Bojující zvířata (2)
ŽIRAFÁM VLÁDNE PŘEBORNÍK [\"./obrazky/zirafy.jpg\"]Mladí samci žiraf v
subsaharské Africe se střetávají v ritualizovaném, ale přesto nemilosrdném
zápase, jehož výsledek rozhodíme o nadřazenosti ve stádě. Oba rivalové se
postaví bok po boku, pomalu si zapletou krky, dosahující jim do výše více než
čtyři metry nad zemí, a začnou se přetlačovat. Pokud se žádný z nich v první
fázi nevzdá, vykloní se jeden ze samců z klubka ven a švihne hlavou zpátky, jako
když hráč golfu doklepává míček STŘETNUTÍ BIZONŮ Bitva mezi dvěma samci bizonů
je jedním z nejdramatičtějších výjevů, jaké lze v přírodě spatřit. Když proti
sobě stojí dva téměř tunoví býci, pohupují hlavami ze strany na stranu v jakémsi
výhružném rituálu. Poté, co kolem sebe chvíli krouží, vyrazí proti sobě, až je
slyšet třesk jejich nárazu. Zaklesnou se rohy do jamky. Poté se oba samci
střídavě zasahují prudkými údery tupých růžků do plecí a šíje. Celé souboje
nakonec vrcholí výměnou tvrdých ran. Tyto souboje se odehrávají v období
rozmnožování. Je jim však možné i předcházet, pokud na signály představující
hrozbu protivník naznačí pokoření. Býk svou nadvládu dokazuje hlasitým bučením,
koulením očí a vypínáním hřbetu. Přiznání porážky může bizon signalizovat
odvrácením hlavy nebo odchodem ze scény. TRKAJÍCÍ KAMZÍCI Většina zvířat dělá
všechno možné, jen aby se vyhnula přímé konfrontaci; pro kamzíka to ovšem
neplatí. Mladý kamzík může jakkoli krkolomně balancovat na skalním výstupku,
přesto bude dál a dál útočit na svého rivala silnými, zahnutými rohy, jež hrozí
smrtícím zásahem. Tento vzdálený příbuzný kozy domácí, jenž žije v evropských
horách, ustoupí jen tehdy, když už mu zjevně hrozí smrt. V takovém případě se
poražený samec položí na zem a vysune krk vpřed na znamení pokoření. Dokud to
nenastane, cloumají sebou v kruhu, s očima téměř se dotýkajícíma. Pokud jeden z
nich objeví skulinku v soupeřově obraně a bodne ho rohem do boku, může mu
způsobit i smrtelné zranění. Zdroj: Neviditelný pes
ŽIRAFÁM VLÁDNE PŘEBORNÍK
Mladí samci žiraf v subsaharské Africe se střetávají v ritualizovaném, ale přesto nemilosrdném zápase, jehož výsledek rozhodíme o nadřazenosti ve stádě. Oba rivalové se postaví bok po boku, pomalu si zapletou krky, dosahující jim do výše více než čtyři metry nad zemí, a začnou se přetlačovat.
Pokud se žádný z nich v první fázi nevzdá, vykloní se jeden ze samců z klubka ven a švihne hlavou zpátky, jako když hráč golfu doklepává míček
STŘETNUTÍ BIZONŮ
Bitva mezi dvěma samci bizonů je jedním z nejdramatičtějších výjevů, jaké lze v přírodě spatřit. Když proti sobě stojí dva téměř tunoví býci, pohupují hlavami ze strany na stranu v jakémsi výhružném rituálu. Poté, co kolem sebe chvíli krouží, vyrazí proti sobě, až je slyšet třesk jejich nárazu. Zaklesnou se rohy do jamky. Poté se oba samci střídavě zasahují prudkými údery tupých růžků do plecí a šíje. Celé souboje nakonec vrcholí výměnou tvrdých ran.
Tyto souboje se odehrávají v období rozmnožování. Je jim však možné i předcházet, pokud na signály představující hrozbu protivník naznačí pokoření. Býk svou nadvládu dokazuje hlasitým bučením, koulením očí a vypínáním hřbetu. Přiznání porážky může bizon signalizovat odvrácením hlavy nebo odchodem ze scény.
TRKAJÍCÍ KAMZÍCI
Většina zvířat dělá všechno možné, jen aby se vyhnula přímé konfrontaci; pro kamzíka to ovšem neplatí.
Mladý kamzík může jakkoli krkolomně balancovat na skalním výstupku, přesto bude dál a dál útočit na svého rivala silnými, zahnutými rohy, jež hrozí smrtícím zásahem. Tento vzdálený příbuzný kozy domácí, jenž žije v evropských horách, ustoupí jen tehdy, když už mu zjevně hrozí smrt. V takovém případě se poražený samec položí na zem a vysune krk vpřed na znamení pokoření. Dokud to nenastane, cloumají sebou v kruhu, s očima téměř se dotýkajícíma. Pokud jeden z nich objeví skulinku v soupeřově obraně a bodne ho rohem do boku, může mu způsobit i smrtelné zranění.
Zdroj: Neviditelný pes
Sdílet článek na sociálních sítích