málo jiných druhů, a také málo mléka a mléčných výrobků. Zájem je o drůbeží a jehněčí maso, ale v malovýrobních podmínkách nelze zabezpečit velké a nepřetržité dodávky. Chybou je dosavadní struktura dotací z ministerstva zemědělství, protože motivuje hlavně zemědělce v horách, kteří mají pastviny a chovají masný skot, polní produkce je bez dotací. Bylo by dobré stimulovat i zemědělce z nížin.
- Kde je v Česku nejvíce ekorolníků?
V okresech Bruntál, Šumperk a Jeseník, kde je obhospodařována ekologicky téměř čtvrtina zemědělské půdy, což je unikát, a vyrovnává se evropským regionům s největším zastoupením ekologických ploch - což jsou Tyroly a Salcbursko. V celé ČR je obděláváno pět procent zemědělské půdy ekologicky, tedy nejvíce v kandidátských zemích EU. Čechům chybí hlavně podpora marketingu biopotravin.
- Kolik je ekologických zemědělců v olomouckém regionu Vyplatí se jim tento systém hospodaření?
Svaz Pro- Bio nesdružuje všechny ekozemědělce, v Olomouckém kraji je jich ovšem nejvíc - šedesát, v Moravskoslezském a Zlínském dohromady čtyřicet. V čemž nejsou zahrnuti zpracovatelé, obchodníci, školy a podobně. A jestli se to vyplatí? Musí! Jinak by rolníci zkrachovali. Větší firmy někdy biovýrobu dotují, protože jde o perspektivní záležitost.
- Jaká je vlastně budoucnost těchto farem?
Ekozemědělství je v Evropské unii podporováno, existují jasné plány kolik ploch bude do roku 2005 a 2010 obhospodařováno tímto způsobem. Jde nejen o šetrný vztah k přírodě, ale o produkci zdravých a chutných potravin. Naši spotřebitelé mají o takové potraviny zájem, což se např. nepodařilo na Slovensku nebo v Maďarsku, kde se orientují hlavně na vývoz.
- Spolupracujete i s jinými evropskými společnostmi?
Blízký je nám švýcarský spolek pro spolupráci v ekologickém zemědělství mezi Východem a Západem. Pokud jde o vzdělávání, máme dobré styky s rakouským spolkem EUPRI Geras, s německým vzdělávacím institutem Grüner Zweig z Kolína nad Rýnem a agenturou Equalita, se svazy ekozemědělců Ernte v Rakousku, Bioland či Gäa v Německu... Dlouholetým partnerem i podporovatelem je i nadace německé Strany zelených Heinrich Böll Stiftung. S její pomocí se v Praze uskutečnila beseda našich ekozemědělců s německou ministryní Renate Künastovou. Rolníci v EU cítí větší morální podporu svých vlád.
Zdroj: Olomoucký den
Sdílet článek na sociálních sítích