PŘÍRODA: Vystopovat jídlo
ZOBOUN LOVÍ KOŘIST Z HLADINY Zoboun americký (Rynchops niger) obývá zejména
čisté vody ve slaných bažinách. Když jeho zobák pod vodou narazí na rybu,
automaticky se zaklapne. ZOBOUNUV SMRTÍCI POLIBEK
[\"./obrazky/zoboun.jpg\"]Zobák zobouna amerického jako by byl vzhůru nohama.
Jeho spodní čelist je totiž delší než horní. I to pomáhá zobounovi lovit hmatem.
Zoboun obývá východni část Jižní i Severní Ameriky. Na lov se vydává většinou za
rozbřesku nebo soumraku, v době, kdy zpravidla nefouká vítr. Létá totiž těsně
nad klidnou vodní hladinou jezera nebo zvolna tekoucí řeky s otevřeným zobákem,
jehož dlouhou spodní čelisti pročesává hladinu. Voda jeho štíhlému zobáku
neklade téměř žádný odpor. Když zoboun spodní čelistí narazí na rybku, zobák se
mu automaticky zavře. Pták jen skloní hlavu a nůžkami svého zobáku uchopí rybu
uprostřed těla. Pak s ní odletí na své oblíbené místo a polkne ji. Když zoboun
při svém letu náhodou narazí na kámen či jinou tvrdou překážku schovanou pod
hladinou, hlava se mu stočí a zvláštní krční svaly náraz ztlumí. VARAN CHUTNÁ
VZDUCH JAZYKEM Varan z indonéského ostrova Komodo dokáže „ochutnat\" i velmi
slabý pach, stačí mu jediná molekula. Tento největší ještěr na světě se většinou
živí mršinami a hnijící maso cítí i na vzdálenost více než 400 metrů. Varan ale
nečichá nosem - „ochutnává\" vzduch jazykem. Až třímetrový varan komodský má
jako všichni varani (a většina plazů) rozeklaný jazyk, který neustále vysunuje a
zasunuje; zachytí tak ze mzduchu i sebemenší pach. Když je jazyk varana
zatažený, je současně přitisknutý ke zvláštním jamkám na patře v ústní dutině.
Tyto jamky s citlivými buňkami se nazývají Jacobsonův orgán. Varan pachy
zaznamenává a analyzuje právě díky buňkám citlivým na chemické podněty. Zdroj:
Neviditelný pes
ZOBOUN LOVÍ KOŘIST Z HLADINY Zoboun americký (Rynchops niger) obývá zejména čisté vody ve slaných bažinách. Když jeho zobák pod vodou narazí na rybu, automaticky se zaklapne.
ZOBOUNUV SMRTÍCI POLIBEK
Zobák zobouna amerického jako by byl vzhůru nohama. Jeho spodní čelist je totiž delší než horní. I to pomáhá zobounovi lovit hmatem.
Zoboun obývá východni část Jižní i Severní Ameriky. Na lov se vydává většinou za rozbřesku nebo soumraku, v době, kdy zpravidla nefouká vítr. Létá totiž těsně nad klidnou vodní hladinou jezera nebo zvolna tekoucí řeky s otevřeným zobákem, jehož dlouhou spodní čelisti pročesává hladinu.
Voda jeho štíhlému zobáku neklade téměř žádný odpor. Když zoboun spodní čelistí narazí na rybku, zobák se mu automaticky zavře. Pták jen skloní hlavu a nůžkami svého zobáku uchopí rybu uprostřed těla. Pak s ní odletí na své oblíbené místo a polkne ji.
Když zoboun při svém letu náhodou narazí na kámen či jinou tvrdou překážku schovanou pod hladinou, hlava se mu stočí a zvláštní krční svaly náraz ztlumí.
VARAN CHUTNÁ VZDUCH JAZYKEM
Varan z indonéského ostrova Komodo dokáže „ochutnat\" i velmi slabý pach, stačí mu jediná molekula.
Tento největší ještěr na světě se většinou živí mršinami a hnijící maso cítí i na vzdálenost více než 400 metrů. Varan ale nečichá nosem - „ochutnává\" vzduch jazykem.
Až třímetrový varan komodský má jako všichni varani (a většina plazů) rozeklaný jazyk, který neustále vysunuje a zasunuje; zachytí tak ze mzduchu i sebemenší pach.
Když je jazyk varana zatažený, je současně přitisknutý ke zvláštním jamkám na patře v ústní dutině. Tyto jamky s citlivými buňkami se nazývají Jacobsonův orgán. Varan pachy zaznamenává a analyzuje právě díky buňkám citlivým na chemické podněty.
Zdroj: Neviditelný pes
Sdílet článek na sociálních sítích