zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nadějná je biomasa

03.07.2002
Obecné
Nadějná je biomasa
Klasická výroba elektrické energie se zdá na první pohled levnější, než její získávání z alternativních zdrojů. Při podrobnějším zkoumání lze zjistit, že opak je pravda.
Jedinou alternativou jaderné energetiky blízké budoucnosti jsou obnovitelné zdroje, tedy voda, vítr, energie slunečního záření a spalování biomasy - dřeva či rostlin a samozřejmě také odpadů. Zatímco jaderná energetika se přes odpor veřejnosti hřeje na výsluní, na obnovitelné zdroje se jaksi zapomíná. Státní podpora nových projektů se blíží nule a alternativní zdroje energie se kvůli nízkým výkupním cenám potácejí na hranici přežití. Česká energetická agentura, která je jedním z hlavních garantů státní podpory obnovitelným zdrojům, dostává ze státního stále méně. Za vlády sociální demokracie se její rozpočet na nové projekty snížil ze 350 na pouhých 89 milionů korun. Evropská unie vykupuje elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů průměrně za 3,27 Kč/kWh. (Údaje o ČR viz tabulka.) Čeští nezávislí výrobci mají často problém vyrobenou elektřinu prodat. Zatímco v zemích Evropské unie se podíl ekologické elektřiny pohybuje zhruba na úrovni pěti procent (nejvíce ji využívá Švédsko 24 procent, Rakousko 23 procent a Finsko 20 procent), v České republice je to pouhé 1,5 procenta. Mýty a skutečnost Jedním z hlavních argumentů proti obnovitelným zdrojům jsou vysoké náklady na výrobu. Zatímco elektrárenská společnost ČEZ prodává elektrickou energii průměrně za 1 Kč/kWh, minimální výkupní cena elektřiny z malých vodních elektráren byla stanovena na 1,50 Kč/kWh a ostatní zdroje jsou ještě dražší. Zastánci velkých elektráren v čele s ČEZ tedy často argumentují tím, že větší využití alternativních zdrojů energie povede ke zvyšování cen elektřiny. Skutečnost je ale trochu jiná. Klasická elektrárna totiž způsobuje svojí výrobou škody, které odběratel v ceně elektřiny neplatí. Jedná se především o škody způsobené emisemi a popílkem: část jich zaplatíme ve zdravotním pojištění, něco v daních. Odborníci odhadují, že skutečná cena elektřiny z konvenčního zdroje je ve skutečnosti minimálně o tři koruny vyšší. Tyto tři koruny ale nezaplatíme v ceně elektřiny, ale na daních. V zemích Evropské unie se tento nepoměr mezi obnovitelnými zdroji a klasickými elektrárnami řeší ekologickými daněmi. Elektřina je sice o poznání dražší, nicméně ceny jsou spravedlivé a především průhledné. Například ve Finsku platí domácnosti na ekologické dani za kilowatthodinu elektřiny v přepočtu 3,25 koruny. Česko počítá s tím, že by se podíl elektřiny vyrobený z obnovitelných zdrojů měl do roku 2010 zvýšit nejméně na 3,5 procenta. Nebude to nijak jednoduché. Zatím se zvyšuje pouze podíl jaderných elektráren. Nicméně plán je na světě. Celkové investice se odhadují na 26 miliard korun a nutná podpora státu na 4,7 miliardy, tedy zhruba šest set milionů korun ročně. Naše řeky mají malý spád Problematický je výběr zdrojů. Česká republika nemá řeky s velkým spádem jako například severské země, ani tu není příliš vhodných míst pro stavbu větrných elektráren, o slunečních ani nemluvě. Odborníci tedy pasují na hlavní zdroj biomasu. Odhaduje se, že dřevo, traviny a zemědělský odpad jsou čtvrtým největším zdrojem energie na světě a pokrývají kolem čtrnácti procent celkové poptávky. I takové jaderné velmoci, jakými jsou Francie nebo USA, získávají více než 15 procent energie z biomasových paliv. V České republice mají zájemci o kombinovanou výrobu tepla a elektřiny z biomasy k dispozici zhruba deset milionů tun paliva ročně. Největší část přitom tvoří dřevěný odpad. Odborníci počítají s tím, že význam biomasy poroste především v regionálním měřítku. Malá kogenerace na bázi zplyňování dřevěného odpadu by mohla být u každé větší pily a mohla by zásobovat teplem nejen několik vesnic, ale také dodávat elektřinu do sítě. * * * Minimální výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku zdroj cena (Kč/kWh) malé vodní elektrárny 1,50 větrné elektrárny 3,00 biomasa 2,50 bioplyn 2,50 geotermální energie 3,00 sluneční záření 6,00 Zdroj: Energetický regulační úřad Robert Zelenka
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí