zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Brusel chce měnit systém agrárních podpor

12.07.2002
Zemědělství
Brusel chce měnit systém agrárních podpor
Větší zemědělské podniky zřejmě najdou způsob, jak obejít limit při poskytování podpor.
Změna budoucí agrární politiky Evropské unie, jejíž návrh hodlá dnes oficiálně zveřejnit bruselský komisař Franz Fischler, by podle podnikatelů prospěla i českému zemědělství. Zástupci soukromých rolníků i velkých podniků mají ovšem k chystané reformě rovněž řadu kritických připomínek. Zemědělský svaz, hájící především zájmy bývalých JZD a dalších velkých společností, označuje za sporný záměr určit velkým firmám \"dotační strop\". V návrhu reformy je totiž pasáž, podle níž by byl stanoven limit 300 tisíc eur ročně pro jedno hospodářství. \"Je to past na kandidátské země. Jejich zemědělství často spočívá na velkých produkčních celcích. Malých farem by se limit netýkal. Protože farmy v současných členských zemích unie mají menší rozměry, byly by ve výhodě,\" upozorňuje náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek. \"Je to dost problematický návrh, nesouhlasíme s tím,\" říká předseda zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Zároveň však naznačuje i cestu, jak se k penězům dostat. \"Podobný limit mají ve Spojených státech, je to 360 tisíc dolarů na farmu. Takže to udělali tak, že se velké farmy formálně rozdělily v rámci holdingu, a peníze dostává každý bez omezení. Nebude potíž se z této zkušenosti poučit,\" vysvětluje Jirovský. Svaz také souhlasí s dalším záměrem evropské agrární reformy, a to s větším příklonem k dotacím na programy, zajišťující ekologické hospodaření a zlepšování hygienických podmínek v chovech. \"Nezdá se nám však správné více podporovat například projekty péče o krajinu. Většina takových dotací neskončí u zemědělců, ale zužitkují je firmy, které budou farmářům například rekultivaci půdy zajišťovat,\" říká Jirovský. Asociace soukromého zemědělství zase považuje reformu za málo razantní. Odklon od produkčních dotací k tzv. podporám mimoprodukčních funkcí (ekologie, údržba krajiny) je podle ní pomalý. \"Nejlépe by bylo celou Společnou zemědělskou politiku unie úplně zrušit. Vždyť dovedla unii a potažmo i nás k tomu, že se teď hroutí ceny takřka všech komodit. A to jen proto, že tato politika dotuje nadvýrobu,\" tvrdí předseda asociace Stanislav Němec. \"Ale aspoň že se o reformu správným směrem unie trochu pokouší,\" dodává. Ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha vidí v reformě dobrou šanci pro budoucí konkurenceschopnost českého zemědělství. \"Principem je změnit poměr mezi produkčními dotacemi a mimoprodukčními podporami. Teď tvoří produkční platby v unii asi 80 procent dotací. Jenže my už máme tento poměr skoro vyrovnaný, půl na půl. Jinými slovy, když už teď naši podnikatelé mají nižší produkční podpory, konkurenceschopnost jejich produkce by měla po vstupu do unie stoupat,\" míní Doucha. Náměstek Zídek vyzdvihuje ještě další z bodů reformy, jímž je zvýšení podpory pro takzvanou nepotravinářskou zemědělskou produkci. To je třeba výroba bionafty. \"Právě pro tento styl hospodaření máme vhodné přírodní podmínky. Čím víc peněz a čím dříve do tohoto oboru půjde, tím lépe pro prosperitu našeho venkova,\" prohlašuje. Porovnání agrárních podpor v kandidátských zemích a EU Produkční podpory Koeficicent Podíl podpor (v procentech) produkčních podpor na HDP (v procentech) Česko 18 1,22 1,3 Polsko 20 1,25 1,5 Slovensko 22 1,28 1,7 Maďarsko 18 1,22 2,3 Průměr EU 38 1,62 1,3 Poznámka: Procento produkčních podpor vyjadřuje jejich podíl na celkových příjmech farem. Koeficient vyjadřuje, kolikrát větší příjmy díky podporám mají farmy, než kdyby jejich produkce nebyla dotovaná. Martin Mařík www.ihned.cz Zdroj: OECD, VÚZE, údaje k roku 2000
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí