Záhoří chce z lomu dostat více peněz

Příprava rozšíření těžby v kamenolomu v Záhoří na Semilsku oživuje staré spory. Starosta by chtěl po majitelích více peněz, obyvatelům vadí prach a hluk. Záhoří Rozšířit těžbu chce kamenolom ve Smrčí, jedné z osad obce Záhoří na Semilsku. Starosta obce není proti, ale chtěl by po majitelích lomu větší příspěvek do obecního rozpočtu. A lidé, kteří mají domy v blízkosti lomu soudí, že peníze v obecní kase jim jsou na nic: nevyřeší totiž samy o sobě to, že praskají zdi jejich domů a že součástí jejich každodenního života je prach a hluk. Tak se dají shrnout hlavní vstupy do diskuse, která se nyní točí kolem budoucnosti kamenolomu ve Smrčí. \"Kamenolom předložil studii o vlivech na životní prostředí. Musíme o ní ještě jednat, má totiž některé zjevné nedostatky. Její důvěryhodnost například snižuje to, že se na některých místech hovoří o štěrkopískovně. Ta ale ve Smrčí není. Vypadá to tak, že autoři té studie použili něco, co zpracovali už dříve pro nějaké jiné místo. Obecně jsou jinak podmínky přijatelné. Ale zůstává hlavní otázka bude je lom dodržovat?\" ptá se starosta Záhoří Jiří Novotný. Jak starosta připomenul, neplnil vždy lom svoje závazky vůči obci. \"Na začátku devadesátých let tady byl velký protest proti pokračování těžby. Tehdy vedení lomu slíbilo, že bude přispívat každoročně do našeho rozpočtu třemi sty tisíci korunami. Nedostali jsem nic. Jenom deset tisíc od báňského úřadu. A samozřejmě těžba způsobila lidem konkrétní potíže obec se s lomem například soudí o zničený pramen vody, okolí lomu často pokrývá oblak prachu, domy trpí otřesy z lomu i z okolo projíždějících těžkých nákladních vozů. Budeme trvat na tom, aby lom přispíval do obecní pokladny nad úroveň stanovenou novým zákonem. Považuji nadále za vhodnou hranici oněch tři sta tisíc korun ročně,\" zdůraznil starosta. Přes výhrady je starosta pro pokračování těžby. \"Těží se tu velice kvalitní kámen, který se jinde v republice nenajde. Těžko si prostě můžeme postavit hlavu a být za každou cenu proti využití takového ložiska.\" Podle vedení kamenolomu je předčasné uvažovat o nějakých konkrétních finančních kompenzacích pro obec. \"Od tohoto roku platí nový zákon, který stanovuje výši poplatků. Není ani ještě stanovena přesná metodika výpočtu a s obcí žádná jednání o úhradě nad rámec zákona dosud neproběhla,\" vysvětlil Jiří Vacek, ředitel východní oblastí firmy Tarmac Severokámen, pod níž patří i lom ve Smrčí. Podle něj chce firma rozšířit a racionalizovat výrobu od příštího roku a chce do Smrčí soustředit kapacitu, kterou dosud zajišťují střediska v Chuchelně a ve Smrčí. \"Zatím sháníme všechna nutná vyjádření a povolení v oblasti ekologické, báňské a dalších. Pokud jde o studii o dopadech na životní prostředí, mám za to, že byla zpracována standardně. Ale diskuse o ní bude samozřejmě ještě probíhat, v červenci by mělo dojít k jejímu veřejnému projednávání.\" Vacek soudí, že kamenolom se snaží vůči obci chovat otevřeně a férově. \"O jednáních o výši poplatků ze začátku devadesátých let nevím a neví o nich nikdo, s kým jsem o tom ve firmě mluvil,\" dodal. Dobrým měřítkem problémů pro lidi, kteří žijí v blízkosti lomu, může být místní hostinec U Vozků. Nejenom proto, že tady lidé o lomu mluví. Ale hlavně proto, že stojí přímo u cesty vedoucí k lomu. \"Když foukne západní vítr, tak jsou hosté, kteří sedí na zahrádce před hospodou, celí šediví. Jako je šedivá tráva široko kolem dokola,\" popsal majitel hostince a místní rodák František Vozka. Podle něj těžba nepochybně poškodila především některé budovy a prameny pitné vody. \"Na našem domě je také velká trhlina. Hrozivé byly především velké komorové odstřely v šedesátých letech tehdy se odstřelovalo i několik set tisíc tun najednou. Chvěla se celá obec,\" připomenul Vozka. \"A nyní se domy znovu otřásají, jak kolem nich jezdí plně naložené tatry.\" Podle Vozky by velkou část problémů vyřešila změna příjezdové cesty k lomu. \"Kdyby jezdily vozy druhou stranou, mimo obec, ubyla by hlavní porce otřesů, hluku a prachu. A kdyby lom posunul drtičky, ty jsou od nás tak šedesát metrů vzdušnou čarou, bylo by ještě lépe. To jsou myslím hlavní věci, o kterých by měla obec jednat, které by místním lidem pomohly.\" Ve Smrčí se dosud těží 150 tisíc tun čediče ročně. Kámen se používá například na výrobu asfaltových krytů vozovek, nebo na výrobu betonu. MICHAL KOMÁREK Zdroj: Mladá fronta Dnes