Vodní dopravu mají spasit jezy na Labi

Napomoci skomírající vodní dopravě má výstavba dvou nových jezů na Labi v Prostředním Žlebu a Malém Březně, která si vyžádá přes osm miliard korun. Vláda o ní rozhodla už loni v prosinci, projekt je však kvůli odmítavému postoji ministerstva životního prostředí (MŽP) vážně ohrožen. \" Velmi dlouho jsme museli čekat, až MŽP posoudí dopady stavby jezů na životní prostředí. Učinilo tak až letos v březnu. Je to sice stanovisko negativní, ale konečně existuje. Bez něj nebylo možné zahájit územní řízení,\" řekl Právu dosluhující ministr dopravy a spojů Jaromír Schling. Ředitelství vodních cest vypracovalo novou žádost o vydání územního rozhodnutí, kterou převzal stavební úřad v Děčíně. \"Teď je výhradně na stavebním úřadu, zda dá za pravdu MŽP, nebo územní rozhodnutí pro jezy vydá. Doufám, že se projekt uskuteční, protože důvody uvedené ve stanovisku MŽP nepokládám za dostatečně závažné proti těm argumentům, které hovoří ve prospěch jejich výstavby,\" uvedl Schling. Kužvart chce lodě s menším ponorem Na dotaz Práva, co by mělo ministerstvo dopravy a spojů (MDS) udělat, aby se stanovisko MŽP změnilo, odpověděl už dříve ministr životního prostředí Miloš Kužvart: \"Rozumnější variantou než stavět jezy a poškozovat přírodu je přizpůsobit lodě řece a snížit jejich ponor.\" Kužvartovi se také nelíbí, že během přípravy projektu došlo ke zvýšení předpokládaných nákladů na jezy z 6,5 na 8,5 miliardy korun. \"Nechci, aby se opakoval případ jaderné elektrárny Temelín. Místo do jezů by se ty miliardy měly vložit do oprav silnic,\" prohlásil. Plavební stupně v Prostředním Žlebu a Malém Březně, jejichž dokončení se plánuje na rok 2007, by však měly zvýšit přepravu zboží po Labi z nynějších 1,3 miliónu na tři až čtyři milióny tun ročně. Zajistily by minimální plavební hloubku Labe 140 centimetrů po 345 dnů v roce a 220 centimetrů po dobu šesti měsíců. Na jejich stavbu bude navíc možné získat téměř pět miliard korun z fondů ISPA Evropské unie. Bez nových jezů na Labi by navíc byl nerealizovatelný i záměr, který prosazují hejtmani Středočeského a Jihočeského kraje. Podle nich by osobní i nákladní lodě mohly už v roce 2010 plout z Českých Budějovic až do nizozemského Rotterdamu, pokud by se prodloužila splavnost Vltavy o 148 kilometrů. MDS projekt jezů po odmítavém stanovisku Kužvartova ministerstva přepracovalo. Na základě požadavků MŽP byla výška jezů snížena natolik, že je téměř znemožněno jejich energetické využití. \"Velmi mne to mrzí, protože přijdeme o ekologicky vyráběnou energii, čili jdeme proti ochraně životního prostředí a zhoršujeme ekonomiku stavby. Přitom právě ti, kteří nás donutili jít s výškou vodních děl dolů, teď říkají, že stavět jezy se nevyplatí. Nepokládám to od MŽP za korektní, stejně jako mluvit o potřebě zachování přírodního charakteru řeky. Vždyť na Labi je od Děčína až po soutok s Vltavou u Mělníka přibližně šedesát větších i menších vodních děl,\" připomněl Schling. Od roku 1992 šlo už o sedmé přepracování projektu zlepšení plavebních podmínek na Labi. Na přípravu stále nových podkladů se zbytečně vyhazují peníze ze státního rozpočtu. Záchrana také pro krachující ČSPL Jedině výstavba vodních děl na dolním toku Labe může podle generálního ředitele Československé plavby labské (ČSPL) Miroslava Šefary do budoucna zachránit největší rejdařství v naší republice. \"Pokud bude mít dopravní cestu, je schopna se uživit a být konkurenceschopná. Za nynějších podmínek není,\" řekl ČTK Šefara. Těžce zadlužená ČSPL, která je od loňského srpna v konkursu, nemůže kvůli kolísavé hladině řeky zajistit svým zákazníkům pravidelné dodávky. Ti proto dávají přednost železniční a silniční dopravě. Zánik ČSPL by však znamenal zvýšení dopravních nákladů českých vývozců asi o tři miliardy korun ročně. ČSPL vznikla před osmdesáti lety. Největšího rozmachu doznala v letech 1975 až 1985, kdy byla pro přepravu uhlí upravena celá střední část Labe. Od Mělníka až do Lovosic se zrekonstruovaly plavební komory. Vznikl nový říční přístav, lodní park se rozšířil a ročně se přepravovalo až 4,5 miliónu tun zboží. Po roce 1989 význam labské vodní cesty začal rychle upadat. ČSPL zrušila ztrátovou vnitrostátní dopravu, kterou zajišťují malé soukromé firmy, a od roku 1997 se soustřeďuje na mezinárodní přepravu. Stelle Group, která ČSPL ovládla, však nevyšla sázka na výrobu říčních plavidel, a labská plavba se enormně zadlužila. Do konkursu ČSPL loni poslal Krajský soud v Ústí nad Labem. Jiná možnost nebyla, protože banky odmítaly poskytovat další úvěry. \"Kritický stav, do něhož se ČSPL dostala, nezavinil jen management. Jde o privatizační zmetek. Plavba byla v roce 1993 zprivatizována špatně,\" tvrdí Schling. V době své největší slávy provozovala ČSPL přes pět set lodí. Nyní jich má jen sto čtyřicet. Do konce července by měl konkursní správce Aleš Klaudy vybrat vítěze soutěže o prodej funkčních částí plavby - rejdařství, přístavu Loubí a loděnice Křešice. Zdroj: Právo