zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Hlas pro tento den - Skřivan polní

26.06.2002
Hlas pro tento den - Skřivan polní
Zpěv skřivana polního patří nerozlučně k obrazu naší krajiny. Skřivan byl dříve znám každému, kdo pracoval na polích. V posledních letech se však jeho početnost velice snížila. Není to pouze důsledkem trvalých odchytů skřivanů za kulinářskými účely ve Středomoří, ale především důsledkem chemizace našeho zemědělství. Ta likviduje potravu skřivaních mláďat, drobné polní živočichy, ale i potravu dospělých skřivanů, což jsou převážně semena plevelů. Nicméně stále můžeme ještě často skřivany na našich polích slyšet. A nejen na polích, ale i na pláních našich nejvyšších pohoří - Krkonoš nebo Jeseníků. Zpěv skřivanů upoutával svým půvabem a melodičností nejen prosté sedláky, ale i hudební skladatele. Vždyť v jednom zpěvu bylo zaznamenáno až 700 různých motivů s hudebními formami jako typ staccato nebo glissanda. Hlas skřivana si můžete poslechnout na: www-ext.rozhlas.cz Naproti tomu vzhled skřivana je málo známý. Je to menší pták typického skvrnitě hnědého zbarvení s krycím významem. Toto nenápadné zbarvení svědčí o stepním původu skřivanů, osídlujících naše kraje ve větším počtu teprve až po vykácení lesů a vzniku kulturní stepi. Také hnízdní revír skřivana je vyznačován způsobem pro stepní ptáky typickým - letem ve vzduchu. Skřivan se při letu třepotá, krouží nad hnízdem a nakonec se vrhá střemhlav k zemi. Výška letu při zpěvu bývá 40 až 400 metrů a zpěv sám trvá v průměru dvě až dvě a půl minuty. Ovšem značná část skřivanů je schopna zpívat mnohem déle, přes 5 minut, a rekordní záznam je dokonce 68 minut nepřetržitého zpěvu. Skřivani zpívají zjara ihned po příletu a je známé úsloví o skřivanu, který si musí na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout. Toto úsloví je literárně známé u nás již z 16. století a o jeho původu jsou různé teorie. Skřivani k nám totiž přilétají v rozmezí zhruba jednoho měsíce, mezi 15. únorem a 15. březnem, a od příletu do konce léta je také nejlépe slyšet skřivaní zpěv. Skřivan polní (Alauda arvensis) je větší a štíhlejší než vrabec, s poněkud prodlouženým peřím na temeni hlavy. Při zpěvu se vznáší třepetavým letem vysoko na obloze, po zmlknutí padá s přiloženými křídly k zemi. Původně druh suchých stepí, který podobnému prostředí dává přednost i v kulturní krajině. V potravě převažuje zjara a v létě hmyz, v ostatních obdobích se živí hlavně semeny rostlin. Hnízdo je umístěno na zemi. Ve snůšce bývají 3 až 4 vejce. Zahřívá je pouze samička, mláďata krmí oba rodiče. Z naprosté většiny tažný, zimoviště leží v západní Evropě. Přílet na hnízdiště vrcholí koncem února, odlétá během října. Zdroj: Český rozhlas
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí