zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Obce u Labe se dočkaly stavby plynovodu

25.06.2002
Ovzduší
Obce u Labe se dočkaly stavby plynovodu
Obce chtějí odpustit peníze, které mají platit kraji za práce na silnicích. Plynofikace se jim jinak může velmi nebezpečně prodražit. Ústí nad Labem - Deset let sní obyvatelé obcí v labském údolí o plynofikaci. Ve chvíli, kdy konečně dosáhli svého a začíná se stavět, se ale obce potýkají s novými problémy, které všechno komplikují. „Poslala jsem dopis krajskému zastupitelstvu s žádostí o slevu či generální pardon za placení překopů silnic. Jsou to totiž peníze, které by nám mohly zlomit vaz,“ vysvětluje starostka Libochovan Ivana Sklenářová, která zároveň stojí v čele Sdružení obcí pro plynofikaci labského údolí. Bojí se velkých částek, které jsou obce povinné zaplatit za rozkopání silnice. Za jeden metr potrubí počítá starostka s cenou do 1500 korun a za metr vykopané vozovky by se podle jejích slov mělo platit dalších 500 korun. „Obec je rozložená kolem hlavního tahu silnice II. třídy a domy jsou na obou stranách, takže i kdybychom plyn přitáhli někudy odzadu, stejně budeme muset silnici rozkopat. Jinak to prostě nejde,“ stěžuje si Sklenářová. Obec s rozpočtem kolem tří milionů korun si na plynofikaci nemusí brát úvěr. Na poplatky kraji by ale podle Sklenářové asi o půjčku požádat musela. „Po odečtení dotací od Evropské unie a státu nám třem obcím zbývá doplatit kolem 6 milionů. To si dovolit můžeme, jenomže poplatky odhadujeme prakticky na stejnou částku a to je moc.“ Zástupce krajského hejtmana Jaroslav Foldyna o problému ví. „V radě jsme schválili nový sazebník, který vychází obcím vstříc,“ tvrdí. Spekulovat o možnosti úplného odpuštění poplatků se mu ale nechce. „Jakmile něco takového uděláte v jediném případě, už u toho budete muset zůstat, protože ostatní budou chtít také osvobodit. Z toho už se nedá vycouvat,“ filozofuje Foldyna a dodává, že případem by se muselo v každém případě zabývat zastupitelstvo kraje. V Libochovanech sice mají našetřeno, s penězi mají ale zcela jiné plány. „Chci dát lidem na zřízení domovních přípojek plynu jednorázovou nevratnou dotaci ve výši deset tisíc korun, kvůli poplatkům to ale nemusí být možné,“ uvádí starostka Střelcová. Úvěr si chce vzít až na financování jiných projektů z programu SAPARD, které pomohou zemědělcům, a tedy i obci. Městečka v labském údolí zaplatí téměř polovinu ceny projektu. Jde o bezmála 50 milionů korun. Ty musejí dát dohromady z dotace od Státního fondu životního prostředí a vlastních rozpočtů. Princip, že plynofikaci zaplatí distribuční společnost, u nás nefunguje. Při zmínkách o investicích mluvčí Severočeské plynárenské Josef Chýle už několikrát uvedl, že společnost nepovažuje takový způsob podnikání za rentabilní - investované peníze by se totiž společnosti vrátily až v době, kdy už by musela další částky investovat do oprav a modernizace. Plynofikace labského údolí přivede plyn do patnácti obcí na obou březích Labe v okresech Litoměřice a Teplice. Obnáší to 56 kilometrů středotlakých plynovodů a 11 kilometrů domovních přípojek. Za 98 milionů korun se mají v kraji snížit emise pevných látek do ovzduší o 260 tun za rok. MF DNES
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí